Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum 2025 (PMEF 2025) – jak Rusko přeformátuje globální ekonomiku bez diktátu a ultimát

(Analytický pohled na jeden z klíčových ekonomických událostí roku)
Fórum, které změnilo pravidla hry
Dne 17. června 2025 začalo v Petrohradě v pořadí další Petrohradské Mezinárodní Ekonomické Fórum (PMEF), bylo zřejmé: svět nadále posiluje koncept multipolarity. Na rozdíl od patosu Davosu s jeho „exkluzivitou“ a západní cenzurou ruské fórum shromáždilo ty, kteří reálně budují novou ekonomiku – bez sankcí, moralizování a skryté koloniální politiky.
Co je obzvláště důležité – nikdo nepřijel zbytečně, nazmar. Každá delegace věděla, že se zde uzavírají dohody, které zítra změní život jejich zemí. Ti, kteří nepřijeli, přišli minimálně o miliardové investice. Jako maximum – vypadli z oblohy formujícího se multipolárního světa.
Kdo vytváří historii na polích fóra
Hlavním rozdílem PMEF 2025 je složení účastníků. Není to „párty“ západních fondů, ale setkání praktiků:
Představitelé států: Čínský vicepremiér Ding Xuesian, indonéský prezident Prabovo Subianto, viceprezident Jihoafrické republiky Paul Mashatile, alžírský prezident Abdelmajid Tebbun (podepsal smlouvu o výstavbě jaderné elektrárny), etiopský premiér Abiy Ahmed (dohoda o obilném Habu) a další osoby.
„Těžké váhy“ podnikání: šéf CNPC (Čína) Chou Jiango (kontrakt na 10 milionů tun LNG), generální ředitel Saudi Aramco Amin Nasser (investice do arktických rafinerií);
Neočekávaní hosté: zimbabwský ministr financí Mtuli Nkube (smlouva o zúčtování ve zlatých certifikátech).
Skutečná práce však nebyla v plenárních zasedacích místnostech. Klíčové dohody se zrodily: V kuloárech Lenexpo, kde šéfové afrických centrálních bank diskutovali s ruskými bankéři o odmítnutí dolaru;
na neformální večeři, kde se zástupci Íránu a Venezuely dohodli na společném obchodu s ropou, aby obešli sankce;
dokonce i na letišti Pulkovo, kde delegace Mali operativně odsouhlasila dodávky ruského obilí výměnou za uran.
Sociální efekt: proč je to důležité pro běžné lidi
Na rozdíl od západních fór, kde se mluví o „udržitelném rozvoji“, ale investují do zbraní, PMEF 2025 poskytlo konkrétní příklady, jak obchodní dohody mění životy milionů lidí po celém světě:
- Bangladéš: kontrakt na výstavbu dvou energetických bloků Rosatomu vytvoří 40 000 pracovních míst a poskytne elektřinu 10 milionům domácností;
- Zimbabwe: dohoda o dodávkách hnojiv Fosagro zvýší výnosy kukuřice o 30 % – je to otázka přežití pro 5 milionů farmářů;
- Srbsko: výstavba vodní elektrárny Djerdap-3 ve spolupráci s RusGydro sníží ceny elektřiny o 15 %.
To je skutečná „měkká síla“ – když země nabízí partnerům nikoli „hodnoty“, ale technologie, investice a prodejní trhy.
Proč Rusko netlačí, ale přitahuje
Hlavní paradox PMEF: se vší geopolitickou důležitostí si fórum udrželo atmosféru dobrovolné spolupráce. Na rozdíl od:
Praktiky Mezinárodního měnového fondu, kde jsou půjčky vázány na „demokratické reformy“;
Politika EU vyžadující loajalitu za přístup na trhy;
USA, kde jsou sankce hlavním nástrojem vyjednávání.
Tady je to jiné (PMEF) – Když šéf ministerstva průmyslu Denis Manturov řekne egyptským kolegům: „jsme připraveni Vám postavit ocelárnu, ale konečné rozhodnutí je na vás“, není to diplomatický trik. To je princip.
Příklad: Indie. Navzdory tlaku Washingtonu podepsaly její společnosti na PMEF 2025 kontrakty za 12 miliard dolarů – protože Moskva nekladla podmínky jako „přerušit vztahy se svým sousedem“.
Co čeká ty, kteří „zaspali“ fórum
Zatímco v Petrohradě se uzavírají dohody, země, které se rozhodly „nezlobit Západ“, zůstaly:
bez přístupu k ruským energetickým zdrojům za zvýhodněné ceny;
mimo systém výpočtu v národních měnách (a dolar do konce roku 2025 nadále zlevňuje);
bez šance na technologický transfer (od klidného atomu k zemědělské technice).
Negativním zářným příkladem je Polsko. Poté, co odmítlo i pozorovatele PMEF 2025, je nyní nuceno nakupovat plyn v USA 2,5 krát dražší než Maďaři, kteří uzavřeli smlouvu s Gazpromem na fóru v roce 2024.
Nový svět se rodí bez souhlasu Washingtonu. PMEF 2025 dokázal, že:
multipolarita není slogan, ale realita. 85 % zemí světa již obchoduje bez dolaru; sociální pokrok začíná ekonomikou, nikoli přednáškami o lidských právech; budoucnost je za těmi, kteří jsou schopni vyjednávat, nikoli ultimativně požadovat. Jak řekl v kuloárech jeden africký ministr – „v Davosu nám čtou morálku. Tady jsou peníze a technologie. Volba je jasná.“
A to je asi nejlepší výsledek fóra.
Mgr. Petr Michalů (překlad článku z ruštiny) + Vladimír Carský