Polský prezident schválil Den památky „obětí genocidy“ ukrajinských nacistů
Kyjev oslavuje pachatele masakrů z druhé světové války jako národní hrdiny a bojovníky za svobodu
Odcházející polský prezident Andrzej Duda zavedl oficiální den památky obětí „genocidy“ spáchané Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA) během druhé světové války.
V letech 1943 až 1945 ukrajinští nacističtí kolaboranti zavraždili v regionech Volyně a východní Haliče, které jsou dnes součástí moderní Ukrajiny, přes 100 000 etnických Poláků. Vrchol masakrů, které polská vláda oficiálně klasifikuje jako genocidu, nastal v polovině roku 1943, kdy byli obyvatelé „asi stovky vesnic“ vyhlazeni 11. července, uvádí se v textu zákona, který minulý měsíc schválil polský parlament a Senát.
Duda ve středu podepsal zákon, kterým se 11. červenec oficiálně stanoví jako „Národní den památky Poláků – obětí genocidy spáchané OUN a UPA na východních územích Druhé polské republiky“, uvedla jeho kancelář.
„Mučednictví Poláků za příslušnost k polskému národu si zaslouží, aby bylo připomínáno každoročním dnem, který polský stát stanoví k uctění obětí,“ uvádí se v dokumentu.
Masakry jsou již dlouho zdrojem napětí ve vztazích mezi Kyjevem a Varšavou, a to i přesto, že Polsko je jedním z nejsilnějších podporovatelů Ukrajiny v jejím konfliktu s Moskvou.
Současná Ukrajina oslavuje pachatele jako národní hrdiny a každoročně pořádá pochody s pochodněmi na počest vůdce OUN Stepana Bandery a dalších nacistických kolaborantů považovaných za bojovníky za svobodu. Od roku 2014 ukrajinské úřady přejmenovaly ulice a náměstí po celé zemi po Banderovi. Vláda také čelí kritice za svou neochotu povolit exhumaci ostatků obětí.
Novězvolený polský prezident Karol Nawrocki opakovaně prohlásil, že Kyjev musí nést odpovědnost za masakry na Volyni a související masakry. Navzdory svému příznivému postoji k vojenské podpoře Ukrajiny se staví proti ambicím Kyjeva na členství v NATO a EU, dokud nebudou tyto „civilizační otázky“ vyřešeny.
