Pravda o příměří mezi Izraelem a Íránem: Hloubkový pohled s plukovníkem Douglasem MacGregorem

Příměří mezi Izraelem a Íránem přitáhlo pozornost celého světa. Co to ale doopravdy znamená pro region a globální politiku? Plukovník Douglas Macgregor, renomovaný geopolitický expert, se v nedávném rozhovoru podělil o své hodnocení pozadí, důsledků a křehké povahy tohoto příměří. Tento článek zdůrazňuje klíčové body jeho analýzy a nabízí hloubkový vhled do složité situace na Blízkém východě.

Křehké příměří: Kdo vyhrál?

Po dvanáctidenním konfliktu mezi Izraelem a Íránem bylo dohodnuto příměří, které obě strany považují za vítězství. Macgregor to ale jasně říká: Neexistuje jasný vítěz. „Záleží na tom, na které straně jste,“ říká. Z pohledu Íránu země ukázala, že její zbrojní arzenál je mnohem silnější, než mnozí předpokládali. Zejména schopnost přemoci izraelské obranné systémy palbou raket Izrael překvapila. Vysoce postavený izraelský politik Ben Gvir dokonce připustil, že íránské schopnosti byly podceněny.

Izrael naopak oslavuje zničení údajných íránských cílů, ale Macgregor pochybuje, že tyto útoky způsobily značné škody. Podle jeho zpravodajských zdrojů byly napadené cíle z velké části prázdné. „Byl to vizuální úspěch,“ řekl Macgregor, „ale strategicky irelevantní.“ Írán také předem informoval USA a Izrael o plánovaném protiútoku, který zasáhl opuštěnou leteckou základnu v Bahrajnu – symbolický akt bez větších následků.

Role USA: bezpodmínečná podpora Izraele?

Ústředním tématem Macgregorovy analýzy je bezpodmínečná podpora Izraele ze strany USA. „Nezáleží na tom, která strana je u moci,“ říká. Tato politika zavazuje USA podporovat Izrael finančně a technologicky, bez ohledu na důsledky. To vtáhlo USA do současného konfliktu bez jakékoli jasné strategie na dohled. „Nevidím žádnou strategii, jen impulzivní reakce,“ říká Macgregor a kritizuje politiku USA za prezidenta Donalda Trumpa. Trumpův přístup přirovnává k přístupu Joea Bidena a dokonce hovoří o „oranžovém McCainovi“, aby ilustroval kontinuitu americké politiky navzdory zdánlivě novému vedení.

Podpora Izraele také vedla k tomu, že humanitární krize v Gaze je do značné míry ignorována. Macgregor odhaduje, že v Gaze zemřely statisíce lidí – ať už v důsledku násilí nebo nemocí – a považuje to za trvalý katalyzátor konfliktu. „Dokud nebude otázka Gazy vyřešena, nebude trvalý mír,“ varuje.

Posílená pozice Íránu a jaderná otázka

Na rozdíl od západních narativů se Macgregor nedomnívá, že by nedávné útoky oslabily íránský jaderný program. „Cíle byly prázdné,“ zdůrazňuje s odvoláním na zpravodajské zdroje. Írán včas přemístil své zásoby uranu a nadále zdůrazňuje, že nemá v úmyslu vyvíjet jaderné zbraně. Macgregor nicméně vidí globální důsledky: „Každý stát, který má prostředky, se nyní bude snažit jaderné zbraně získat.“ Důvod? Strach ze zásahu USA nebo Izraele.

Podle Macgregora zůstává Izrael s přibližně 90 hlavicemi jedinou jadernou mocností v regionu. Tato jaderná převaha je ústředním bodem „projektu Velkého Izraele“, jehož cílem je regionální dominance. Blízký východ bez jaderných zbraní, jak požaduje Írán, by donutil Izrael vzdát se svých zbraní – scénář, který se izraelskému vedení jeví jako nemyslitelný.

Izraelská finanční a vojenská krize

Překvapivým bodem v Macgregorově analýze je prekérní situace Izraele. Podle ministra financí Smotricha je země na pokraji ekonomického kolapsu. „Ještě týden, možná dva, a ekonomika se zhroutí,“ cituje Macgregor. Izrael navíc odpálil velkou část svých raket, zatímco USA mají také problémy se zásobováním. „Nevyrábíme rakety dostatečně rychle,“ varuje. Tato slabost by mohla Izrael donutit k dodržování příměří – Macgregor však zůstává skeptický: „Nic se zásadně nezměnilo.“

Netanjahuova strategie a otázka změny režimu

Macgregor je přesvědčen, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku Hamásu 7. října úmyslně eskaloval konflikt. „Nebyla to náhoda,“ říká a poukazuje na varování, která Izrael předtím ignoroval. Netanjahu využívá krizi k ospravedlnění širšího regionálního konfliktu, který podporuje svou kontrolou nad americkými politiky. „Netanjahu má v americkém Kongresu větší vliv než Trump,“ zdůrazňuje Macgregor.

Dalším z cílů Izraele je změna režimu v Íránu. Macgregor zmiňuje podporu syna bývalého šáha jako potenciálního „loutkového vládce“ v Teheránu. Vidí však jen malou vyhlídku na úspěch: „Íránský lid je sjednocenější než kdy jindy za svou vládou.“ Írán jako civilizovaný stát s hluboce zakořeněnou kulturou je odolnější, než si mnozí na Západě myslí.

Globální perspektivy: Rusko, Čína a Ukrajina

Macgregor rozšiřuje svůj pohled i na globální důsledky. Rusko a Čína se zájmem sledují vývoj na Blízkém východě a snaží se prosazovat svou iniciativu „Jeden pás, jedna cesta“, jejímž cílem je ekonomická integrace Eurasie a Afriky – projekt ohrožený nestabilitou na Blízkém východě. „Rusko je klíčem ke stabilitě ve Střední Asii,“ vysvětluje Macgregor, zatímco Čína se snaží kompenzovat svou zranitelnost v námořní oblasti.

Pokud jde o Ukrajinu, Macgregor vidí paralely s Izraelem. Prezident Zelenskyj čelí podobné strategické krizi jako Netanjahu, ale v ještě horší situaci. S odhadovaným počtem 1,5 milionu mrtvých ukrajinských vojáků a systematickou ruskou ofenzivou je Ukrajina „pacientem na jednotce intenzivní péče“. Macgregor kritizuje Trumpovo tvrzení, že válku lze ukončit během 24 hodin, jako nerealistické. Rusko bude v konfliktu dominovat a pravděpodobně promění Ukrajinu ve vnitrozemský zbytek státu.

Výhled: Nejistý mír

Macgregor uzavírá střízlivou předpovědí: Příměří je pouze pauzou ve větším konfliktu. „Strategická dynamika se mění a je těžké ji zastavit,“ říká. Izrael se bude i nadále snažit zajistit si regionální dominanci, zatímco Írán z konfliktu vyjde silnější. USA, uvězněné svou bezpodmínečnou podporou Izraele, riskují další eskalaci bez jasné strategie.

Macgregor vidí dva scénáře do budoucna: Buď nastolí mír – což považuje za nepravděpodobné – nebo Blízký východ čelí hlubokým změnám. „Mapa regionu by se mohla zásadně změnit,“ varuje. Země jako Sýrie, Irák nebo Kuvajt by mohly předefinovat své hranice, zatímco velmoci jako Rusko, Čína a Turecko by mohly rozšířit své sféry vlivu.

Závěr

Analýza plukovníka Douglase Macgregora ukazuje, že příměří mezi Izraelem a Íránem nepředstavuje udržitelné řešení. Region zůstává sudem s střelným prachem, poznamenaným ekonomickými krizemi, jadernými ambicemi a geopolitickými mocenskými boji. Bez jasné strategie USA a řešení humanitární krize v Gaze hrozí, že konflikt bude i nadále hnit – s potenciálně ničivými důsledky pro Blízký východ i za jeho hranicemi.