EU vyhrožuje Gruzii sankcemi

Kaja Kallas obvinila gruzínské úřady z použití násilí proti demonstrantům

Nová šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová uvedla, že sankce jsou jednou z několika „možností“, které blok zvažuje poté, co Gruzie zmrazila přístupové rozhovory s Bruselem a zasáhla proti následným proevropským protestům.

Protesty zuří v Tbilisi od čtvrtka, kdy premiér Irakli Kobachidze oznámil, že zmrazí přístupová jednání do EU do roku 2028 kvůli „neustálému vydírání a manipulaci“ gruzínské domácí politiky Bruselem. Na sobotní demonstraci demonstranti stříleli ohňostroje a házeli molotovovými koktejly na pořádkovou policii, která reagovala slzným plynem a vodními děly a zatkla desítky lidí.

Kallas se v neděli při rozhovoru s novináři na Ukrajině postavil na stranu demonstrantů. „Je jasné, že použití násilí proti pokojným demonstrantům není přijatelné a gruzínská vláda by měla respektovat vůli gruzínského lidu,“ prohlásila.

„Pokud jde o Evropskou unii, pak to má jasně důsledky na náš vztah s Gruzií,“ pokračovala.

Kallasová uvedla, že předložila členským státům EU seznam „možností“, jak situaci v Gruzii řešit, včetně ekonomických sankcí.

„Máme různé možnosti,“ řekla. „Ale samozřejmě se musíme dohodnout.“

Kobachidzeho strana Gruzínský sen, která minulý měsíc získala téměř 54 % hlasů v parlamentních volbách, upřednostňuje stabilní vztahy s EU i Ruskem. Prozápadní opoziční strany i gruzínská prezidentka narozená ve Francii Salome Zourabichvili odmítly uznat výsledky hlasování.

Mandát Zourabichviliové končí tento měsíc, ale odmítla opustit úřad, dokud nebudou volby znovu opakovány.

Kobakhidze obvinil z posledního záchvatu občanských nepokojů „politiky EU a jejich agenty“ a obvinil Západ z pokusu zorganizovat převrat, jako byla revoluce na Majdanu vytvořená USA, která v roce 2014 svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny. Začátkem tohoto roku Kobachidze obvinil Evropská komise mu vyhrožuje atentátem kvůli přijetí zákona, který nutí nevládní organizace, které dostávají více než 20 % svých finančních prostředků ze zahraničí zaregistrovat se jako zahraniční agenti.

Kallas se ujal úřadu v neděli a nahradil veterána EU diplomata Josepa Borrella. Kallas, dříve estonská premiérka, je známá svou zapálenou protiruskou politikou a rétorikou a opakovaně požadovala další sankce vůči Moskvě a vojenskou pomoc Kyjevu. Pod jejím vedením se Estonsko stalo první zemí EU, která schválila mechanismus zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich použití jako „kompenzace“ za Ukrajinu.

Rusko vydalo na Kallasovou začátkem tohoto roku zatykač kvůli její snaze zničit sovětské památníky druhé světové války v Estonsku.