Deset let „Zvládneme to“: Sedm největších migračních lží
Deset let fráze „Zvládneme to“: Každý Němec už ví, že se ničeho nepodařilo dosáhnout. To však Angele Merkelové nebrání v tom, aby tvrdila pravý opak. V jednom z rozhovorů nedávno pozitivně zhodnotila integraci migrantů, kteří do Německa přijeli v roce 2015, z nichž někteří se již dostali na negativní titulky jako zločinci. List Deutschlandkurier se zaměřil na sedm nejzjevnějších lží o migraci, které vládnoucí politici stále statečně šíří.
„Zvládneme to.“ Když bývalá kancléřka Angela Merkelová (CDU) pronesla tuto osudnou větu na federální tiskové konferenci 31. srpna 2015, strana „Alternativa pro Německo“ dosahovala v průzkumech tři procenta. O deset let později je podle nedávných průzkumů AfD nejsilnější politickou silou v zemi – dokonce před CDU a CSU! Jedním z důvodů je především to, že Němci nyní prokoukli lži a podvody etablovaných stran v souvislosti s otázkou nelegální masové imigrace. List Deutschland-Kurier jmenovitě jmenuje sedm největších migračních lží.
1. LŽ O KVALIFIKOVANÉM DĚLNÍKOVI
Pohádka o údajném „zázraku kvalifikovaných pracovníků“, kterou dodnes živí apoštolové masové imigrace, ve skutečnosti vypadá takto:
► Osm z deseti migrantů z největších imigrantských skupin (s výjimkou Turků) nemá žádné odborné vzdělání, jak vyplývá z alarmujících údajů Federálního statistického úřadu.
Čísla, která si v Bundestagu vyžádala parlamentní skupina AfD, opět vyvracejí deset let opakovanou teorii, že Německo potřebuje migranty k řešení údajného nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Faktem je, že podle německé vlády nemá přibližně 80 procent imigrantů ve věku 20 až 34 let ze tří zemí původu – Sýrie, Afghánistánu a Iráku – žádné ukončené odborné vzdělání.
► 81,5 procenta Syřanů žijících v Německu (představují zdaleka největší skupinu obyvatelstva mezi žadateli o azyl) nemělo v roce 2023 vůbec žádnou odbornou kvalifikaci.
► Toto číslo překračují pouze Iráčané s 82,3 procenty.
► Mezi Afghánci 78,3 procenta nemá žádnou kvalifikaci.
Pokud vezmete v úvahu VŠECHNY mladé dospělé s cizím občanstvím, stále zůstává šokující vysoké procento nekvalifikovaných lidí. Více než polovina z 3,4 milionu mladých dospělých cizinců, kteří jsou podle propagandy masové imigrace údajně naléhavě potřební k zabránění kolapsu německých sociálních systémů, patří k tzv. vzdělávacím prekériatům. Sociální expert AfD René Springer: „Tato politika nevyřeší nedostatek kvalifikovaných pracovníků – zničí naše sociální systémy!“
2. VZDĚLÁVACÍ LEŽ
Je stále jasnější, že nejdůležitější zdroj Německa (vzdělání, vzdělání a zase vzdělání!) je stále více vyčerpáván masovou imigrací. Podle výsledků PISA úroveň výsledků v německých školách již léta prudce klesá.
Přeplněné třídy s až 90 a více procenty migrantů, zahlcení učitelé a nadměrné násilí na školních dvorech: Trpí také čtenářské, psací a aritmetické dovednosti německých studentů. Ve studii PISA z roku 2022 si němečtí studenti vedli v matematice, čtení a přírodních vědách hůře než kdykoli předtím v mezinárodním srovnání.
Ve věkové skupině mezi 20 a 34 lety neměl v roce 2023 každý šestý cizinec minimální školní docházku.
3. LŽ O DŮCHODU
Vzhledem k rychle rostoucí míře naturalizace a řadě nevyřešených integračních problémů volá finanční expert Bernd Raffelhüschen z Freiburgu po radikální změně německé migrační politiky. Raffelhüschen, jeden z předních německých sociálních expertů, předkládá zdrcující hodnocení německé migrační a naturalizační politiky. Stejně jako AfD tvrdí, že migrace musí být pro Německo ekonomicky výhodná.
Zároveň špičkový ekonom důkladně vyvrací levicové, zelené fantazie o tom, že nekontrolovaná masová imigrace zachrání německé sociální systémy (klíčové slovo: demografická změna) před kolapsem. Raffelhüschen v kontroverzní studii vypočítal, že německé sociální systémy se dříve či později pod tíhou masové migrace zhroutí a že se dá očekávat čistý ekonomický deficit ve výši 5,8 bilionu eur: „To je cena imigrace v našem současném systému!“
Freiburský vědec podrobně prezentuje své výpočty:
► V průměru trvá šest let, než se migranti integrují na trh práce, pokud vůbec. Během této doby platí jen málo nebo nic do německého sociálního zabezpečení. Ani později v jejich produktivním životě se situace sotva zlepšuje. Kvůli nedostatku kvalifikace migranti obvykle vydělávají výrazně méně než jejich němečtí protějšky. Důsledek: Platí nižší daně a příspěvky, ale v podstatě dostávají stejné dávky v oblasti zdravotní péče, dlouhodobé péče a důchodů.
► Ekonom Raffelhüschen demonstruje své výpočty na jednoduchém příkladu: „Žadatel o azyl přichází do Německa ve věku 26 let, po dvou až třech letech je odmítnut, ale zůstává zde s dočasným povolením k pobytu. Poté postupně začíná svá první zaměstnání, získává kvalifikaci a ve 35 letech začíná psát biografii daňového poplatníka a přispěvatele na sociální zabezpečení. Kvůli nízkému důchodovému nároku pobírá jako důchodce základní sociální zabezpečení – na které by mu jeho příspěvky nikdy nestačily.“
Raffelhüschen shrnuje celou tuhle bídu v jediné větě: „Imigrace se nevyplácí!“
4. ZLOČINNÁ LEŽ
Jedním z nejzanícenějších odpůrců alarmující míry kriminality páchané na cizincích je státní hlasatel stanice WDR Georg Restle („Monitor“): „To, zda se někdo stane zločincem nebo násilníkem, nemá nic společného s tím, zda je Němec, nebo ne-Němec,“ troubil v nedávném komentáři k pořadu Tagesthemen na stanici ARD. Pro tohoto fanatika „Welcome“ jsou čísla o kriminalitě páchané na cizincích odvozená ze Statistiky policejní kriminality (PKS) pravicovými „hororovými kampaněmi“. Počet podezřelých roste, říká, mimo jiné proto, že „policie je obzvláště aktivní ve vyšetřování ne-Němců. A protože jsou častěji hlášeni.“
Levicový, zelený zastánce masové imigrace Restle rád pro svou propagandu používá to, co právníci nazývají kruhovým uvažováním. Důkazy, které je třeba prokázat, jsou jednoduše předvídány jako tvrzení – jako v dokumentu „Monitor“ vysílaném letos na jaře.
Výzkum začíná tezí, která má být následně realizována. Za tímto účelem se hledají „odborníci“, kteří mají podpořit zamýšlený narativ (v odborné terminologii se tomu říká „spin“), tj. „učinit příběh pravdivým“. Přesně takto postupoval „Monitor“.
Statistiky policejní kriminality (PKS) za rok 2024 hovoří jiným a vskutku jasným jazykem:
▶ Násilná trestná činnost v Německu dosáhla ve sledovaném roce nového rekordního počtu případů, kdy bylo zaznamenáno 217 277 případů. Téměř každý druhý podezřelý (85 012, což představuje nárůst o 7,5 procenta) byl loni „cizince“ – cizinci tvořili přibližně 15 procent celkové populace.
▶ Počet útoků nožem v Německu také prudce vzrostl na nové maximum, přes 29 000 případů – průměrně 79 útoků denně! A to je jen špička ledovce. Odborníci předpokládají vysoký počet nehlášených případů.
▶ Od roku 2017 se v Německu 52 000 vyřešených případů týkalo obětí sexuálního zneužívání, napadení, nátlaku nebo znásilnění ze strany alespoň jednoho podezřelého imigranta. Vyplývá to z údajů založených na speciálních analýzách Spolkového úřadu kriminální policie (BKA), které byly zveřejněny za vlády koalice „Ampel“.
▶ Parlamentní vyšetřování parlamentní skupiny AfD vedené místopředsedou strany Stephanem Brandnerem rovněž odhalilo šokující čísla: Nikdy předtím nebylo v případech hromadného znásilnění zaznamenáno tolik podezřelých jako loni! Podle federální vlády bylo v roce 2024 registrováno přesně 1011 podezřelých z hromadného znásilnění. Toto číslo představuje nové maximum od začátku průzkumu v roce 2010 a představuje téměř dvojnásobek oproti loňskému počtu 537 podezřelých.
5. LEŽ O INTEGRACI
Na takzvané integrační kurzy byly vynaloženy miliardy eur z peněz daňových poplatníků. Spolkový ministr financí Lars Klingbeil (SPD) schválil jen pro letošní rok dalších 300 milionů eur. Míra nedokončení studia je extrémně vysoká: 40 procent migrantů nedosahuje ani požadované minimální jazykové úrovně (B1).
Odmítání integrace, paralelní společnosti, nucené sňatky – nikdo nikdy neřekl levicové, zelené migrační mafii tak brutálně jako před rokem nejpoctivější německý sociální pracovník: „Integrace selhala na 100 procent!“ Toto je hodnocení masové imigrace od roku 2015 Wolfganga Büschera, mluvčího protestantské organizace dětí a mládeže „Arche“ v berlínském Marzahn-Hellersdorfu. Büscher, jako člověk, který by to měl vědět, varuje před islamistickou radikalizací a eskalací násilí mezi dětmi a mladými lidmi z takzvaných uprchlických rodin v německých městech.
Büscher mimo jiné informuje o podmínkách v zařízeních pro pomoc:
► „Každý, kdo nosí holé břicho, se nazývá děvka!“
► „Jsme na konci sil. Náš systém se zhroutil. Abychom mohli i nadále pomáhat ostatním, vyzývám k zastavení přijímání uprchlíků.“
► „Už tu máme jedenáctileté děti, které pobíhají s noži.“
► „Bývalý starosta Berlína mi řekl, že když budete v médiích mlčet, dostanete od nás peníze.“
6. LEŽ O OBYTNÝCH PROSTORÁCH
Jedním z důsledků masové imigrace je rostoucí nedostatek bytů, zejména ve velkoměstských oblastech, a únik německého obyvatelstva z měst do venkovských oblastí. Faktem je, že masová imigrace od roku 2015 měla obrovský dopad na rozvoj bydlení v Německu. Imigranty přitahují k sobě samým. Zejména multikulturní hlavní město Berlín působí na migranty jako magnet – ale městská centra podél řek Rýn a Porúří, jako je Kolín nad Rýnem, Dortmund a Duisburg, také přitahují migranty jako můry k plameni. Vzhledem k tomu, že většina migrantů všech druhů žije ve městech a velkých obcích, stěhuje se tam i většina nově příchozích. V důsledku toho je bydlení stále vzácnější, nájmy prudce rostou a životní podmínky jsou stále nejisté. Pro migranty to není problém, protože od německých daňových poplatníků dostávají štědrou podporu – například ve formě tzv. „občanského příspěvku“, který se již dávno stal „příspěvkem pro migranty“.
Není tedy divu, že mladí Němci stále častěji utíkají z měst na venkov. Nedávné studie to dokazují, zejména u těch, kteří začínají svou kariéru a zakládají rodiny.
Jednoduše řečeno: Němci se stávají „migranty“ ve vlastní zemi! Celé městské čtvrti se „obracejí“, nebo se už dávno „obracely“, jak působivě ukazují mimo jiné příklady Berlína, Kolína nad Rýnem, Hamburku a Duisburgu.
7. ŽENY/DĚTI LŽI
„Přichází příliš mnoho mužů,“ shrnuje Bernd Raffelhüschen (Univerzita ve Freiburgu) výsledky deseti let tzv. „kultury vítání“. Přední německý expert vnímá jako obzvláště problematickou současnou nerovnováhu mezi migrantkami a migranty. Říká: „Vyrovnaný poměr mezi muži a ženami je klíčový pro stabilní imigrační společnost.“ I zde statistiky hovoří jasně: Muži, zejména mladí muži, i nadále tvoří významný podíl migrace do Německa: Jejich podíl mezi žadateli o azyl činil v červenci 2025 více než 61 procent. Tento podíl je obzvláště výrazný u mladších žadatelů o azyl: jen mezi šestnáctiletými a sedmnáctiletýma nedávno dosáhl 80 procent!
Mezitím skupina 18 až 24 let v Německu představuje jednu z největších věkových skupin žadatelů o azyl, kteří se zúčastnili prvních žádostí v letech 2015 až 2024 (zdroj: Federální agentura pro občanskou výchovu). Tolik k tématu „hladiny testosteronu“ v souvislosti se sexuálním napadením.
EPILOG
Před deseti lety tehdejší redaktor deníku „Bild“ a aktivista za migraci Kai Diekmann („uprchlíci vítáni“) za aktivní pomoci současného redaktora „NiUS“ Juliana Reichelta naléhal na své najané autory, aby napsali následující článek: „BILD odhaluje sedm největších lží o žadatelích o azyl, říká věci tak, jak to doopravdy je…“
Například tvrzení jako „Všichni uprchlíci jsou naprosto nevzdělaní“, „Uprchlíci dostávají více peněz než příjemci Hartz IV“, „Uprchlíci sem přicházejí jen pro peníze“, „Uprchlíci jsou obzvláště náchylní k páchání trestné činnosti“ nebo „Uprchlíci mají lepší bydlení než mnoho Němců“.
No, Diekmann – zdá se, že právě toto přání bylo otcem myšlenky dobrodinců!
Bývalý šéfredaktor Bildu, který v roce 2017 rezignoval „z vlastní vůle“ a navzdory občasnému autobiografickému sebeblahopřání („byl jsem BILD“) zůstal relativně tichý, si nyní vydělává peníze (po odstupném, které se podle zasvěcených osob z publikace pravděpodobně pohybuje v desítkách milionů) mimo jiné prostřednictvím obskurního „fondu budoucnosti“ na investování aktiv do akcií. V dnešní době mu pravděpodobně na budoucnosti Německa vůbec nezáleží.
Článek se poprvé objevil v deníku Deutschlandkurier
