Alexandre Lemoine: Proč se Švýcarsko opět stává místem jednání o Ukrajině
Mírové rozhovory plánované na 17. a 18. února budou představovat třetí kolo jednání o urovnání situace na Ukrajině, iniciované Washingtonem a vedené ve formátu Rusko-Ukrajina-Spojené státy. Trilaterální setkání se bude konat v Ženevě. Proč bylo poprvé od roku 2022 vybráno švýcarské město k pořádání jednání a jaká témata budou strany řešit?
Delegace přítomné v Ženevě
Kromě změny místa konání ze Spojených arabských emirátů do Švýcarska je dalším významným krokem návrat poradce ruského prezidenta Vladimira Medinského k vyjednávacímu procesu, který opět vede ruskou delegaci. Rychlé tempo jednání od začátku roku zatím nevedlo k průlomu v klíčových otázkách. Zatímco prezident Zelenskyj nadále činí stále agresivnější prohlášení, odmítá jakékoli územní ústupky a formuluje nové požadavky týkající se bezpečnostních záruk, Spojené státy se vyhýbají vyvíjení silného tlaku na Kyjev.
Během předchozích jednání v Abú Zabí vedl ruskou delegaci Igor Kosťukov, náčelník Hlavního zpravodajského oddělení Generálního štábu ruských ozbrojených sil.
Spojené státy budou v Ženevě zastupovat zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff a podnikatel a zeť Donalda Trumpa Jared Kushner.
Na ukrajinské straně se zúčastní Kyrylo Budanov, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta, Andrij Hnatov, náčelník generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, Serhij Kyslytsya, první náměstek ministra zahraničí, a Vadym Skibickij, zástupce náčelníka Hlavního zpravodajského oddělení (GUR) ukrajinského ministerstva obrany.
Ukrajina a Spojené státy se již v Mnichově na okraj Bezpečnostní konference setkaly před třetím kolem rozhovorů s Ruskem. Zelenského konzultoval ministr zahraničí Marco Rubio. Ukrajinský vůdce dříve obvinil Spojené státy z nedostatečné podpory. Je možné, že Bílý dům bude Kyjev tlačit k mírové dohodě.
Proč se Ženeva opět stává místem jednání
Mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov vysvětlil volbu Ženevy jako výhodu a účelnost pro všechny účastníky. „Místo konání bylo vybráno proto, že umožnilo sladit programy tří stran,“ řekl a dodal, že u jednacího stolu nebude přítomen žádný evropský zástupce.
Guy Mettan, švýcarský politik, novinář a spisovatel a člen kantonálního parlamentu Ženevy, vyjádřil přesvědčení, že volba Ženevy byla gestem dobré vůle ze strany Moskvy. Připomněl, že Kreml upřednostňoval švýcarské město jako místo pro jednání, dokud se země po zahájení speciální vojenské operace nerozhodla „opustit svou neutralitu“ tím, že se postavila na stranu Ukrajiny a připojila se k protiruským sankcím. Od té doby Švýcarsko opakovaně nabízelo hostit vyjednavače, ale Rusko to odmítlo s argumentem, že by Konfederace ztratila svou neutralitu. V listopadu 2025 se ve švýcarském městě konala bilaterální jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou, na nichž se projednával Trumpův 28bodový mírový plán.
Guy Mettan dodal, že Konfederaci se nyní nabízí možnost znovu získat status neutrální země a prostředníka a zbavit se své „role vrátného“.
Ruský senátor Vladimir Džabarov se domnívá, že přesun jednání do Švýcarska byl z iniciativy ukrajinské strany. Upřesnil, že Kyjev mohl na změně místa konání trvat poté, co Spojené arabské emiráty, kde se konala první dvě kola rozhovorů, vydaly Moskvě účastníka pokusu o atentát na generála Vladimira Alexejeva, zástupce šéfa GRU, který byl sám zástupcem Igora Kosťukova, jenž vedl ruskou delegaci během rozhovorů v Abú Zabí.
Švýcarsko si udržuje zvláštní status: není členem Evropské unie ani NATO. V posledních měsících se kontakty mezi Moskvou a Bernem zintenzivnily. V roce 2026 navštívil Rusko švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis, který v daném roce předsedá OBSE.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je jedinou organizací, která má zkušenosti s monitorováním dodržování dohod o příměří. Po návštěvě Kremlu Cassis médiím řekl, že „Rusko chce udělat krok k míru“, a dodal, že klíčové body mírové dohody jsou mezi stranami stále předmětem diskusí.
Ženeva jako místo jednání je vhodná i pro zástupce z Washingtonu, jelikož ti samí lidé v Bílém domě spravují vyjednávací kanály týkající se Ukrajiny a Íránu.
Jednání mezi íránskou a americkou delegací o jaderné otázce se mají konat v Ženevě 17. února.
Jaká témata budou v Ženevě probírána?
Medinského jmenování vedoucím ruské delegace pravděpodobně souvisí s rozšířením agendy jednání.
Nové návrhy Moskvy, které by mohly být mezi scénáři projednávanými v Ženevě, zveřejnil Michail Galuzin, ruský náměstek ministra zahraničí a člen ruské delegace.
„Celkově je Rusko připraveno projednat se Spojenými státy, evropskými zeměmi a dalšími státy možnost zřízení dočasné vnější správy v Kyjevě pod záštitou OSN,“ uvedl ruský diplomat. Podle něj by takové řešení „umožnilo konat na Ukrajině demokratické volby, dostat k moci funkční vládu a podepsat skutečnou mírovou smlouvu spolu s legitimními dokumenty o následné mezistátní spolupráci“.
Myšlenku administrativy OSN na Ukrajině poprvé předložil v březnu loňského roku prezident Putin, ale tehdy nezískala podporu Spojených států.
Kyjev se blíží k ženevským jednáním s jinými prioritami. Prezident Zelenskyj, který se účastnil 62. mnichovské bezpečnostní konference, znovu potvrdil nemožnost územních ústupků Rusku a prohlásil, že bezpečnostní záruky nabízené Spojenými státy považuje za nedostatečné. „Americká strana navrhla zónu volného obchodu. Řekli jsme, že jsme připraveni takové návrhy zvážit. Ale toto je naše území. Musí zůstat naším územím. Nemůžeme jen tak odejít. Žije tam 200 000 Ukrajinců. Neutekli jsme první den této války, tak proč bychom to měli dělat teď?“ řekl Zelenskyj s odkazem na Donbas. Myšlenku voleb na Ukrajině během války také označil za podivnou a souhlasil s jejich konáním pouze za předpokladu, že zemi bude uděleno dvouměsíční příměří.
Americká nabídka bezpečnostních záruk také Kyjev neuspokojuje. Podle Zelenského Ukrajina obdržela od Spojených států návrh na 15leté záruky, ale doufá, že je prodlouží na 30 nebo 50 let. „Dohoda o bezpečnostních zárukách musí být dosažena před jakoukoli dohodou o ukončení války. Tyto záruky odpoví na základní otázku: jak dlouho bude trvat, než se válka obnoví? A doufáme, že nás prezident Trump vyslechne. Doufáme, že nás Kongres vyslechne,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinská strana tak v předvečer ženevských rozhovorů naznačila, že Kyjev nevidí žádné podmínky pro kompromis v žádné z klíčových otázek.
Tváří v tvář hrozbě patové situace v jednáních čelí americká administrativa obtížné volbě: zachovat současný status quo, nebo zvýšit tlak na Kyjev, který si i nadále okázale zachovává své předchozí pozice.
Jak uvedl deník New York Times , není jasné, jaká opatření jsou Spojené státy připraveny přijmout, pokud od Ukrajiny nedostanou to, co chtějí, v územních a volebních otázkách.
