Thomas Röper: K čemu jsou západní stíhačky na Ukrajině?
Poprvé byl ruskou protivzdušnou obranou sestřelen ukrajinský F-16. O úspěchu těchto tryskáčů, které byly prezentovány jako další „zázračná zbraň“, však nic neslyšíme.
Poté, co Ukrajina předtím ztratila F-16 vlastní protivzdušné obraně, bylo to poprvé, co byla ruská protivzdušná obrana sestřelena ukrajinská F-16. Nemluví se však o žádných úspěších, které F-16 na Ukrajinu přinesly, kromě toho, že pravděpodobně nesou britské a francouzské řízené střely.
Ruský vojenský expert napsal pro ruskou tiskovou agenturu TASS článek o výhodách, které západní letadla přinášejí Ukrajině, a já jsem článek přeložil.
Začátek překladu:
Bitva o vzdušnou nadvládu: Jak ovlivní zničení F-16 ukrajinské ozbrojené síly?
Igor Korotschenko o tom, co ztráta stíhačky znamená pro ukrajinské ozbrojené síly a kolik jich zbývá.
Ruské ministerstvo obrany 13. dubna oznámilo, že ruská protivzdušná obrana sestřelila F-16 ukrajinského letectva. Jednalo se o první oficiální potvrzení z Ruska o zničení americké stíhačky během vojenské operace.
Přátelský oheň
Nejde však o první případ zničení F-16 ukrajinským letectvem. Jak známo, první F-16 byla sestřelena koncem loňského roku. Tehdy byla americká stíhačka, kterou pilotoval ukrajinský pilot Aleksej Mes, sestřelena ukrajinským protiletadlovým raketovým systémem Patriot. Došlo k tomu v důsledku nekoordinovaných akcí mezi jednotkami protivzdušné obrany ukrajinského letectva, které používaly Patriot, a ukrajinským letectvem. Došlo k takzvanému přátelskému ohni.
Aktuální případ znovu ukazuje, že stíhačky F-16 nejsou absolutní zbraní, na kterou ukrajinské vojenské a politické vedení spoléhalo. Zničení cíle tentokrát zajistila protivzdušná obrana ruské armády, pro kterou cíle jako F-16 nepředstavují vůbec žádný problém.
S největší pravděpodobností byl F-16 zničen buď protiletadlovým raketovým systémem dlouhého doletu S-300V4 nebo protiletadlovým raketovým systémem středního doletu Buk-M2/Buk-M3, kterými jsou ruské jednotky velmi dobře vybaveny. Slouží jako protivzdušná obrana pro ruské ozbrojené síly účastnící se vojenské operace. Systémy protivzdušné obrany jsou schopny zasáhnout cíle ve vzduchu nad Ukrajinou v dosahu použitých raket.
Kvalifikace ukrajinských pilotů
Nutno podotknout, že kvalifikace ukrajinských pilotů plnících bojové mise na amerických F-16 evidentně neodpovídá profesním požadavkům, tzn. je nedostatečná.
Ve všech misích, zejména bojových, je jedním z povinných požadavků létat v extrémně malých výškách, aby bylo obtížné odhalit F-16 a aby se zabránilo palbě ruských systémů protivzdušné obrany. Kvalifikace ukrajinského pilota létajícího na F-16 byla nedostatečná; byl údajně vystaven na obrazovkách ruských radarů a/nebo radarových systémů, které jsou součástí S-300V4 nebo Buk-M3/M3.
Po identifikaci cíle pomocí systému Identification Friend or Foe bylo potvrzeno, že se jedná o nepřátelský stíhací letoun. V souladu s tím byla raketa odpálena.
Pilot F-16 buď nevěděl, že na něj ruské síly vypálily protiletadlové řízené střely, nebo nebyl schopen provést úhybný manévr, případně byl manévr neúspěšný. Výsledkem byla prohra v bitvě.
Stejný osud potká jakýkoli jiný západní bojový letoun, který budou mít ukrajinské ozbrojené síly k dispozici.
Obrana proti dronům
Získání a udržení vzdušné nadvlády, a to i v hlubinách ukrajinského vzdušného prostoru, daleko od linie dotyku, je jedním z primárních úkolů ruských ozbrojených sil. Jde o důležitou součást, která mimo jiné zajišťuje úspěch ruských jednotek na bojišti. Bezpilotní letouny proto zůstávají pro Ukrajinu jedinou možností, jak efektivně využít schopnosti leteckého úderu.
Ruský obranný průmysl se v této souvislosti zaměřuje nejen na výrazné zvýšení výroby protiletadlových raketových systémů a systémů všech existujících typů, ale také na modernizaci protiletadlového dělostřelectva. Jedním z prostředků zlepšení schopností ruské protivzdušné obrany – zejména odrážení útoků ukrajinských bezpilotních letounů různých typů jak v bojové zóně, tak při útocích na objekty hluboko na ruském území – je modernizace protiletadlových děl SU-23. V arzenálech a skladech jich jsou desítky tisíc.
Modernizací, kterou lze poměrně efektivně provést, je modernizace SU-23 instalací optoelektronické jednotky s televizí a termovizními kamerami, která umožňuje vzdušný průzkum v kteroukoli denní dobu. Laserový dálkoměr určuje vzdálenost k cíli a sledování je prováděno automatickým systémem sledování cíle. Systémy jsou navíc vybaveny systémem pro programovatelné zapálení střely.
Vylepšený SU-23 se tak stává prostředkem vysoce přesného boje. Podle mého názoru by na těchto modernizovaných zařízeních mělo vycházet krytí ropných a plynových zařízení hluboko na ruském území a také zařízení, jako jsou muniční sklady a sklady zbraní. Pro ně není problém bojovat s jakýmkoli cílem v podobě dronů.
Západní stíhačky nepřispívají rozhodujícím způsobem
Ukrajinské ozbrojené síly mají údajně několik desítek západních stíhaček umístěných na letištích v západních oblastech Ukrajiny a možná také na letištích v Rumunsku a Polsku. Zdá se, že ukrajinskému letectvu zbylo jen několik letounů Su-27 a MiG-29 – ne více než 20.
Na cestě jsou také západní stíhačky z řady zemí NATO: F-16 a Mirage 2000 jsou nasazovány z Francie. Celková flotila ukrajinských ozbrojených sil bude pravděpodobně tvořit asi 30 až 40 a maximálně 50 takových bojových letadel. Ale i zde je jejich bojová účinnost vzhledem k nedostatku kvalifikovaných ukrajinských pilotů stále extrémně nízká, takže tato technika nepřispívá rozhodujícím způsobem k průběhu bojových operací.
Konec překladu
