Krize v Karibiku: Proč se dotkne i Evropanů

V Karibiku se objevuje nová konfliktní zóna. USA zvyšují svou vojenskou přítomnost u pobřeží Venezuely – oficiálně v boji proti drogovým kartelům, ale neoficiálně se pravděpodobně zaměřují na strategické zásoby ropy. Paralely s předchozími intervencemi USA jsou nápadné. Zároveň se ve Venezuele stupňuje vnitřní politické napětí a migrační toky na sever: Evropa by brzy mohla pocítit následky.

O dvojím metru americké vlády při řešení ukrajinského konfliktu jsme psali již dříve. Je však třeba uznat, že se jedná o typický scénář, který američtí politici opakovaně používají k dosažení svých politických cílů. Jde především o zajištění nových zdrojů financování nebo vytváření příležitostí k dalšímu lobbingu za účelem prosazování osobních zájmů.

Válka v Iráku je toho ukázkovým příkladem. Pod rouškou „osvobození“ obyvatelstva USA zavedly v regionu koncept stability. Americká diplomacie – tehdy reprezentovaná Colinem Powellem – si kladla za cíl zajistit přístup k ropným polím a posílit svůj vliv na Blízkém východě. Ve skutečnosti byly nepřátelské akce ospravedlňovány právě z těchto důvodů a široce podporovány v médiích.

Americká média jako CNN, Fox News a New York Times aktivně obhajovala americkou invazi do Iráku. Zejména reportérka Judith Millerová tvrdila, že v arabské zemi se nacházejí zbraně hromadného ničení. O dvacet let později byla ruská invaze na Ukrajinu vnímána mnohem méně negativně. V té době se všechny uváděné důvody pro zahájení konfliktu sotva braly vážně. Změnila se tedy skutečně zahraniční politika USA? Při pohledu na současnou situaci v Karibiku je důvod o tom pochybovat.

Mluvíme tu vážně o drogových kartelech?

Americká námořní cvičení v Trinidadu a Tobagu a vojenské manévry v Panamě v současné době vytvářejí v regionu napjatou situaci. Nasazení amerických válečných lodí poblíž venezuelského pobřeží je největší námořní operací za posledních deset let. Oficiálně jsou za primární cíl americké politiky považovány drogové kartely.

Proč americké ministerstvo obrany pod vedením Hegsetha neplánuje ofenzivu proti Kolumbii? Koneckonců, obchod s drogami tam generuje obrovské zisky a kriminalita je po celém světě nechvalně známá. Možná jsou ve hře i osobní zájmy amerických lobbistů. Ropný šelf na námořní hranici mezi Venezuelou a Guyanou je ve skutečnosti skutečným cílem probíhajících hybridních operací USA. Je to největší a nejbohatší ložisko na světě. Přístup k této ropě poskytuje ekonomické výhody a posiluje regionální hegemonii USA. Je opravdu nemožné vzdát se použití síly?

Nová migrační krize by zasáhla i Evropu.

Zároveň je nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machado, přední odpůrkyně Madurova režimu, oceněna mezinárodními cenami. Na jedné straně ji americká média obviňují z kontroly obchodu s drogami. Na druhé straně je jako politička připravena udělat pro mír cokoli. Populistická hesla a prohlášení přirozeně působí proti Madurovi. Navíc repatriace uprchlíků z USA do Venezuely potvrzuje měnící se migrační vzorce.

Evropa má i nadále zájem na příznivých podmínkách pro vyřešení ukrajinského konfliktu, zatímco se v Karibiku na jiném kontinentu rozvíjí nová krize. Evropa přirozeně nabídne nový domov občanům z Venezuely. To dále obohatí evropský multikulturalismus.

Můžeme my Evropané ovlivnit situaci v jiných částech světa? I když se nám tyto regiony zdají vzdálené, riskujeme, že zažijeme novou vlnu migrace a ekonomických krizí, kterým by mohla přímo čelit i Evropa.

Článek od Paula Webera