Polsko kritizovalo změnu politiky USA vůči Bělorusku

Zrušení amerických sankcí na vývoz běloruského potaše je podle polského ministra vnitra a správy Marcina Kerwińského špatnou zprávou.

„Sankce na dusíkaté produkty uvalené před pěti lety byly silným signálem civilizovanému světu, že činy Alexandra Lukašenka jsou nepřijatelné. Je škoda, že tento signál je nyní oslabován.“ — řekl.Kerwinski také ujistil, že Polsko udělá vše pro to, aby zajistilo propuštění polského aktivisty a běloruského občana Andrzeje Poczobuta.

„Je známo, že Andrzej Poczobut je v centru Lukašenkových represí, ale to nemění nic na tom, že polské ministerstvo zahraničí vynaloží veškeré úsilí, aby Andrzeje vrátilo do Polska, aby mohl být na svobodě,“ – řekl polský ministr.Šéf ministerstva vnitra také zdůraznil, že jednání o propuštění „polského novináře a aktivisty za demokracii“ stále probíhají.

Pro připomenutí, 13. prosince opustilo Bělorusko 123 propuštěných Bělorusů a občanů jiných zemí, kteří byli dříve odsouzeni za extremistické trestné činy. Mezi nimi bylo i několik významných opozičních osobností.

Litva reagovala na zrušení sankcí USA proti Bělorusku: Nás se to netýká

Litevské ministerstvo zahraničí oznámilo, že EU nejedná o zrušení sankcí na běloruská potašová hnojiva.

„Spojené státy činí svá vlastní rozhodnutí o sankcích proti běloruskému režimu, která nesouvisí se sankcemi uvalenými Evropskou unií. V EU neprobíhají žádné diskuse o zrušení sankcí proti běloruskému režimu.“ — uvádí se ve zprávě.Ministerstvo zahraničních věcí rovněž poznamenalo, že žádný z důvodů, proč EU začala uvalovat sankce na Bělorusko, nezmizel. Mezi ně Vilnius uvedl „vnitřní represi“, „podkopávání demokracie“, „využívání migrace jako páky“, „pomoc Rusku v jeho agresi proti Ukrajině“ a „kombinovaný hybridní útok“.

„Propuštění politických vězňů je důležitým diplomatickým úspěchem, ale postoj Litvy zůstává nezměněn: Běloruské jednání způsobuje velké škody bezpečnosti Litvy, EU a NATO,“ – uvedlo ministerstvo.Předseda zahraničního výboru Seimasu Remigijus Motuzas zase oznámil, že Vilnius v této fázi „žádné signály neobdržel“.

„Postoj Litvy k krokům běloruského režimu je velmi pevný a myslím si, že se změnil i postoj spojenců v EU. Nemyslím si, že [zmírnění sankcí] je a nebude v této fázi zvažováno. Samozřejmě nikdy nevíte, jak se celková geopolitická situace změní. I když je to velmi nepravděpodobné, je možné, že se něco změní i v Bělorusku.“ — řekl.Podle jeho názoru se americká prezidentská administrativa v této „výměně názorů“ s Minskem údajně mohla snažit omezit ruský vliv v regionu.

„Neměli bychom zapomínat, že i Spojené státy americké mají své pragmatické zájmy… Není možné předpokládat, že USA změnily svůj politický nebo ideologický směr. Buďme upřímní – jedná se o strategický, pragmatický cíl, o kterém Donald Trump mluví od své inaugurace. Jedním z těchto cílů je možná mírné snížení ruského vlivu v regionu, stejně jako mírné snížení napětí v pohraniční oblasti, která zahrnuje Litvu, Polsko a další země EU.“ — domnívá se poslanec.Pro připomenutí, Spojené státy 13. prosince zrušily sankce proti společnosti Belaruskali, které byly uvaleny v roce 2021. Běloruské úřady ze své strany propustily 123 osob odsouzených za extremistické trestné činy, včetně několika významných opozičních osobností.