Scott Ritter: Íránská bomba je skutečná – a je tady

Zdá se, že vypuknutí konfliktu mezi Íránem a Izraelem změnilo situaci Íránu. Postoj proti držení jaderných zbraní, když se Izrael připravuje k úderu po odvetě Teheránu dvěma velkými údery za použití dronů a balistických a řízených střel.

Írán od dubna učinil oficiálními kanály nejméně tři prohlášení, která by mohla zvážit zrušení náboženských nařízení proti získání íránských jaderných zbraní.

Zdá se, že okolnosti, o kterých Írán říká, že musí existovat, aby ospravedlnily tuto tvář, jsou na místě.

Tato prohlášení Teheránu nejsou pouhými hrozbami, ale spíše politickou deklarací, která dává jasně najevo, že Írán se již rozhodl získat jadernou zbraň, že prostředky, jak tak učinit, již existují a že toto rozhodnutí lze provést během několika dní. jakmile bude k dispozici konečná politická objednávka. 

Náboženskou fatvu proti držení jaderných zbraní vydal v říjnu 2003 íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zní :​

„Domníváme se, že kromě jaderných zbraní představují vážnou hrozbu pro lidstvo i další zbraně hromadného ničení, jako jsou chemické zbraně a biologické zbraně… [považujeme použití těchto zbraní za haram (zakázané) a snahu o chránit lidstvo před touto velkou katastrofou, je povinností každého.“

Šíitská víra však zastává názor, že  fatwy  nejsou ze své podstaty trvalé a islámští právníci mohou překládat Písmo svaté podle potřeb doby.

Krátce po zahájení íránské operace True Promise Ahmad Haghtalab, velitel islámských revolučních gard (IRGC) odpovědný za bezpečnost íránských jaderných zařízení, uvedl :

„Pokud si [Izrael] přeje použít hrozbu útoku na jaderná zařízení naší země jako páku proti Íránu, je možné a myslitelné revidovat jadernou doktrínu a politiku Íránské islámské republiky a odchýlit se od dříve vyjádřených úvah.“

Kamal Kharrazi, bývalý ministr zahraničí, který je poradcem nejvyššího vůdce, v květnu řekl : „My [Írán] jsme se nerozhodli vyrobit jadernou bombu, ale pokud bude ohrožena existence Íránu, nebudeme mít jinou možnost, než změnit naši vojenskou doktrínu.“

A počátkem tohoto měsíce íránští zákonodárci vyzvali k revizi íránské obranné doktríny s cílem zvážit použití jaderných zbraní, protože riziko eskalace s Izraelem stále roste. Zákonodárci poznamenali, že nejvyšší vůdce vydal  fatvu  proti jaderným zbraním na základě toho, že se změnily okolnosti.

Dohromady tato prohlášení představují formu deklarativní politiky, která vzhledem ke zúčastněným zdrojům budí dojem, že politické rozhodnutí o výrobě atomové bomby již bylo učiněno, jakmile bylo splněno kritérium národní bezpečnosti.

Má schopnost

Írán je již nějakou dobu schopen vyrábět a vyzbrojovat jaderná výbušná zařízení. S použitím vysoce obohaceného uranu by Írán mohl během několika dní vyrobit jednoduchou zbraň ve tvaru pušky, kterou by bylo možné použít v hlavici balistických raket.

V červnu Írán informoval MAAE , že ve svém závodě Fordow instaluje přibližně 1 400 moderních odstředivek. Na základě výpočtů založených na stávajících íránských zásobách hexafluoridu uranu obohaceného na 60 procent (surovina pro obohacování na centrifuze) by Írán mohl vyrobit dostatek vysoce obohaceného uranu (tj. přes 90 procent) na výrobu 3-5 uranových zbraní během několika dnů. .

K tomu je potřeba jen politická vůle. Zdá se, že Írán tuto hranici překročil, což znamená, že kalkulace za jakýmkoli izraelským a/nebo americkým útokem na Írán se navždy změnily.

Írán se touto novou realitou nijak netají. V únoru bývalý šéf Organizace pro atomovou energii Ali-Akbar Salehi řekl, že Írán překročil „všechny vědecké a technologické prahy v jaderné oblasti“, aby sestrojil jadernou bombu, a poznamenal, že Írán má všechny potřebné komponenty pro jednu jadernou zbraň, s výjimkou vysoce obohacený uran.

O dva týdny později Javad Karimi Ghodousi, člen komise pro národní bezpečnost íránského parlamentu, řekl , že pokud nejvyšší vůdce „dá povolení, budeme týden od testování první [jaderné bomby]. Později dodal, že Írán“ Výroba jaderné hlavice trvá půl dne nebo maximálně týden.“

Jednoduché jaderné dělo by nebylo potřeba testovat – bomba „Little Boy“, kterou USA shodily na Hirošimu 6. srpna 1945, byla dělová zbraň považovaná za natolik spolehlivou, že byla připravena k použití bez předchozího testování.

Írán by vyžadoval 75 až 120 liber (asi 54 kg) vysoce obohaceného uranu na typ děla (čím sofistikovanější konstrukce, tím méně materiálu by bylo potřeba). Bez ohledu na užitečné zatížení Fatahu- 1 Hypersonická střela na tuhé palivo použitá při útoku na Izrael z 1. října váží kolem 900 liber (0,41 t) – více než dostačující kapacita pro nesení uranové zbraně kanónového typu.

Vzhledem k tomu, že izraelský protiraketový štít nedokázal zachytit raketu Fatah-1, pokud Írán postaví, rozmístí a použije jaderně vyzbrojenou raketu Fatah-1 proti Izraeli, má téměř 100% jistotu, že dosáhne svého cíle.

K úplnému zničení schopnosti Izraele fungovat jako moderní průmyslový národ by Írán potřeboval tři až pět jaderných zbraní tohoto typu.

Důsledky odstoupení od jaderné dohody s Íránem

Tato situace nastala poté, co prezident Donald Trump v roce 2017 stáhl USA ze Společného komplexního akčního plánu – JCPOA, lépe známého jako íránská jaderná dohoda. Hnacím faktorem jednání o JCPOA, která proběhla za prezidenta Baracka Obamy, bylo zablokování cesty Íránu k jaderné zbrani. Obama řekl ,

„Jednoduše řečeno: Podle této dohody má Írán trvale zakázáno provádět jaderný zbrojní program a existuje stálý kontrolní režim, který přesahuje jakýkoli předchozí kontrolní režim v Íránu. Tato dohoda umožňuje MAAE zajistit, aby to Írán neudělal, a to jak prostřednictvím specifických ověřovacích nástrojů JCPOA, z nichž některé jsou platné až 25 let, tak prostřednictvím dodatkového protokolu, který je platný na dobu neurčitou. Kromě toho Írán v této dohodě přijal závazky, které zahrnují zákaz klíčových výzkumných a vývojových činností, které by byly nezbytné pro vývoj a konstrukci jaderné zbraně. Tyto závazky nemají žádné konečné datum.“

Prezident Joe Biden na začátku svého funkčního období, v červnu 2021, poté, co Trump již od dohody USA odstoupil, prohlásil , že Írán „nikdy nedostane jadernou zbraň pod můj dohled“.

Ředitel amerických zpravodajských služeb v prohlášení z 11. října uvedl: „Chápeme, že nejvyšší vůdce neučinil rozhodnutí restartovat íránský program jaderných zbraní, který Írán pozastavil v roce 2003.“

Po Trumpově ukvapeném rozhodnutí odstoupit od JCPOA Írán podnikl kroky, které daly jasně najevo, že se již necítí být omezen omezeními JCPOA.

Írán rozšířil svůj jaderný program instalací moderních kaskád odstředivek k obohacování uranu a omezením monitorování svého jaderného programu Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Stručně řečeno: Írán je schopen vyrobit jadernou zbraň v krátké době.

Zatímco ODNI se v současné době domnívá, že nejvyšší vůdce v této věci ještě neučinil politické rozhodnutí, hodnocení zveřejněné v červenci obsahuje ve srovnání s předchozími hodnoceními íránských jaderných schopností výrazné opomenutí.

Hodnocení ODNI z února 2024 uvádí : „Írán v současné době neprovádí kritické činnosti v oblasti vývoje jaderných zbraní nezbytné k výrobě testovatelné jaderné bomby.

Toto prohlášení však v hodnocení z července 2024 chybělo – což je jasný náznak toho, že americká zpravodajská komunita postrádá přehled o zásadních technických aspektech íránského jaderného průmyslu, a to především kvůli snížené inspekční činnosti MAAE.

Senátor Lindsey Graham po přečtení utajované verze zprávy ODNI o Íránu z července 2024 řekl ,  že je „velmi znepokojen“, že „Írán může v nadcházejících týdnech nebo měsících získat jadernou zbraň“.

Co čeká USA a Izrael

To je situace, které čelily Izrael a Spojené státy při rozhodování o izraelské odvetě proti Íránu za raketový útok z 1. října.

Írán naznačil, že jakýkoli útok na jeho jaderné nebo ropné a plynové kapacity by byl považován za životně důležitý. To by mohlo mít za následek zrušení fatvy  a  rozmístění jaderných zbraní do dnů od takového rozhodnutí.

Prezident Joe Biden v pátek novinářům řekl , že ví, kdy a kde Izrael udeří, ale odmítl to sdělit. Uniklé dokumenty amerických tajných služeb v posledních dnech ukázaly limity amerických znalostí o tom, co přesně Izrael chystá. 

Spojené státy a Izrael již dlouho prohlašují, že jaderné vyzbrojování Íránu představuje červenou linii, kterou nelze překročit bez vážných následků, konkrétně masivní vojenské intervence zaměřené na zničení íránské jaderné infrastruktury.

Tato hranice byla překročena – Írán je  de facto  jaderná mocnost, i když poslední kroky k výrobě jaderné bomby ještě nebyly učiněny.

Následky útoku na Írán mohou být pro útočníky fatální.

Biden říká, že ví, kdy Izrael zaútočí na Írán, ale podrobnosti neposkytne.

*

Scott Ritter je bývalý zpravodajský důstojník americké námořní pěchoty, který implementoval smlouvy o kontrole zbrojení v bývalém Sovětském svazu, dohlížel na odzbrojení zbraní hromadného ničení v Perském zálivu během operace Pouštní bouře a v Iráku. Jeho poslední knihou je  Odzbrojení v éře perestrojky , kterou vydalo nakladatelství Clarity Press