19. 4. 2024

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Yoav Haifawi: Izrael je nyní plně rozvinutou diktaturou

V týdnech od 7. října nebyl v izraelské společnosti prostor pro nesouhlas. Detenční střediska se rychle plní lidmi, kteří projevují i ​​ten nejmenší odpor. Zde jsou některé scény z izraelské diktatury.

18. října, po masakru v baptistické nemocnici v Gaze, Herak Haifa svolal demonstraci. Policie předem oznámila hebrejským médiím, že nepovolí demonstrace proti válce a použije „silu“. Ve stanovený čas jsem dorazil na Náměstí vězňů s několika transparenty zastrčenými pod paží. Než jsem se tam dostal, zjistil jsem, že policie byla rozmístěna všude v německé kolonii. Na samotném náměstí bylo více než sto policistů.

Seděl jsem tiše na betonovém zábradlí na okraji silnice, mezi policií a velkou skupinou novinářů, kteří přišli o akci informovat, s transparenty svinutými mezi nohama. S rozptýlenou policií jsem v půlce tiše otevřel srolované transparenty a všichni novináři využili příležitosti a rychle si vyfotili vrchní transparent. V angličtině stálo „It Is Genocide!“.

Policie zaplnila Náměstí vězňů v Haifě ještě před příchodem demonstrantů. (Foto: Arab 48)

Žena si sedla vedle mě a vzala první transparent, který byl ještě napůl rozvinutý. Objevila se druhá polovina: „Okamžitě zastavte oheň!“ v hebrejštině. Trvalo jen pár vteřin, než jsme byli oba násilně odvedeni policií. Třetí muž, který křičel „Proč to děláš?“, byl také násilně omezen.

Na demonstraci přišla asi stovka lidí. Neodvážili se vstoupit na náměstí, nenesli transparenty a neodvážili se vykřikovat hesla. Přesto je napadla policie, která je požádala, aby se odklidili. Mnoho lidí bylo zasaženo a zraněno policejním násilím; dvě ženy byly vážně zraněny a musely být ošetřeny v nemocnici. Neprotestující se snažili držet pozici a s každým útokem ustupovali o několik metrů. Když se pokusili společně zpívat, byli rychle umlčeni zvláště prudkým útokem. Žena, která křičela na policii: „My se nebojíme“, byla okamžitě násilně zatčena. Zatčen byl také palestinský novinář, který fotografoval policejní násilí. Jednostranná konfrontace trvala téměř dvě hodiny, než se dav rozešel.

Další žena, palestinská lékařka, byla na cestě do Haify, když policisté zastavili její auto na dálnici 10 kilometrů odtud. Byla obviněna, že se chtěla připojit k demonstraci Herak, ale to popřela. Stejně byla zadržena a auto nechala na krajnici.

Nás šest, čtyři ženy a dva muže, nás policie v Haifě vyslýchala do 1:00 ráno a noc jsme strávili v cele pro zadržení. Ráno nám bylo řečeno, že nás předvedou „k soudu“, ale místo toho jsme byli převezeni do zadržovacího střediska Jelemeh (Kishon). Dozvěděli jsme se, že kvůli „nouzové situaci“ se k soudu osobně nedostavíme, ale máme být spojeni pouze přes Skype. Policie požádala, aby byla naše vazba prodloužena o pět dní. Soudce rozhodl, že můžeme být propuštěni na kauci i přes vážná podezření proti nám.

Téže noci, 18. října, policie také zrušila vigilii solidarity s obyvateli Gazy v palestinském městě Tayibe nedaleko Tel Avivu. Napadli demonstranty a bili je obušky. Jeden demonstrant byl hospitalizován a dva další byli zatčeni.

Demonstrace v Umm al-Fahm

Jediná protiválečná demonstrace, o které vím v rámci demarkační linie, určená k označení hranic „demokratického Izraele“, se v prvních 20 dnech „zvláštní situace“ konala ve čtvrtek 19. října v Umm al-Fahm. . Umm al-Fahm je hustě obydlené, kopcovité palestinské město s velkou tradicí bojů a policie obecně nezasahuje do dění na ulicích.

Výzva k protestu v Umm al-Fahm 19. října 2023.

Herak Umm al-Fahm je větší než Herak Haifa a má hlubší kořeny a původně svolal demonstraci na 17. října. Po výzvě však Šabak pohrozil ústředním aktivistům Heraku, načež demonstraci zrušili. Výzva na 19. října byla zveřejněna pod jménem dosud neznámého „Herak pro Gazu“.

Demonstranti se shromáždili na určeném místě a omezili se na pochod úzkými uličkami vzhledem k silné přítomnosti policie ve městě. Stovky lidí se připojily k pochodu a vyjádřily svůj hněv nad izraelskými útoky a solidaritu s obyvateli Gazy, přičemž si dávali pozor, aby nepoužívali výrazy, které by mohly být považovány za nezákonné.

Izraelské policejní síly čekají v Umm al Fahm, 19. října 2023 (Foto: Arab 48)

Právě když končili pochod a jeden z organizátorů všem gratuloval k účasti na pokojné demonstraci bez vyrušení, byli náhle ze všech stran obklopeni falangou pořádkových policistů a „pohraničníků“, kteří je bez jakéhokoli varování násilně napadli. . Při tomto útoku bylo zatčeno dvanáct lidí, včetně palestinského novináře.

V pátek ráno jsme čekali na zatčené v soudní budově v Haifě. Ve skutečnosti jsme věděli, že zatčení nebudou postaveni před soud, ale čekali jsme s jejich rodinami a právníky na slyšení o zadržení. Zadržení byli drženi ve věznici Megiddo, která se používala především pro „bezpečnostní vězně“ ze Západního břehu, z nichž mnozí jsou ve správní vazbě, ale nyní se rychle plní vlnou svobody projevu vězňů z Palestiny v roce 1948.

Vězeňským dozorcům v Megiddu se nepodařilo aktivovat aplikaci Skype, aby umožnila vězňům účast na slyšení do 15:00. Soudce navrhl, aby se slyšení konala přes WhatsApp, ale obhájci to odmítli s odkazem mimo jiné na to, že chtěli, aby soudce mohl vidět stopy bití na tvářích a tělech zadržených. V 15:30 soudkyně oznámila, že s blížící se Bílou sobotou chce všechny zadržet bez slyšení až do sobotní noci.

Izraelská policie zatkla demonstranta v Umm al Fahm, 19. října 2023. (Foto: Arab 48)

Herak Umm al-Fahm i Herak Haifa vyzvali své příznivce, aby v sobotu večer přišli k soudu v Haifě a podpořili rodiny zadržených. Nešlo o demonstraci, ale o silný projev solidarity, kdy se před soudem celé hodiny sešlo kolem dvou stovek lidí. Vpuštěni byli pouze dva lidé z rodiny každého zadrženého.

Slyšení nakonec začalo kolem 1:00 v neděli ráno. Po dlouhých úvahách byli všichni zatčení kromě dvou propuštěni na kauci. Dva ze zatčených, kteří byli policií považováni za „organizátory“, právník a lékař, byli obviněni z „podpory terorismu“, ačkoli policie sama nedokázala uvést žádnou konkrétní akci nebo prohlášení, které by takovou podporu vyjádřilo. V neděli ráno byli dáni na vazbu až do středy 25. října.

V neděli ráno v 5:55, po skončení jednání, jsme se sešli u vchodu do soudu, asi třicet z nás, kteří jsme vydrželi dlouhou bezesnou noc, abychom poděkovali a zatleskali našemu právnímu týmu. Tým, který celou noc bojoval, vedl právník Hassan Jabarin, vedoucí centra Adalah, a skládal se z asi 20 právníků a asistentů z Adalah a několika dalších sdružení a také dobrovolníků. Když si soudní ochranka všimla, že se blížíme ke vchodu, přivolala posilu ozbrojených policistů.

Bdění žen v černém se rozpadlo

Ženy v černém v Haifě pořádají každý pátek „protiokupační“ vigilii od té doby, co si pamatuji, snad 40 let nebo více. V pátek 13. října jsem se k nim přidal, protože nebylo možné jinak vyjádřit svůj odpor k válce. Stáli jsme mlčky u Baha’i kruhu v německé kolonii, asi 20 lidé, většinou starší židovské ženy. Držel jsem transparent s nápisem „Ne pomstě, za výměnu vězňů“, což byla asi ta nejradikálnější možnost, která existovala.

Brzy dorazila policie a prohlásila, že „vzhledem k situaci“ nejsou povoleny žádné politické demonstrace. Když se s nimi organizátoři pokusili domluvit, jednoduše nám násilně vzali transparenty z rukou a zabavili je spolu s transparenty ležícími na zemi. Když jsme seděli bez transparentů, policie nás požádala, abychom se vzdálili. Zůstali jsme vzdorovití a nakonec se stáhli a sledovali nás z druhé strany ulice, dokud jsme nedokončili celou hodinu vyhrazenou pro vigilii.

Pro příští týdny organizátoři požádali, abychom obsah transparentů omezili pouze na dvě hesla, abychom nepopudili židovskou veřejnost a policii:

  • Za prvé, výměna vězňů
  • Haifa – domov nás všech, Židů i Arabů

Bez alespoň výzvy k zastavení palby mi to přišlo zbytečné.

Arabsko-židovské setkání proti válce

Vysoký kontrolní výbor arabské veřejnosti, který sdružuje všechny politické strany zastupující Palestince z roku 1948, se pokusil převzít iniciativu k vytvoření jednoty s židovskými aktivisty proti válce. Vyzvali k veřejné schůzi v uzavřené hale v Haifě, která se má konat ve čtvrtek 26. října. Ve své výzvě naříkali nad utrpením civilistů na obou stranách hranice Gazy.

Dnes ale vyšlo najevo, že i této akci měla zabránit policie. Policie zjevně při absenci právního základu našla „slabé místo“ u majitelů sálu, kde se jednání mělo konat. Pohrozili jim, že pokud se setkání uskuteční, svůj sál na dlouhou dobu uzavřou.

Kompletní diktatura

V současné době je v rámci demarkační linie velmi málo palestinských, demokratických nebo mír podporujících politických aktivit. Detenční střediska se ale rychle plní lidmi, kteří jsou z nějakého důvodu nebo bez důvodu pronásledováni. Itamar Ben-Gvir rychle zmobilizoval a vyzbrojil stovky místních milicí, které měly působit jako strážci zákona a monitorovat jakýkoli nesouhlasný palestinský názor. Fašistický dav loví na sociálních sítích a někdy i na ulicích ty, kteří smýšlejí jinak.

Doufám, že zůstanu svobodný a v bezpečí, abych o tom mohl sdílet více.

Když vznikla poslední vláda Netanjahua-Ben Gvira, hrdě se označovala za vládu plné pravice. Nyní, když všechny sionistické strany veřejně volají po zničení Gazy, mohou být hrdé na mnohem větší úspěch: přeměnu Izraele v plnou diktaturu.

Poznámky

  1. Slovo „Herak“ je odvozeno od slova „haraka“, což znamená „pohyb“. Toto slovo bylo poprvé použito v politických kontextech asi před 20 lety a získalo popularitu během arabského jara. Na rozdíl od tradičních politických hnutí, která vyžadují organizaci a oficiální vedení, představuje „Herak“ něco otevřenějšího a odkazuje více na akci samotnou než na formální organizaci. Název „Herak Haifa“ leží někde mezi „Hnutí Haifa“ a „Akce Haifa“.

 

 

 

Sdílet: