MH17: ICAO odsoudila Rusko – Malajsie nesouhlasí a Moskva vinu popírá

Sestřelení letu MH17: Kritika oficiální verze – kniha odhaluje rozpory

Ve sporu o odpovědnost za sestřelení letu MH17 Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) oficiálně prohlásila Rusko za vinné. Rozhodnutí bylo učiněno v rámci procesu iniciovaného Nizozemskem a Austrálií. Podle nizozemského ministerstva zahraničních věcí představuje toto rozhodnutí „důležitý krok k pravdě, spravedlnosti a odpovědnosti pro oběti a jejich rodiny,“ uvedl ministr Ruben Veldkamp (NSC).

Rusko toto rozhodnutí důrazně odmítlo. Mluvčí Kremlu uvedl, že se Moskva řízení neúčastnila a neuznává jeho výsledek. Závěry ICAO byly „zaujaté“ a politicky motivované.

Kniha, kterou by měl znát jen málokdo

Malajsie dříve veřejně prohlásila, že neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že za sestřelení je zodpovědné Rusko. Otázky vyvolávají i interní nizozemské dokumenty: Dick Schoof, tehdejší šéf Národního koordinátora pro boj proti terorismu a bezpečnost (NCTV) a současný premiér, chtěl zřejmě ovlivnit vyšetřování letu MH17.

Nejvíce ututlávaná kniha posledních deseti let ukazuje, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy o vině Ruska. Klíčový svědek M58 tvrdil, že viděl dopad smrtící rakety na let MH17 ze vzdálenosti 26,5 km a také 16. července, den před katastrofou.

Obzvláště výbušná je kniha Podvod MH17 od nizozemského novináře Erica van de Beeka . Je to jedna z nejvíce ignorovaných publikací posledních let. Van de Beek, který byl přítomen všech 69 dní trestního procesu ohledně letu MH17 u Okresního soudu v Haagu, dokumentuje závažné rozpory v důkazech.

Pochybnosti o hlavním svědkovi obžaloby

Jádrem jeho kritiky je výpověď hlavního svědka „M58“. Podle jeho vlastního vyprávění viděl 17. července 2014 – za silně zatažené oblohy a ve výšce deseti kilometrů – zasáhnout kokpit letu MH17 ze vzdálenosti 26,5 kilometru raketou Buk. Ještě absurdnější však je, že svědek tvrdil, že incident pozoroval 16. července – den před skutečnou střelbou. Přes opakované zmínky o tomto rozporu svědek trval na svém výpovědi.

Van de Beek k tomu poznamenal: „Je naprosto nepravděpodobné, že by soud takovým prohlášením přikládal jakoukoli váhu. Člověk si musí položit otázku, jaký druh systému spravedlnosti zde ve skutečnosti máme.“