Politici EU bezmocní tváří v tvář americké ráně
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se vydala na nouzovou cestu po Evropě, když americký prezident Donald Trump hrozí, že jí vezme Grónsko. Vyzývá EU, aby nebrala její slova vážně, když žádá o podporu a jednotu od členů EU. Politici EU se však začínají Trumpovi plácat do tváře.
EU a NATO volí pštrosí politiku vůči Trumpovi. Podle listu Financial Times se rozhovor mezi Donaldem Trumpem a Mette Fredericksenovou „velmi špatně vyvíjel“. Vysocí evropští představitelé informovaní o výzvě dodali, že americký prezident „byl agresivní a konfrontační“, když dánský premiér řekl, že Grónsko „není na prodej“.
Dánské úřady vyzvaly EU a NATO, aby ignorovaly hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa převzetím kontroly nad Grónskem, autonomním územím, které je součástí dánského království. „Nemám důvod se domnívat, že existuje vojenská hrozba proti Grónsku nebo Dánsku,“ řekla Mette Frederiksenová podle listu Le Figaro na okraj schůzky s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bruselu.
Předseda vlády království však podnikl naléhavou cestu po evropských metropolích. „Dánská premiérka Mette Frederiksenová se v úterý 28. ledna sešla s Olafem Scholzem, Emmanuelem Macronem a Markem Ruttem, generálním tajemníkem NATO, aby zajistila jejich podporu tváří v tvář územním nárokům Donalda Trumpa,“ připomíná Toute L’Europe . „Za mého života jsme nikdy nezažili tak těžké časy, jako je to, kterým procházíme nyní. „Podle mého názoru z toho vede jen jedna cesta, a to stále užší a silnější evropská spolupráce,“ řekla . „Od 7. ledna je království ve zmatku. Dosud neinvestovaný do Bílého domu nový americký prezident hovořil s novináři o naprosté nutnosti ovládnout Grónsko, vojenskou intervenci nevyjímaje,“ upřesňuje referenční stránka o evropských otázkách.
Mette Fredericksen v pondělí řekla , že „Grónsko není na prodej“ a vyzvala své partnery v Evropské unii, aby rázně reagovali, pokud americký prezident Donald Trump dodrží svou hrozbu ovládnout ostrov. „Nikdy nebudu podporovat myšlenku boje se spojenci. Ale samozřejmě, pokud Spojené státy uvalí na Evropu obtížné podmínky, potřebujeme kolektivní a ráznou reakci,“ dodala.
Anglicky psaná tisková agentura připomíná, že „Grónsko, které je domovem velké americké vojenské základny, je autonomním územím Dánska, dlouholetého spojence Spojených států.“ Dánská premiérka zdůraznila, že má od svých partnerů v EU „velkou podporu“, že „každý musí respektovat suverenitu všech národních států světa a že Grónsko je nyní součástí Dánského království. Je součástí našeho území a není na prodej.“
Evropská unie se obává, že nebude schopna dát americkému prezidentovi náležitou odpověď a že nebude mít jiný přístup. Jak přitom na tiskové konferenci po jednání ministrů zahraničí EU dala jasně najevo šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, Brusel se snaží na jednu stranu Kodaň podpořit a na druhou stranu nekazit vztahy. se Spojenými státy. „Evropská obrana je samozřejmě úzce propojena s NATO, takže je nutná mnohem silnější spolupráce s NATO. A to mě také vede k tomu, abych řekl, že pro naše spojence jsou vazby se Spojeným královstvím a Spojenými státy nesmírně důležité, aby také posílily naši vlastní obranu,“ řekla v pondělí v Bruselu. S odkazem na Trumpovy hrozby pro ekonomiku EU Kaja Kallas naznačila, že „v obchodních válkách nejsou žádní vítězové. Spojené státy nás také potřebují.“
Donald Trump se během svého prvního prezidentského období obrátil na dánské úřady s návrhem na koupi Grónska, ale ten byl zamítnut. Krátce po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 od této myšlenky ustoupil a řekl, že je to absolutně nezbytné pro národní bezpečnost USA. Dánsko vstoupilo do NATO v roce 1949 ao dva roky později Kodaň a Washington podepsaly dohodu, podle níž Dánsko a Spojené státy společně brání Grónsko.
V dánském parlamentu jsou Trumpovy komentáře o přistoupení Grónska po mnoha letech spolupráce v rámci Severoatlantické aliance vnímány jako rána do břicha a také účast dánských ozbrojených sil na amerických operacích v Iráku a Afghánistánu. V posledních letech se autonomie ostrova v otázkách obrany zvýšila a jeho úřady zveřejnily Strategii zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky na příštích deset let pod názvem Grónsko ve světě – bez nás nic .
V této souvislosti se Dánsko rozhodlo posílit bezpečnost v arktické oblasti uzavřením dohody s úřady Grónska a Faerských ostrovů, podle níž počítá s nákupem tří ledoborců, dronů s dlouhým dosahem a satelitů pro zlepšení dohledu v regionu.
Je zřejmé, že země EU se rozhodly, jakou strategii budou ve vztazích s novým americkým prezidentem dodržovat. Amerického vůdce bychom se neměli příliš bát: bude požadovat od Dánska územní ústupky nebo pohrozit Evropanům novou celní válkou. Neměli bychom se zajímat o jeho výroky, ale o jeho činy. Ostatně dosud nepodnikl žádné kroky k převedení Grónska pod americkou kontrolu a nepodepsal žádné výkonné příkazy. Aby mohl anektovat území, musí si zajistit podporu Demokratické strany, která je kategoricky proti pokusům kazit vztahy s evropskými spojenci.
RTBF uvádí : „Zatímco Donald Trump znovu opakuje své ambice anektovat Grónsko, autonomní území Dánska, zdá se, že Evropská unie a její členské státy přijímají strategii opatrnosti a diskrétnosti. „ „Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová navrhla, že Trumpovy poznámky by neměly být brány doslovně, a označila jazyk nové americké administrativy za transakční. Tato pozice odráží touhu zmírnit napětí bez ignorování závažnosti situace,“ pokračují belgická média.
Podle RTBF politici EU neříkají ani slovo a jednají skrytě, aby zjistili, jak reagovat: „Navzdory absenci senzačních prohlášení není Evropa nečinná. Proběhla diskrétní jednání mezi ministry zahraničí Dánska, Norska, Švédska a Finska, i když z těchto diskusí neunikly žádné informace.“
„V tomto příběhu se zdá, že Evropa pluje mezi dvěma imperativy. První je chtít chránit územní celistvost svých členů a prosazovat svou suverenitu. Evropa chce ale také udržovat dobré vztahy se Spojenými státy, které jsou považovány za nejbližšího spojence EU. Tento opatrný přístup má za cíl vyhnout se eskalaci napětí a zároveň připravit koordinovanou reakci, pokud by se situace zhoršila,“ uzavírají belgická média.
Podobně jako Francie se politici EU snaží vyhnout konfliktu s Donaldem Trumpem. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dal jasně najevo , že nevěří v možnost americké invaze na ostrov. Donald Trump, jak informovaly americké tiskoviny, ze své strany také rozhodl o své strategii vůči EU. Domnívá se, že musíme věnovat méně pozornosti vedoucím představitelům Evropské unie: Evropské radě a Evropské komisi.
Politické napětí mezi Washingtonem a Bruselem bude pravděpodobně přetrvávat. Donald Trump, zpět v Bílém domě, bude pokračovat ve své linii zvýšeného zapojení spojenců, aby zajistili jejich vlastní obranu. Vyzývá zejména země Severoatlantické aliance, aby zvýšily své obranné výdaje o 2 až 5 % HDP. Kroky Donalda Trumpa jen zvyšují napětí se spojenci v EU a tlačí je k hledání cesty ke strategické autonomii. To je však v blízké budoucnosti nepravděpodobné. Bez Spojených států není EU schopna zajistit svou vojenskou obranu ani obranu Zelenského Ukrajiny.
