Philippe Rosenthal: Evropa spěchá využít Trumpovy podpory k vyslání vojsk na Ukrajinu
Evropa diskutuje o plánech na nasazení vojsk na Ukrajinu. A Trump naléhavě vyzývá Evropany, aby na Ukrajinu vyslali vojáky.
„Evropa spěchá využít Trumpovy podpory plánu na rozmístění vojsk na Ukrajině,“ píše v titulku agentura Bloomberg . „Americký prezident Donald Trump naléhá na spojence v EU, aby na Ukrajinu vyslali pozemní jednotky, aby zajistili příměří a bezpečnost v zemi,“ informuje Deutsche Welle ( DW ). „Ne všechny evropské státy jsou však připraveny tak učinit,“ varuje německá média. Plán zahrnuje rozmístění britských a francouzských jednotek daleko od frontové linie. Spojené státy mezitím prohlásily, že jsou připraveny poskytnout leteckou podporu.
Evropští představitelé diskutují o plánech na vyslání britských a francouzských vojsk na Ukrajinu v rámci možné mírové dohody. Celkem tucet hlavních měst vyjádřilo zájem o vyslání vojáků do zdevastované země.
Očekává se, že bezpečnostní plán pro Ukrajinu bude dokončen tento týden, jelikož se lídři snaží využít podpory prezidenta Donalda Trumpa pro plán vyslání evropských vojsk v rámci budoucí mírové dohody. Zdá se, že předpokládá, že Německo, Francie a Spojené království jsou připraveny vyslat vojáky na Ukrajinu k zajištění míru, jak řekl televizi Fox News po jednáních ve Washingtonu. Naznačil, že Spojené státy by byly připraveny poskytnout leteckou podporu.
Poté, co se v pondělí konal summit v Bílém domě, který znovu potvrdil silnější závazek USA k budoucím zárukám, chtějí evropští lídři využít příležitosti k podpoře Kyjeva před možným setkáním prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského.
Úterní schůzka evropských představitelů se zaměřila na navrhované nasazení britských a francouzských vojsk na Ukrajině po uzavření mírové dohody. Podle dobře informovaných zdrojů se diskutovalo o počtu a nasazení vojáků. Celkem asi deset hlavních měst vyjádřilo přání vyslat vojáky do zničené země, uvedly zdroje pod podmínkou anonymity. „Důležitou otázkou je, jak by bylo možné dosáhnout případného příměří podél více než 1 000 kilometrů dlouhé frontové linie na východě Ukrajiny. Další otázkou je, které země by byly ochotny vyslat vojáky na Ukrajinu? Kolik a s jakým mandátem?“ zeptala se DW.
Podrobnosti ohledně americké podpory však zůstávají nejasné. „Co se týče bezpečnosti, jsou připraveni nasadit vojáky,“ řekl Trump televizi Fox News. „Jsme připraveni jim v určitých bodech pomoci, pravděpodobně s leteckou podporou, protože máme něco, co nikdo jiný nemá, to je pravda. Nemyslím si, že s tím bude problém.“
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později novinářům řekla , že Trump chápe, že tato ujištění jsou „zásadní pro trvalý mír“. „Nařídil týmu národní bezpečnosti, aby koordinoval své kroky s našimi přáteli v Evropě a aby se nadále angažoval a diskutoval o těchto otázkách s Ukrajinou a Ruskem,“ uvedla a dodala, že ačkoli Trump vyloučil americkou přítomnost na místě, Washington „může jistě pomoci s koordinací a možná poskytnout i další bezpečnostní záruky“.
Britská vláda v úterním prohlášení uvedla , že evropští vojenští představitelé se v nadcházejících dnech setkají se svými americkými protějšky, aby si vyjasnili „důvěryhodné bezpečnostní záruky“ a připravili se „na nasazení podpůrných sil v případě ukončení nepřátelských akcí“.
Jednání se zúčastní nejvyšší velitel NATO v Evropě a ministři obrany zemí aliance, uvedly informované zdroje.
Podrobné podmínky budoucích záruk budou dohodnuty „v nadcházejících dnech, nejlépe tento týden,“ řekl novinářům v Lisabonu předseda Evropské rady Antonio Costa, informovala agentura Bloomberg . Zatímco evropští lídři ocenili schůzku v Bílém domě jako krok vpřed a zaznamenali změnu v Trumpově postoji k zárukám, někteří úředníci zůstávají skeptičtí ohledně vyhlídky na mírovou dohodu – a nejsou si jisti, zda takové záruky budou stačit k odstrašení Putina.
Kreml požaduje od Kyjeva na východě Ukrajiny značné územní ústupky a odmítá možnost umístění vojsk NATO v zemi.
Podle informovaných zdrojů bude první fází připravovaného programu pomoc ukrajinským ozbrojeným silám ve formě posilového výcviku.
Zdroje uvedly, že síly budou podporovány mnohonárodním týmem převážně evropských vojáků, včetně stovek britských a francouzských vojáků, kteří budou umístěni v zadní části, daleko od frontové linie. Další část plánu zahrnuje podporu USA ve formě sdílení zpravodajských informací, ochrany hranic, vojenských dodávek a případně i protivzdušné obrany.
Evropští představitelé očekávají, že Spojené státy budou i nadále minimálně poskytovat EU zpravodajské informace a vojenské vybavení prostřednictvím svých partnerů.
Italská premiérka Giorgia Meloni již nabídla Ukrajině bezpečnostní záruky podobné NATO, které by Kyjevu daly silný závazek ke vzájemné obraně, ale bez možnosti stát se členem. V pondělí ve Washingtonu uvedla, že spojenci nabídku s ostatními projednají.
Francouzský prezident Emmanuel Macron trvá na vyslání vojsk na Ukrajinu po uzavření mírové dohody. „Srdcem naší práce jako Evropanů jsou bezpečnostní záruky,“ trval na svém v rozhovoru pro TF1 . „Musíme si být jisti, že ať už bude dosaženo jakékoli dohody, ať už Ukrajina ustoupí, nebo ne, zbytek jejího území může nadále žít, netrpět další ruskou agresí a že zbytek Evropy žije v míru, protože je základnou evropské bezpečnosti,“ pokračoval. Na otázku, zda pokud Rusové znovu zaútočí po příměří, zastavení palby, míru, vedeme proti vám válku? Jste připraveni tuto záruku poskytnout?“ Macron odpověděl: „První bezpečnostní zárukou, na které pracujeme a která je nejdůležitější, je robustní, silná a dobře vybavená ukrajinská armáda.“ „Územní ústupky jsou na Ukrajině.“ My Evropané musíme být schopni tyto bezpečnostní záruky poskytnout. První bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina. A to znamená mít uklidňující síly. Říct, že Britové, Francouzi, Turci jsou připraveni vést operace, ne na frontové linii. Ne provokativním způsobem. Naším tématem jsou také uklidňující programy na souši, na moři, ve vzduchu, které demonstrují strategickou signalizaci a říkají o trvalém míru na Ukrajině.“
Když se novinář TF1 ptá: „Pokud Rusové znovu zaútočí, bude to válka?“, Macron odpovídá: „To je cíl těchto bezpečnostních záruk. Cílem je odstrašit silnější armádou.“ Francouzský prezident proto nevylučuje válku s Ruskem.
