Jiří Paroubek: 80% Čechů pociťuje dopady krize…
Podle zveřejněného průzkumu, který zpracovala agentura pro výzkum veřejného mínění IPSOS pro společnost Generali Investmens, 65% respondentů odpovědělo, že žijeme v ekonomické krizi. A dopady ekonomické krize pociťuje 80% respondentů. Pokud vláda tvrdí, že se máme jako na zámku, měli by si její členové prostudovat analýzu zpracovanou IPSOSEM.
Je dobře, že si analýzu nechala zpracovat společnost, kterou nikdo nepodezírá z opozičních tendencí a pohledů. Samozřejmě, že finanční kapitál měl vždy velký zájem na stabilitě a prosperitě společnosti. Z tohoto principu zřejmě vyplynulo zadání vypracovat seriózní studii dopadů krize na české obyvatelstvo.

Vláda sice často a vládní mainsteramoví propagandisté uvádí, že se jí podařilo zastavit inflaci. To je sice pravda, inflace se přiblížila k inflačnímu cíli ČNB, tedy ke 2%, ale v posledních 2 letech došlo v souhrnu k nárůstu inflace téměř o 26%, to jsou ovšem oficiální čísla. Když žena z domácnosti zajde nakupovat do supermarketu s potravinami, zjistí, že v řadě položek je podstatně vyšší nárůst. Na základě empirických zjištění se domnívám, že se souhrnná inflace za poslední roky přiblížila k 30%. A tato inflace, tak, jak nám naběhla za poslední 2 roky nám neklesá a neklesne. Češi považují inflaci za stále nepříznivý faktor svého života.
Z analýzy IPSOSU vyplývá 5 faktorů, které Čechy nejvíce znervózňují.
– Náklady na bydlení 18,6%
– Vysoké ceny energií 17,2%
– Inflace 16,6%
– Nižší reálné mzdy 13,9%
– Dopady vládního balíčku 7,2%
– Samozřejmě, že v pohledu na váhu těchto faktorů se Češi odlišují generačně. Inflace znepokojuje zejména střední a nejstarší generaci. Naopak mladé lidi do 30 let příliš neznepokojuje. Dopady inflace pociťuje dle průzkumu 83,4% lidí. Češi v důsledku inflace mění své denní zvyklosti. Šedesát procent lidí snižuje spotřebu energií a vody, obdobné množství lidí šetří na potravinách, čtvrtina lidí ruší streamovací služby, předplatné časopisů. Lidé chodí méně do restaurací a dávají méně peněz na volnočasové aktivity. A jak je obvyklé v těžkých časech, odkládají některé významnější výdaje. Na posledním místě žebříku potenciálních úspor, ale rozhodně ne bezvýznamně se podílí na úsporách také snižování výbavy dětí a snižování nákladů na jejich volnočasové aktivity. Myslím, že tento průzkum IPSOSU přinesl alarmující údaje a informace, které by vládní činitelé a obecně představitelé vládních politických stran měli velice pečlivě analyzovat. Ještě nikdo, žádné politické uskupení nezvítězilo ve volbách, když se utkávalo s takto vysokou nespokojeností obyvatelstva, především v ekonomické oblasti. Na řešení ekonomických problému státu a jeho občanů, není servilita vůči Bruselu a Washingtonu, ale politika národního zájmu, kde je občan na prvním místě.
