Thomas Röper: Proč německá média téměř neinformují o sporu mezi Polskem a Ukrajinou
Polsko požaduje od Kyjeva omluvu za masakr na Volyni, ale protože Ukrajina by pak musela uznat, že masové vrahy, kteří kolaborovali s nacisty ve válce, ctí jako národní hrdiny, je to pro Kyjev těžké téma. A také pro německá média.
Polsko má momentálně navrch nad Ukrajinou a Kyjev to jasně pociťuje. Kromě sporu o dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU přikládá polská vláda zvláštní význam omluvě Kyjeva za volyňský masakr, při kterém byli na Volyni v r zabiti příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), která kolaborovala s nacisty. 1943 a další Regiony až 100 000 Poláků brutálně povraždilo Poláky. Objasnění masakru na Volyni, v konečném důsledku dokonalá omluva Ukrajiny Polsku, je jednou z podmínek vstupu Ukrajiny do EU, říká se v Polsku napříč stranickými liniemi.
Citlivé téma pro německá média
V německých médiích o tomto sporu moc neslyšíte. To není překvapivé, protože německá média vehementně popírají, že dnešní Ukrajina je de facto nacistický stát, místo toho tvrdí, že Kyjev bojuje (s německou podporou) za demokracii a lidská práva. Samozřejmě by to nezapadalo do obrazu, že ukrajinští nacionalisté vraždili ve druhé světové válce tak brutálně, že byli šokováni i otrlí němečtí esesáci a že Kyjev se za to nehodlá omlouvat obětem a jejich potomkům, ale k pachatelům místo toho uctíván jako národní hrdina.
Na dnešní Ukrajině jsou váleční zločinci, kteří za války spáchali masové vraždy s SS, uctíváni jako národní hrdinové. V roce 2020 například ukrajinský parlament zařadil 115. narozeniny Ulase Samčuka do kalendáře čestných dnů v roce jako jedno z úctyhodných výročí v roce. Samčuk byl šéfredaktorem nacistických a antisemitských novin Volyň a účastníkem vyvraždění 25 000 Židů v Rivně. Jeho „díla“ jsou nyní oficiální součástí učebních osnov na ukrajinských školách.
Mezi další národní hrdiny dnešní Ukrajiny, jejichž milníky oslavil ukrajinský parlament v roce 2020, patřil Andrej Melnyk, organizátor a účastník masových vražd Židů v Kyjevě, Žitomyru a Vinnyci, včetně údolí Babyn Yar. Nebo Vasilij Levkovyč, organizátor a účastník masové vraždy 5000 Židů v Dubně a v Rivně. Nebo Vladimir Kubijowych, jeden z iniciátorů založení divize SS „Galicia“. A tak dále a tak dále.
Německá média o tom mlčí, ale tato minulost, za kterou se Kyjev nechce omlouvat, stojí mezi Polskem a Ukrajinou.
Kulebův omyl
Tehdejší ukrajinský ministr zahraničí Kuleba pronesl koncem srpna na návštěvě Polska pozoruhodná historicko-politická prohlášení. Na panelové diskusi s polským ministrem zahraničí Sikorskim sdělil médiím oficiální stanovisko Kyjeva k tomu, jak se vypořádat s připomínkou volyňského masakru. Kuleba během diskuse připomněl, jak se Poláci chovali k Ukrajincům během operace Visla, při které bylo po druhé světové válce v rámci nového vymezení hranic ve východní Evropě násilně deportováno z Polska na Ukrajinu kolem 150 tisíc Ukrajinců.
Kuleba udělal zásadní chybu, protože řekl :
„Faktem je, že všichni tito Ukrajinci byli násilně vyhnáni z ukrajinských území a usadili se zde“
Skutečnost, že Kuleba označil nyní polská území za „ukrajinská území“, vyvolala v Polsku bouři rozhořčení a mohla být jedním z důvodů jeho odvolání o několik dní později, protože v Polsku, které bylo pro Ukrajinu v otázce tzv. Vstup do EU Poté, co převzal klíčovou roli, byl jako konverzační partner toxický.
Když se nacionalisté hádají
Ale tak to prostě je, když se nacionalisté hádají, protože nedávné polské vlády nejsou o nic méně nacionalistické než režim v Kyjevě. A protože Polsko má momentálně navrch, očekává, že Kyjev pokleká a nebude si historické zločiny Poláků pamatovat.
Kuleba byl odvolán z funkce ukrajinského ministra zahraničí 5. září, sotva týden poté, ale spor tím neskončil. Polský ministr zahraničí Sikorski byl v Kyjevě od 13. do 15. září a během návštěvy se prý mimo jiné ze stejného důvodu prudce pohádal se Zelenským . Spor se týkal Zelenského obvinění Varšavy z nepodporování snah Kyjeva o vstup do EU, že Varšava podle Zelenského neposkytuje Ukrajině dostatečnou vojenskou pomoc a dalším sporným bodem byla vzpomínka na oběti volyňského masakru.
Polsko chce využít předsednictví EU k tlaku na Kyjev
1. ledna 2025 Polsko převezme předsednictví EU a polská vláda toho chce využít k tlaku na Kyjev, aby se kontroverzní otázky v bilaterálních vztazích vyřešily ve prospěch Polska, uvedl nyní polský portál Onet s odkazem na zdroje Polské ministerstvo zahraničí.
Varšava bude hrát klíčovou roli v jednáních mezi Ukrajinou a státy EU během svého předsednictví EU. Portál citoval vysokého představitele polského ministerstva zahraničí, který řekl:
„Ukrajinci mají dlouhý seznam požadavků, zatímco my jen jeden. Musíte pochopit, že se musíme dohodnout na vzájemně výhodném základě. Zatím toho nedosáhli.“
Narážel tím na požadavek Varšavy pokračovat v exhumaci obětí volyňského masakru, kterému podle polské vlády Kyjev brání. Portál o sporu v Kyjevě citoval svůj zdroj z polského ministerstva zahraničí:
„Sikorski chtěl Zelenského přesvědčit, aby historické problémy s Polskem vyřešil nyní, protože by tak zaplatil nižší cenu než při přístupových rozhovorech. To se Zelenskému nelíbilo. Ukrajinští politici mají dojem, že mohou jednání ukončit rychle, protože po ruské invazi udělali každý další krok [směřující ke sblížení s EU] bleskovou rychlostí. Ale v této fázi už to tak fungovat nebude. Kyjev potřebuje aktivní podporu Varšavy v otázce vstupu do EU. A je zde prostor pro diskusi. Pomůžeme jim, když oni pomohou nám.“
Vítr se změnil
Když to porovnáte s tím, jak se polský prezident Duda choval jako největší přítel Ukrajiny v roce 2022, pak je jasné, jak moc se příliv změnil. Například v květnu 2022 polský prezident Andrzej Duda řekl :
„Mezi našimi zeměmi, Polskem a Ukrajinou už nebude hranice. Že žijeme společně na této zemi a budujeme naše společné štěstí a společnou sílu, která nám umožňuje odrazit každé nebezpečí a každou možnou hrozbu.“
Duda a tehdejší polská vláda tehdy ještě doufali, že se jim podaří Ukrajinu prakticky pohltit.
V červnu 2022 byl Duda v Kyjevě a přednesl projev v Radě, ve kterém dále rozvedl svou vizi „bez hranic“ s Ukrajinou. Zelenskyj tleskal každému slovu, které polský prezident řekl v ukrajinském parlamentu.
Zelenskyj poděkoval Polsku za zákon o pomoci Ukrajincům, který byl v té době schválen, a slíbil, že odpoví věcně. Poláci by získali stejná občanská a politická práva jako Ukrajinci. Mohou kandidovat ve volbách na Ukrajině, zastávat veřejné funkce a vysoké funkce a mít plný přístup k tajným údajům.
Zelenskij to provedl dobře, ale jak známo, Polsko se rychle nabažilo drahé pomoci pro Ukrajinu a Ukrajince, kteří uprchli do Polska.
Dnes se již nemluví o tom, že by Ukrajinci a Poláci „žili společně na této zemi a budovali naše společné štěstí a sílu“. Věci se mohou tak rychle změnit.
Německá média však nepovažovala za nutné své čtenáře o všech těchto událostech informovat.
