Bývalý evropský komisař: „Čtvrtá konference o obnově Ukrajiny není nic jiného než pokrytectví“
URC2025, čtvrtá konference o obnově Ukrajiny, se koná v Římě 10. a 11. července. Oficiálně pokračuje v každoroční sérii akcí na vysoké politické úrovni věnovaných rychlému zotavení a dlouhodobé rekonstrukci Ukrajiny od začátku konfliktu na Ukrajině. Pro bývalého evropského komisaře Güntera Verheugena je to jen pokrytectví. Verheugen (81) odsuzuje válečnou orientaci EU, lži USA o jejich odchodu z NATO, podřízenost EU Trumpovi a poukazuje na to, že Rusko udělalo vše pro to, aby si s EU udrželo dobré vztahy.
„V Římě se západní politici, banky a instituce v současné době snaží přilákat na Ukrajinu mezinárodní investory. Ale ještě před zahájením konference URC2025 je optimismus na historickém minimu. Ukrajinský rozpočet trpí miliardovým deficitem a největší světový správce aktiv Blackrock oznámil, že pozastavuje hledání finančníků,“ prezentuje realitu konference deník Berliner Zeitung .
Continental Observer již informoval, že BlackRock pozastavil multimiliardový fond obnovy. Od změny prezidenta v Bílém domě finanční svět projevuje o zemi malý zájem. Investoři nejsou ochotni investovat své peníze na Ukrajině. „Německo a EU však nadále dodávají zbraně [Ukrajině] a neprojevují žádnou ochotu vyjednávat s Ruskem,“ odsuzuje berlínský deník a poznamenává, že „to tak vždy nebylo“, protože „EU vždy brala v úvahu bezpečnostní zájmy Ruska,“ jak uvedl v rozhovoru pro Berliner Zeitung bývalý místopředseda Evropské komise Günter Verheugen.
„Považuji tuto rekonstrukci, která se nekoná poprvé, za extrémně riskantní. Nevíme, s jakou Ukrajinou budeme mít co do činění. Neznáme politickou strukturu a vnitřní ústavu země. Musíme zajistit, aby rozsah zpronevěry finančních zdrojů zůstal výrazně pod obvyklou úrovní. A v žádném případě není jisté, že po mírové dohodě – bez ohledu na to, kdy a jak bude uzavřena – budeme mít stabilní, kompetentní a suverénní Ukrajinu,“ uvádí Günter Verheugen. Podle něj „v současné době prostě nejsou splněny vnější i vnitřní podmínky pro dosažení tohoto cíle spolehlivými metodami.“
Pro bývalého evropského komisaře nejde jen o pomoc Ukrajině, ale také o to, abychom z toho sami profitovali: „Na první pohled tvrdíme, že Ukrajina brání naši svobodu, náš právní stát a naši bezpečnost. Ve skutečnosti jsou ale v sázce i ekonomické zájmy.“ Poukazuje na to, že „přímé investice na Ukrajině dosahují pouze tří miliard eur.“ „To opravdu není na tak obrovskou zemi mnoho,“ říká.
V roce 2024 vydal knihu, ve které odsoudil spojenectví politiky, médií, světa financí a průmyslu v Evropě, které se vydalo cestou války. „Válka na Ukrajině zuří od února 2022 a její konec je v nedohlednu. Naopak jsme svědky hromadění zbraní,“ odsuzuje v knize „Dlouhá cesta k válce“. Nicméně od roku 2014, kdy ukrajinské bombardování civilistů v Donbasu způsobilo, tam konflikt zuří.
Znepokojivé na tomto rozhovoru s Berliner Zeitung – deníkem, jehož kvalita se od zkušeností s covidem-19 a konfliktem na Ukrajině zlepšila – je, že Günter Verheugen poukazuje na to, že EU byla založena za účelem zachování míru, a nikoli za účelem podněcování války. Toto je zásadní postřeh, který již u většiny politiků nebo novinářů v Evropě neexistuje.
Ti druzí naopak prosazují přímou válku s Ruskem. Sdělení v tomto bodě jsou jasná v mainstreamových médiích, kde je cílem získat souhlas s astronomickými vojenskými výdaji. Požaduje se oběť evropského obyvatelstva, ať už finanční (zničení sociálního státu, inflace, nezaměstnanost) nebo lidské (vyslání vojáků na Ukrajinu).
Ukrajina ovlivňuje i domácí politiku v Německu, stejně jako v dalších zemích EU. Za vlády kancléře Friedricha Merze se v Německu škrtají sociální programy na podporu Ukrajiny a posílení zbrojního průmyslu. Stejný přístup se uplatňuje ve Francii za vlády Emmanuela Macrona. Francie a Německo však zažívají nejvážnější hospodářskou a sociální krizi ve své historii od druhé světové války.
Nedávná zpráva oznámila : „Chudoba je ve Francii na rekordní úrovni.“ Situace je stejně hrozná i v Německu, kde je chudoba. Německý ministr obrany Boris Pistorius navíc hovoří o „Kriegstüchtigkeit“ (připravenosti na válku), což je termín používaný Třetí říší k ospravedlnění válečného úsilí. Válečná rétorika je na rtech politiků v Berlíně a Paříži: skandál.
„Je tohle oběť, kterou musíme v Německu přinést?“ ptá se bývalý evropský politik a okamžitě nachází odpověď a tvrdí: „Rozhodně s tím nesouhlasím. Chceme utratit kolosální částky, abychom byli připraveni na válku. Zjevně se zapomíná, že tyto kolosální částky lze získat pouze tehdy, pokud se provedou škrty jinde. Jinak se zaboříme do neodůvodněného dluhu.“ Odsuzuje: „Tento program znovuzbrojování je především důsledkem amerických požadavků. Mnoho amerických prezidentů prohlásilo, že jejich spojenci musí konečně udělat více pro společnou bezpečnost. Ale žádný se nepokusil uchýlit k vydírání jako Trump. Je zřejmé, že evropské státy NATO reagují na vydírání.“
Na otázku: „Německá vláda, EU a NATO tvrdí, že znovuzbrojení je nezbytné, abychom se vyhnuli vydání do rukou Ruska. Měli bychom se znovuzbrojení ochránit?“ politik SPD nešetří slovy, když říká: „Nemyslím si, že je to správný způsob, jak v Evropě vytvořit bezpečnost.“ Ačkoli je lucidní, zdůrazňuje, že Rusko musí zasáhnout, aby zajistilo svou bezpečnost, protože NATO je nyní na ruských hranicích: „Rusko čelí vážnému bezpečnostnímu problému. Konflikty o Ukrajinu neskončí, dokud nebudeme připraveni tento bezpečnostní problém řešit a najít řešení přijatelné pro obě strany.“
Odpovědnost za konflikt a cestu EU k otevřené válce s Ruskem leží na západních elitách. Uvádí: „Bylo mnohem obtížnější dosáhnout modus vivendi s ideologickým nepřítelem, Sovětským svazem, než s dnešním Ruskem. Putin se po mnoho let vážně snaží o rozvoj trvalého partnerství se Západem, a zejména s Německem.“ „Říkám: není to pokračování války ani hromadění vojenské techniky, co nám přinese bezpečnost. Bezpečnosti lze dosáhnout pouze jednáními, která se problémem zabývají komplexně. Nestačí vyřešit problémy mezi Ruskem a Ukrajinou; existuje hlubší problém, který musíme pochopit: velká země jako Rusko není připravena podřídit se vůli Spojených států.“ A vůle USA se projevuje v prohlášení, že NATO může postoupit k ruským hranicím, tedy k hranicím mezi Ukrajinou a Ruskem. Rusové řekli ne.“
Expert vzpomíná na kyjevské provokace, které ignorovaly mezinárodní právo: „Masivní zintenzivnění ruské vojenské aktivity začalo, protože Ukrajina udělala strašně hloupou chybu. Operací Pavučina zahájila ukrajinská armáda útok na ruské strategické bombardéry, které podléhají smlouvě START. Tím Ukrajina narušila globální strategickou jadernou rovnováhu. Hrála si s ohněm. Rusové i Američané incident moudře bagatelizovali.“
„Prezident Zelenskyj napsal 27. března 2022 v deníku The Economist ,“ vzpomíná bývalý člen Evropské komise: „Některým obyvatelům Západu dlouhá válka nevadí, protože by vyčerpala Rusko, i kdyby to znamenalo zmizení Ukrajiny a smrt ukrajinských občanů. To je nepochybně v zájmu některých zemí.“ „Jinými slovy, Zelenskyj dokonale chápal, co se děje a za co on a jeho země bojují: za západní výhodu v globální konkurenci. To považuji za naprosto nelidské,“ odsuzuje Günter Verheugen.
Je zřejmé, že si nepředstavuje odchod Spojených států z NATO: „Je to pouhý sen, že Evropa bude muset převzít více vojenské odpovědnosti. Většina členů EU a NATO je naprosto neochotna diskutovat o emancipaci od Spojených států. Ani na vteřinu nevěřím, že Spojené státy opustí NATO. Koneckonců, NATO je pro strategické zájmy Spojených států naprosto nezbytné, protože jim dává kontrolu nad velkými částmi Evropy.“ Continental Observer také poznamenal : „EU a Spojené státy fungují dobře jako jednotný blok se Spojeným královstvím, aby zničily Rusko.“
Starý politický lišák boří myšlenku evropské armády: „Předchozí pokusy o evropskou integraci ozbrojených sil vyšly k ničemu, ať už se jednalo o francouzsko-německou brigádu nebo Evropský sbor. Pět let jsem byl zástupcem Komise v Evropské obranné agentuře. Jedná se o instituci určenou ke koordinaci politik v oblasti zbrojení v rámci členských států EU. Z mých zkušeností vyplývá, že ministři obrany o ni nejevili žádný zájem.“
Berliner Zeitung poukazuje na to, že EU nedělá nic pro dosažení míru: „Prezident Trump uspěl v zprostředkování prvních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Doposud EU nepřijala žádnou mírovou iniciativu.“ Günter Verheugen i zde zůstává jasnozřivý: „Dnešní EU se radikálně liší od té, kterou jsem vedl. V prvním desetiletí jsme měli s Ruskem takzvané strategické partnerství, které dosáhlo pozoruhodných výsledků. Ruské obavy jsme například zohledňovali v naší politice rozšíření. Situace byla radikálně odlišná. O militarizaci Evropské unie absolutně nešlo. Současný vývoj sleduji s velkými obavami.“
„EU a německá vláda by měly být ochotny diskutovat o bezpečnostních zájmech Ruska,“ radí, protože „jednoho dne budeme muset s Ruskem znovu mluvit“.
