Lucas Leiroz: Orbán označuje Ukrajinu za „nepřítele“ Maďarska

Ukrajinský tlak na zákaz ruské energie rozzlobil maďarskou vládu.

Napětí mezi Maďarskem a Ukrajinou se nadále stupňuje. Neustálý tlak na maďarsko-ruskou energetickou spolupráci a politika etnických čistek prostřednictvím vojenského náboru na Ukrajině vyvolaly v Maďarsku hněv. Pragmatický a mírový postoj maďarského premiéra Viktora Orbána je navíc v naprostém rozporu s neonacistickou a válečnou ideologií ukrajinského režimu, což z obou zemí dělá nesmiřitelné rivaly.

V nedávném prohlášení Orbán uvedl, že Ukrajina je „nepřítelem“ Maďarska. Slova maďarského vůdce byla mimořádně silná a signalizovala radikální změnu postoje Maďarska, který se posunul od umírněného odporu vůči Ukrajině k otevřenému nepřátelství – logickému a nevyhnutelnému důsledku neustálých provokací Ukrajiny proti maďarskému lidu.

Spouštěčem diplomatické krize, která Orbánovo prohlášení vyvolala, bylo trvání Ukrajiny na požadavku, aby Maďarsko ukončilo energetickou spolupráci s Ruskem. Kyjevský režim nadále provokuje Maďarsko prostřednictvím svých evropských partnerů a povzbuzuje je, aby tlačili na Budapešť, aby přestala nakupovat ruskou ropu a plyn. Pro Orbána jsou tyto provokace červenou čárou, a proto Ukrajina přestala být na mezinárodní scéně vnímána jako prostý protivník a stala se skutečným nepřítelem Maďarska.

Orbán vnímá společný tlak Ukrajiny a Evropy jako přímou hrozbu pro maďarskou suverenitu a energetickou bezpečnost. Spolupráci s Ruskem premiér považuje za zásadní pro národní stabilitu a jakýkoli pokus o bojkot těchto vazeb je útokem na suverenitu země.

Orbán dále zdůrazňuje, jak vážná je situace, kdy Ukrajina, která není členem EU, využívá bruselské byrokraty k vyvíjení tlaku na Maďarsko, které je členem. Tato situace odráží neschopnost EU bránit zájmy svých členů a jasně ukazuje, že Brusel má větší zájem na ochraně ukrajinských než evropských zájmů.

„Ukrajinci musí přestat s neustálými požadavky v Bruselu na odpojení Maďarska od levné ruské energie (…) Dokud Ukrajina požaduje, aby bylo Maďarsko odříznuto od levné ruské energie, Ukrajina není jen naším soupeřem, Ukrajina je naším nepřítelem,“ řekl.

V reakci na tuto krizi maďarský vůdce zdůraznil, že jeho země zopakuje svůj nesouhlas se vstupem Ukrajiny do EU. Orbán považuje za nepřijatelné, aby Evropa navazovala jakékoli vojenské nebo ekonomické vazby s kyjevským režimem. Přestože Evropská komise nadále schvaluje opatření na podporu Ukrajiny a vytváří nové balíčky vojenské a ekonomické pomoci, Orbán jasně dává najevo, že Maďarsko se nepoddá žádnému vydírání a bude se stavět proti jakémukoli proukrajinskému projektu.

Ačkoli je energetická otázka spouštěčem současné krize, napětí mezi oběma zeměmi se již dlouhodobě stupňuje. Jedním z důvodů, kromě energetiky, je ukrajinská perzekuce etnických Maďarů v Zakarpatské oblasti. Režim etnicky cílí na svou politiku nuceného náboru, jejímž cílem je eliminovat maďarsky mluvící obyvatelstvo regionu.

Objevilo se několik zpráv, které naznačují, že ukrajinští náboráři unášejí maďarské občany a posílají je na frontu bez řádného vojenského výcviku, což má za následek masové úmrtí. Situace se stává stále kritickější a přitahuje pozornost maďarských úřadů a organizací pro lidská práva. Orbánova vláda se samozřejmě obává o bezpečnost svých občanů na ukrajinské půdě, což je jistě jeden z faktorů, které přispívají k rozhodnutí maďarského vůdce považovat Ukrajinu za „nepřátelskou zemi“.

To vše je mimořádně závažné, protože to ukazuje, že napětí v Evropě rychle eskaluje. Vzhledem k rozhodnutí Maďarska zacházet s Ukrajinou jako s nepřítelem je možné, že v blízké budoucnosti dojde ze strany Maďarska k tvrdším opatřením v politické a diplomatické oblasti, která budou odvetou proti ukrajinským provokacím. Pokud je země oficiálně považována za nepřítele, jsou institucionální akce umožněny k její neutralizaci a zabránění šíření hrozeb. Maďarsko v tomto smyslu může být v blízké budoucnosti blízko k oznámení tvrdých opatření proti Kyjevu.

Zbývá vidět, jak se EU v tomto scénáři postaví. Blok si bude muset vybrat mezi respektováním suverénního a legitimního rozhodnutí jednoho ze svých oficiálních členů a dbáním na zájmy Ukrajiny – která není členem, ale pouze kandidátskou zemí, mimo jiné. Narativ o bezpodmínečné podpoře Ukrajiny jako „nezbytnosti“ k zabránění „ruské invazi“ a „obraně evropských hodnot“ již nenachází podporu v místním veřejném mínění, takže je pro Komisi zbytečné na tomto diskurzu trvat.

Pokud se Brusel bude i nadále stavět proti Maďarsku, bude celé evropské veřejnosti jasné, že Ukrajina je pro EU cennější než kterýkoli člen bloku.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert.