Thomas Röper: Chce EU válku nebo mír?
Velkou otázkou v tuto chvíli není jen to, zda budou rusko-americké rozhovory úspěšné, ale především to, jak se k nim EU postaví. Chce pokračovat ve válce proti Rusku sama, nebo přejde na mír?
Otázka, kterou si v současné době nejčastěji kladou v rozhovorech jak Rusové, tak Němci, je, zda je v dohledné době možný konec války. Moje odpověď je vždy taková, že nyní záleží hlavně na Evropanech. Trumpova administrativa a Rusko by jistě dospěly k řešení, které by Kyjev (nebo by musel) přijmout, pokud by alternativou bylo pokračovat v boji proti Rusku bez cizí pomoci.
Otázkou ale je, co udělají Evropané. Doposud byli pozoruhodní tím, že se nejrůznějšími triky snažili narušit rusko-americká jednání, aby přesvědčili USA, aby pokračovaly ve válce proti Rusku. Co ale udělají Evropané, pokud se USA a Rusko skutečně dohodnou?
Budou povzbuzovat Kyjev, aby pokračoval ve válce bez USA a pokusil se podporovat samotnou Ukrajinu? Bude Kyjev následovat Evropany nebo USA? A poslali by Evropané vojáky na Ukrajinu, protože Ukrajina byla vykrvácená a největším problémem Ukrajiny není nedostatek zbraní, ale nedostatek vojáků?
Na tyto otázky momentálně nemám žádné odpovědi, ale vzhledem k trendu ve vyjádřeních z Bruselu, Paříže, Londýna a Berlína jsem spíše pesimista a nevylučuji ani scénář velké války v Evropě.
Ruská tisková agentura TASS zveřejnila shrnutí rozporuplných prohlášení z Evropy, které jsem přeložil.
Začátek překladu:
Dobrý nebo špatný soused? Je Evropa připravena obnovit vztahy s Moskvou?
Musíme mluvit a jednat s Ruskem – tato myšlenka v poslední době zazněla ve vyjádřeních řady evropských politiků, jejichž počet, jak se zdá, stále roste. TASS píše o tom, zda v Evropě skutečně existuje jednotná touha přeměnit konfrontaci s Ruskem v plnohodnotný dialog.
Chce Evropa mír…?
Vztahy Ruska s evropskými zeměmi se v posledních letech rapidně zhoršily, a to především díky iniciativě Západu, který vůči Moskvě uvaloval jeden balík sankcí za druhým. Nyní ale mluví o nutnosti obnovit dialog.
Finský prezident Alexander Stubb na začátku dubna zase prohlásil, že se diskutuje o možnosti obnovení kontaktů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v rámci Evropy. Evropské vlády souhlasí s tím, že „kontakty v určitém okamžiku proběhnou“, ale že je ještě třeba dohodnout. Zatím neexistuje ani konkrétní datum, ani informace o tom, kdo přesně se tohoto dialogu zúčastní. „Francie nebo Velká Británie musí mluvit s Putinem,“ řekl později Stubb.
Diskuse na toto téma začala 27. března v Paříži během summitu „Koalice ochotných“, kde zástupci asi 30 zemí jednali o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev po skončení ukrajinského konfliktu.
Zdá se, že Stubb věří, že obnovení vztahů s Ruskem na politické úrovni je velmi realistický scénář a již vyzval své spoluobčany, aby se na to „morálně připravili“. „Nic se nemění na tom, že Rusko je a vždy bude sousedem Finska. 1350 kilometrů sousedských vztahů,“ připomněl s tím, že vyhlídky vztahů s Moskvou závisí na ukončení konfliktu na Ukrajině a vývoji jednání o obnovení vztahů jako celku.
Myšlenku vyjádřenou v jeho prohlášení však lze jen stěží označit za novou. Zatímco konflikt na Ukrajině pokračuje a Evropa uvaluje na Rusko různé sankce, samotný Západ trpí. Politici a média často poukazují na nepříznivé důsledky restrikcí pro evropskou ekonomiku, nemluvě o tom, že tato problematika je již několik let předmětem bouřlivých debat v rámci EU a diskusí o možném rozkolu v Unii.
Na tomto pozadí se již někteří politici, včetně Stubba, pokoušejí snížit úroveň vzrušení. V únoru španělský ministr zahraničí Jose Manuel Albares prohlásil, že Evropa si je vědoma nutnosti v budoucnu obnovit vztahy s Ruskem. Tento proces musí být založen na rovnosti mezi státy a vzájemném respektu, zdůraznil.
„Zažíváme okamžik velmi podobný pádu Berlínské zdi. Nečekáme změnu paradigmatu, ale stojíme před okamžikem, ve kterém se musíme rozhodnout, kam půjdeme v příštích desetiletích,“ řekl ministr.
Náměstek italského ministra zahraničí Edmondo Cirielli obvinil Západ ze stavu vztahů mezi Evropou a Ruskem. Konfliktu na Ukrajině se podle něj dalo předejít, kdyby evropské země vedly jinou politiku. „Když prosazujete imperialistickou politiku, ostatní [země] se stanou tvrdými. Jinými mám na mysli Rusko a Čínu,“ objasnil.
…nebo válka?
Zatím lze ale mluvit pouze o touze jednotlivých politiků obnovit kontakty s Ruskem. O vzájemné důvěře, natož přátelských vztazích nemůže být řeč. Některé země jsou navíc vůči Moskvě otevřeně nepřátelské a připravují se na možný konflikt s Ruskem.
Na pozadí rostoucích problémů mezinárodní bezpečnosti německé ministerstvo vnitra vyzývá studenty, aby se učili o civilní ochraně. Jak uvádí Handelsblatt, Německo považuje ruský útok na území NATO za realistický scénář, a proto ministerstvo vnitra vyzývá občany, aby se zásobili životně důležitými zásobami.
Před rokem tehdejší spolková ministryně školství a výzkumu Bettina Stark-Watzinger řekla, že by se na německých školách mohly zavést hodiny civilní obrany.
Německý ministr obrany Boris Pistorius zároveň vyzval západní země, aby se během následujících tří až pěti let připravily na možnou válku s Ruskem. Poukázal na to, že by se člověk neměl připravovat na konkrétní útok, ale na hrozbu, „o které se neví, zda a kdy k ní dojde“.
Generál Roly Walker, náčelník štábu britské armády, se vloni vyjádřil podobně. Armáda země by se podle něj měla do tří let připravit na případnou válku s přihlédnutím k „blížícím se geopolitickým hrozbám“ z Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Na nejhorší se připravuje i Francie. Podle zpráv médií vláda země brzy zveřejní a rozešle občanům speciální 20stránkovou brožuru obsahující pokyny pro případ vojenských akcí, přírodních katastrof a epidemií.
Zejména Francouzi jsou požádáni, aby dali dohromady „sada pro přežití“ obsahující nejméně šest litrů vody, tucet konzerv s jídlem, baterie a baterku a také základní zdravotnické potřeby, jako je paracetamol, obklady a fyziologický roztok.
Francouzský prezident Emmanuel Macron také své spoluobčany neuklidňuje. Prohlásil, že ruská agrese „nezná hranice“ a že Evropa se musí připravit na budoucnost bez zaručené podpory USA.
Neexistuje žádný konsenzus
V důsledku toho lze jen těžko hovořit o jednotném evropském postoji vůči Rusku: zatímco jedni se snaží přijmout realitu, že je nutné vstoupit do dialogu a jednání s Moskvou, jiní nedovolují, aby konfrontace skončila, ale někdy ji i zesílila.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil prohlášení západních politiků směřující k eskalaci konfliktu na Ukrajině a vedoucí k přímé konfrontaci s Ruskem za šílené a nezodpovědné. Varoval, že takové akce představují nebezpečí nové světové války zahrnující jaderné zbraně.
Francouzský politik Florian Philippot zase varoval, že politika šéfa evropské diplomacie Kaji Kallasové povede k možnému konfliktu s Ruskem a bude stát EU hodně peněz. Zmínil se o přípravách některých evropských zemí na válku s Ruskem již loni. „Tomu se říká příprava na světovou válku! My, vlastenci a odbojáři, od začátku bijeme na poplach a jako jediní vycházejí hromadně do ulic, abychom probudili zemi a zabránili nejhorší — válce!“ – napsal na sociální síti X.
Hlasy politiků volajících po dialogu s Ruskem jsou navíc přehlušeny skutečnými činy Západu. Po zasedání Rady bezpečnosti OSN o Ukrajině, které se konalo 8. dubna z iniciativy Západu, Dmitrij Poljanskij, první náměstek stálého představitele Ruska při OSN, uvedl, že někteří západní diplomaté v organizaci se snaží narušit mírová jednání mezi Ruskem a USA o Ukrajině.
Představitelé Velké Británie a EU podle něj okamžitě odvolali svou předchozí výzvu, aby Rusko ukončilo „nevyprovokovanou agresi“ a „okupaci“ a stáhlo své vojáky z Ukrajiny kvůli obvinění z porušení příměří navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jak poznamenal, na Moskvu je nyní vyvíjen nátlak, aby přijala neurčité příměří a míč je nyní údajně na její straně.
„Ukrajina prý vše dodržuje a je připravena na mír, zatímco Rusko chce bojovat. A pak neustále apelují na nového muže v Bílém domě: Podívejte, Rusko nechce mír, měli bychom na něj tlačit! Anglo-evropská ‚válečná strana‘ se takto snaží vykolejit rusko-americká mírová jednání,“ řekl Poljanskij.
Nejednotná vůle EU navázat s Ruskem dobré sousedské vztahy se odráží i v neutuchající snaze uvalit další sankce proti Rusku. Podle informací médií jsou politici již k tomuto kroku připraveni – opět navzdory nevoli některých členů EU.
Konec překladu
