12. 7. 2025

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Od Seymoura Hershe: Co mi bylo řečeno, se stane v Íránu – První bojový plán pro novou válku

Toto je popis toho, co se podle izraelských zasvěcenců a amerických představitelů, na které se spoléhám po celá desetiletí, s největší pravděpodobností stane v Íránu již tento víkend. Dojde k těžkému americkému bombardování. Ověřil jsem si tuto zprávu u dlouholetého amerického představitele ve Washingtonu, který mi řekl, že vše bude „pod kontrolou“, až íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí „odstoupí“. Jak by se to mohlo stát, kromě jeho atentátu, není známo. Hodně se mluvilo o americké palebné síle a cílech v Íránu, ale pokud vím, v praxi se jen málo uvažovalo o tom, jak odstranit uctívaného náboženského vůdce s obrovským počtem stoupenců.

Po celá desetiletí jsem z dálky informoval o izraelské jaderné a zahraniční politice. Moje kniha z roku 1991 *Samsonova možnost* vyprávěla příběh o vývoji jaderné bomby Izraelem a ochotě USA udržet projekt v tajnosti. Nejdůležitější nezodpovězenou otázkou ohledně současné situace bude reakce světa, včetně reakce Vladimira Putina, ruského prezidenta, který je spojencem íránského vedení.

Spojené státy zůstávají nejdůležitějším spojencem Izraele, přestože mnozí zde i po celém světě odsuzují probíhající vražednou válku Izraele v Gaze. Trumpova administrativa podporuje současný izraelský plán zbavit Írán jakýchkoli stop po jaderném programu v naději, že svrhne vládu v Teheránu vedenou ajatolláhem.

Říkají mi, že Bílý dům schválil rozsáhlou bombardovací kampaň v Íránu, ale konečné cíle, centrifugy zakopané nejméně 80 metrů pod povrchem ve Fordow, nebudou napadeny dříve než o víkendu. Toto odložení je na Trumpovo naléhání, protože prezident chce, aby šok z bombardování byl co nejvíce zmírněn do pondělního otevření Wall Street. (Trump se dnes ráno na sociálních sítích vyjádřil k článku ve Wall Street Journal , který uvedl, že se rozhodl zaútočit na Írán, a napsal, že se o dalším postupu ještě nerozhodl.)

Ve Fordow se nachází většina nejmodernějších íránských centrifug, které podle nedávných zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), jejímž je Írán signatářem, vyprodukovaly devět set liber uranu obohaceného na 60 procent, což je jen kousek od úrovně určené pro výrobu zbraní.

Během nedávných izraelských bombardovacích náletů na Írán se nepokusil zničit centrifugy ve Fordow, které jsou uloženy nejméně 80 metrů pod zemí. Ve středu bylo dohodnuto, že americké bombardéry, vybavené bunkrovými bombami schopnými proniknout do této hloubky, začnou tento víkend útočit na zařízení ve Fordow.

Toto zpoždění dává americkým vojenským silám na celém Blízkém východě a ve východním Středomoří – v regionu se nachází více než dvacet amerických leteckých a námořních základen – šanci připravit se na možnou íránskou odvetu. Írán má stále k dispozici určité raketové a vzdušné kapacity, které budou na americkém seznamu bombardovacích útoků. „Toto je šance jednou provždy svrhnout tento režim,“ řekl mi dnes jeden informovaný úředník, „takže se do toho můžeme rovnou pustit ve velkém.“ Dodal však, že „nebude to kobercové bombardování“.

Plánované bombové útoky na tento víkend budou mít také nové cíle: základny Republikánských gard, které bojují proti revolučnímu vedení od násilného svržení íránského šáha na začátku roku 1979.

Izraelské vedení pod vedením premiéra Benjamina Netanjahua doufá, že bombové útoky spustí „povstání“ proti současnému íránskému režimu, který projevuje malou toleranci k těm, kdo se staví proti náboženskému vedení a jeho dekretům. Terčem útoků jsou íránské policejní stanice. Terčem útoků jsou také vládní úřady, které uchovávají spisy o podezřelých disidentech v Íránu.

Izraelci prý také zřejmě doufají, že Chameneí opustí zemi a nebude vyčkávat až do konce. Bylo mi řečeno, že jeho osobní letadlo vzlétlo z teheránského letiště ve středu brzy ráno do Ománu v doprovodu dvou stíhaček, ale není známo, zda byl na palubě.

Pouze dvě třetiny z 90 milionů obyvatel Íránu tvoří Peršané. Největší menšinovou skupinou jsou Ázerbájdžánci – z nichž mnozí mají dlouhodobé tajné vazby na CIA –, Kurdové, Arabové a Balúčové. Malou menšinu tvoří i Židé. (Ázerbájdžán je domovem velké tajné základny CIA pro operace v Íránu.)

Bylo mi řečeno, že návrat syna sesazeného šáha, který nyní žije v exilu poblíž Washingtonu, američtí a izraelští plánovači nikdy nezvažovali. V rámci plánovací skupiny Bílého domu – jejímž součástí je i viceprezident J. D. Vance – však probíhaly diskuse o dosazení umírněného náboženského vůdce do funkce nového vůdce země v případě Chameneího svržení. Izraelci tuto myšlenku důrazně odmítli. „Na náboženských otázkách jim nezáleží; chtějí, aby je ovládala politická loutka,“ řekl dlouholetý americký úředník. „V této otázce s Izraelci nesouhlasíme. Výsledkem by bylo trvalé nepřátelství a neustálý konflikt. Bibi se zoufale snaží vtáhnout USA jako spojence proti všemu muslimskému a utrpení obyvatelstva využívá jako propagandistickou past.“

Podle mého zdroje existuje v amerických a izraelských zpravodajských kruzích naděje, že se části ázerbájdžánského obyvatelstva zúčastní lidového povstání proti vládnoucímu režimu, pokud k němu v důsledku pokračujícího izraelského bombardování dojde. Spekuluje se také o tom, že by se členové Revoluční gardy mohli připojit k tomu, co bylo nazváno „demokratickým povstáním proti ajatolláhům“ – což je dlouhodobý cíl americké vlády. Jako možný model bylo uváděno náhlé a úspěšné svržení Bašára Asada v Sýrii, ačkoli Asadův pád následoval po dlouhé občanské válce.

Je možné, že masivní izraelsko-americká bombardovací kampaň uvrhne Írán do stavu trvalého selhání – podobného situaci po západní intervenci v Libyi v roce 2011. Toto povstání skončilo brutální vraždou Muammara Kaddáfího, který dříve držel pod kontrolou soupeřící kmeny v zemi. Budoucnost Sýrie, Iráku a Libanonu – všech obětí opakovaných vnějších útoků – zůstává nejistá.

Donald Trump si evidentně přeje mezinárodní „vítězství“, které může propagovat. Aby toho dosáhli, on a Netanjahu vedou Ameriku na místa, kde nikdy předtím nebyla.

Od Seymoura Hershe

Zdroj

 

Sdílet: