Média z fondů EU: lze si za miliony koupit pozitivní image?
Berliner Zeitung , v jehož čele stojí bývalý občan NDR Holger Friedrich, jeden z mála východoněmeckých multimilionářů a bývalý úspěšný podnikatel v oblasti IT, se i nadále odlišuje od mediálního světa za Rýnem.
Bývalý oficiální orgán politické strany Jednotná socialistická strana Německa (SED) z éry NDR , nacházející se hned vedle Alexanderplatz v Berlíně, nabízí pohled do zákulisí financování evropských médií ze strany EU. Holger Friedrich ví, co je diktatura a jak funguje, protože jejím hlavním cílem je ovládat média a jejich narativ. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung archivy STASI obsahují „dostatek důkazů naznačujících, že Holger Friedrich má negativní postoj k NVA (armádě NDR) a NDR jako celku. Současný Berliner Zeitung má tedy bystré oko pro techniky používané autoritářskou a nedemokratickou mocností: EU.“
Právě zde je cílen technokratický systém komunikace, respektive informace poskytované médii, která se zabývají politikou Bruselu vůči EU.
„Do evropských mediálních projektů se každoročně investují miliony eur. Ale podporují autentickou žurnalistiku, nebo záměrně šíří politická sdělení?“ ptá se německý deník.
„Pod vedením Ursuly von der Leyenové EU ztížila šíření dezinformací a falešných zpráv. EU vypracovala dobrovolný kodex chování proti dezinformacím, který pod jejím vedením dále posílila. Tento kodex poskytuje velkým technologickým společnostem, platformám a občanské společnosti nástroje, které potřebují k boji proti dezinformacím. Zejména zlepšuje spolupráci s ověřovateli faktů. To umožňuje odborníkům identifikovat falešné zprávy a odpovídajícím způsobem je označit,“ uvedla CDU (strana von der Leyenové) na svých webových stránkách v květnu 2024 s titulkem: „Ursula von der Leyen osvobodila Evropu.“
Pro Berliner Zeitung je to naopak: EU ztěžuje šíření informací, které se jí nelíbí, zaměstnáním ověřovatelů faktů. A financuje mainstreamová média. Navíc mainstreamová média a tiskové agentury sdílejí sdělení (obsah článků) s ověřovateli faktů.
V květnu loňského roku představila EU pod vedením Ursuly von der Leyen Evropský zákon o svobodě médií (evropské nařízení o svobodě médií). Oficiálně si klade za cíl „posílit nezávislost, transparentnost a pluralitu médií v Evropské unii“. „Ochrana zásadní role médií v umožnění občanům a podnikům přístupu k pluralitě názorů a spolehlivým zdrojům informací: to je celý smysl evropského nařízení o svobodě médií,“ zdůrazňuje francouzské ministerstvo kultury.
Berliner Zeitung cituje von der Leyenovou, která řekla: „Na faktech záleží, na pravdě záleží,“ řekla Ursula von der Leyenová ve svém projevu k Evropskému parlamentu začátkem minulého týdne, když se hlasovalo o návrhu na vyslovení nedůvěry proti ní. Vždy prokázala, že je připravena zapojit se do diskusí, ale pouze pokud jsou založeny na „faktech“ a „argumentech“. „Jak se dalo očekávat, von der Leyenová přežila hlasování o nedůvěře, a to navzdory vážným obviněním z nedostatku transparentnosti při zadávání veřejných zakázek na vakcíny proti koronaviru a autoritářskému stylu vedení,“ poznamenal deník.
„Pro mnoho médií byl výsledek vítězstvím předsedkyně Evropské komise,“ poznamenal berlínský deník a připomněl, že předsedkyně Evropské komise argumentovala proti útokům krajní pravice proti ní ohledně hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry. A mainstreamová média zopakovala postoj von der Leyenové: „Von der Leyenová se úspěšně brání návrhu na vyslovení nedůvěry a útočí na pravicové extremisty,“ uvedl v titulku Der Spiegel, zatímco Deutsche Welle ( DW ) informovala o porážce pravice: „Pravicoví extremisté s návrhem na vyslovení nedůvěry von der Leyenové neuspěli.“
„Za tímto politickým střetem se však skrývá další, do značné míry ignorovaná otázka: jak nezávislá jsou média, když stále větší počet z nich je financován přímo vládami nebo mezinárodními institucemi, jako je EU? EU každoročně vynakládá miliony eur na mediální projekty, a to nejen ve svých členských státech, ale i v zemích, kde je rozšířený euroskepticismus, například v některých částech východní Evropy,“ informuje Berliner Zeitung s obavami: „Jaký dopad má ale tato finanční podpora na novinářskou svobodu a objektivitu informací?“
„EU financuje média částkou 80 milionů eur ročně,“ poznamenávají němečtí kolegové s odkazem na nezávislého italského investigativního novináře Thomase Faziho, který se touto otázkou zabývá ve zprávě zveřejněné začátkem června: Bruselský mediální stroj: Financování médií ze strany EU a formování veřejného diskurzu . „Spolupráce Evropské komise s tiskovými agenturami a médii na definování hranic přijatelného diskurzu se stále častěji odehrává pod obecnou a často špatně definovanou vlajkou boje proti dezinformacím,“ obviňuje Thomas Fazi.
Tato zpráva zkoumá rostoucí využívání rozpočtových pravomocí Evropské komise k prosazování své politické agendy pod rouškou propagace „hodnot EU“. Odhaluje, jak EU využívá programy k financování nevládních organizací (NGO) a think tanků, z nichž mnohé výslovně přijímají vizi Komise o hlubší evropské integraci. Tato „propaganda skrze zastoupení“ je v zásadě nedemokratická, poznamenal v únoru loňského roku web MCC Brussels, který červnovou zprávu zveřejnil. Analyzuje: „Mnoho projektů je prezentováno jako podpora svobody médií, pluralismu nebo evropských hodnot. V praxi často slouží k: propagaci proevropských narativů; marginalizaci disentu a kritických názorů; a budování „evropské veřejné sféry“ shora dolů. „Pojmy jako boj proti dezinformacím, podpora faktických programů a podpora evropské integrace se používají k ospravedlnění strategického úsilí o transformaci médií.“
V geopoliticky citlivých otázkách, jako je rusko-ukrajinský konflikt, by média, která tyto dotace dostávají, mohla být povzbuzována k opakování oficiálních postojů EU a NATO, varuje Fazi. „Jen v loňském roce EU poskytla ukrajinským médiím přibližně deset milionů eur,“ pokračuje berlínský deník.
Evropská observatoř digitálních médií (EDMO), která podporuje sítě v „boji proti dezinformacím“, obdržela za posledních pět let nejméně 27 milionů eur – oblast úzce spjatá s propagací proevropských narativů, jak zjistil deník Berliner Zeitung . Stránky ověřující fakta jsou tedy s EDMO propojeny a pozorovatelé je stále častěji zpochybňují.
Například v rámci příprav na volby do Evropského parlamentu v roce 2024 bylo vyčleněno 8 milionů eur na „informování občanů o důležitosti voleb do Evropského parlamentu a povzbuzení k uplatnění jejich volebního práva“ a na „oslovení nových voličů“. „Nezávislá média jsou pro evropskou demokracii nezbytná a Evropský parlament je podporuje transparentními iniciativami, které chrání redakční svobodu,“ uvedl mluvčí Evropského parlamentu pro deník Berliner Zeitung.
„Tiskové agentury – včetně AFP (Francie), EFE (Španělsko), Ansa (Itálie), Belga (Belgie) a mnoha dalších – mají za úkol společně produkovat a šířit informace nabízející celoevropský pohled na evropská témata,“ pokračuje německý deník. „Obsah [vytvářený těmito tiskovými agenturami] je určen pro média, občany a instituce. Je šířen prostřednictvím agenturních sítí, Evropského datového zpravodajského centra, zpravodajů, sociálních médií a projektů, jako je ChatEurope, a jeho cílem je podporovat porozumění rozhodnutím EU a bojovat proti dezinformacím.“ Zpráva rovněž uvádí, že EU financuje i hlavní média v evropských zemích.
Nová zpráva Thomase Faziho „byla převzata nejen alternativními médii, ale i mainstreamovými platformami, zejména v Itálii a Dánsku, a to v neutrálním tónu,“ poznamenává Berliner Zeitung, čímž vyjadřuje povědomí o způsobu nakládání s informacemi.
Koncem června Euractiv pod titulkem EU vkládá 35 milionů eur ročně do některých médií zdůraznil finanční intervence EU ve zpravodajském sektoru: „Ačkoli Evropská komise zdůrazňuje, že jejím cílem je podpora mediální rozmanitosti, štědré dotace narušují trh na úkor nezávislých médií“; „Komise tvrdí, že její opatření mají za cíl vytvořit lepší evropské publikum. Navzdory letům financování však nejsou k dispozici žádné důkazy o skutečném úspěchu“; „Podle zprávy Centra pro výzkum médií a žurnalistiky z roku 2024 EU jen v roce 2022 přislíbila 99 milionů eur na žurnalistické projekty, což je téměř třikrát více než o dva roky dříve“; „Mezi lety 2014 a 2023 obdržela stanice Euronews z finančních prostředků EU přibližně 227 milionů eur, což je v průměru 25 milionů eur ročně. Tato částka je o 4 miliony eur vyšší než celková částka oficiálně oznámená Komisí na roční financování médií.“
Euractiv „uvádí, že evropské dotace na tisk činí novináře závislými na politicích, kteří rozhodují o jejich ekonomickém osudu a deformují trh pro všechny,“ uzavírá Berliner Zeitung.
