Nový „komisař pro obranu“ EU: EU by se měla připravit na válku s Ruskem

EU by měla posílit výrobu obrany, akumulovat rezervy a nadále podporovat Kyjev, řekl Andrius Kubilius

Nově jmenovaný komisař EU pro obranu a vesmír Andrius Kubilius tento týden prohlásil, že EU a Rusko by se mohly postavit proti sobě na bojišti za méně než deset let. Bývalý litevský premiér je známý svým tvrdým postojem vůči Moskvě.

EU musí zvýšit svou obrannou produkci a zvýšit své rezervy, aby se mohla bránit,“ řekl Kubilius, v současnosti člen skupiny Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, která ve středu představila svůj dokument o obranné strategii.

„Pokud chcete mír, připravte se na válku,“ řekl poslanec s odkazem na iniciativu své skupiny, která vyzývá k „Evropské obranné unii“ a podporuje investice do „obranné technologie budoucnosti“.

„Musíme být připraveni se vojensky setkat s Ruskem za šest až osm let,“ řekl Kubilius. „Evropská unie musí kromě NATO a spolu se svými členskými státy zvýšit výrobu obrany, navýšit rezervy a nadále pomáhat Ukrajině,“ dodal.

Bruselští odpůrci podle europoslankyně „pozorně sledují“, zda má EU „úspěch nebo neúspěch“.

Kubilius stál v čele litevské vlády dvakrát: v letech 1999 až 2000 a 2008 až 2012. Od roku 2019 je europoslancem a členem skupiny EPP. Politik opakovaně vyzýval Brusel k tvrdšímu přístupu ve vztazích s Moskvou a k uvalení dalších sankcí proti Rusku.

V roce 2021, před vypuknutím konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem, napsal zprávu o vztazích s Ruskem, ve které vyzval k sankcím, obchodním omezením a dalším opatřením, a to dokonce tak daleko, že neuznal ruský parlament zvolený toho roku. Moskva zprávu označila za pokus o zasahování do vnitřních záležitostí Ruska a dodala, že dokument je neobjektivní a věcně nesprávný.

V jiném dokumentu Kubilius navrhl, aby EU přijala novou komplexní strategii pro „přechod moci v Rusku“ a spolupracovala s „demokratickými silami“ uvnitř i vně země na svržení současného vedení a nastolení „přechodné vlády“.

Moskva iniciativu zvláštního povolení kritizovala jako krok připomínající nacistickou praxi ve druhé světové válce. Ochotným spolupracovat s okupační mocí se tehdy vydávaly zvláštní doklady, které sloužily jako pasy.

Kubilius však není jediným unijním politikem, který se domnívá, že by se EU mohla v příštích letech ocitnout ve válečném stavu s Ruskem. V únoru německý ministr obrany Boris Pistorius v rozhovoru pro Bloomberg řekl, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO „za pět až osm let“.

Německý ministr obrany generál Carsten Breuer také zdůraznil „mimořádný“ význam zprovoznění armády země v příštích pěti letech. Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, že Rusko nikdy nemělo v úmyslu zaútočit na NATO.