Britská vláda nabídne „peněžní bonusy“ rodinám, které pošlou své starší příbuzné na eutanazii

Vláda Velké Británie oznámila plány nabídnout peněžní pobídky příbuzným starších občanů, kteří se rozhodli pro eutanazii.

Odborníci varují, že podle znepokojující zprávy v deníku The Telegraph , „by nevyléčitelně nemocní důchodci mohli podle legislativy o asistovaném umírání ukončit svůj život dříve, aby ušetřili svým blízkým šesticiferné částky na daních,“ varovali odborníci.

Podle současných daňových zákonů se důchody „odvádějí bez daně z příjmu, pokud osoba zemře před dovršením 75 let“.

Jak píše Rob White na stránce Infowars.com:

„Když se asistované umírání stane legálním, může to někoho, kdo je blízko tomuto věku, ponechat před mučivou volbou mezi pokračováním svého života nebo záchranou stovek tisíc liber své rodině.“

Andrew Tully, specialista na důchody, řekl, že potenciální změna zákona dává prostor pro dodatečné úvahy v situaci, která pro mnohé lidi představuje balancování na hranici útesu.

To znamená, že někdo, kdo je 65 let a je nemocný, by se mohl rozhodnout – nebo být přinucen rozhodnout se – že dát si píchnout smrtící injekci by mohlo být výhodné pro jeho rodinu, která by tak zdědila velkou sumu peněz.

Je tomu tak proto, že v případě úmrtí po 75. roce života, příjemci státního důchodu musí doplatit daň z příjmu (i po smrti, tedy z jejich dědictví), což může být až 45 procent z dosud vyplaceného důchodu.

Deník The Telegraph užitečně uvedl příklad:

„Například, pokud někdo zemřel ve věku 75 let s 500 000 librami vyplacené penze, osoba, která po nebožtíkovi dědí, musí zaplatit 225 000 liber na dani z příjmu. Pokud by však zesnulý zemřel kdykoli před svými 75. narozeninami, tato daň se sníží na nulu.“

Andrew Tully z organizace Nucleus Financial říká, že je to „další úvaha“ pro lidi na konci svého života:

„U důchodů existuje hraniční věk, při kterém se se smrtí před dosažením věku 75 let zachází štědřeji z hlediska daní v porovnání s úmrtími ve věku 75 let nebo později, což má významný finanční dopad.

V některých případech to mohou být stovky tisíc liber. Když je někdo nevyléčitelně nemocný, zvažování daní a toho, jaké dědictví po něm zůstane, už dnes zvyšuje stres, zvláště pokud jde o komplikované rodinné situace. Tito lidé jsou na konci svého života a zároveň mají starosti, jak se postarat o ty, které po sobě zanechají.“

Mike Ambery z organizace Standard Life pro noviny The Telegraph uvedl:

„Ještě není zcela jasné, jak bude nová legislativa o asistovaném umírání fungovat v praxi, je však jednoznačně nezbytné, abychom vytvořili systém, v němž širší finanční úvahy nebudou ovlivňovat rozhodnutí jednotlivce.

V budoucnu bude muset být asistováno umírání faktorem při právním posuzování množství finančních okolností, včetně jednorázových plateb za smrt a plánování dědictví.“

Závěr

Ve Velké Británii byl v těchto dnech schválen nový zákon umožňující eutanazii . Opět to odhalilo fraškovitou povahu „volby“ a „autonomie“, kterou nabízejí režimy asistované sebevraždy.

Staří lidé budou nyní nuceni dělat mnoho, mnoho rozhodnutí, kterým dříve nečelili. Dostanou se pod tlak, vnitřní i vnější, který dosud nepociťovali. Možnost podstoupit asistovanou sebevraždu se bude vynořovat nad každým jejich rozhodnutím.

Tomu lze zabránit jen tím, že se asistovaná sebevražda a eutanazie stanou nezákonnými.

Britský poslanec Kim Leadbetter říká, že „pocit být na obtíž“ je dokonale legitimním důvodem pro asistovanou sebevraždu a dnes už i přímo nutí lidi do této „možnosti“.

Autor: Sean Adl-Tabatabai, thepeoplesvoice.tv