Německo nesplnilo své sliby o vojenské pomoci Ukrajině
Německý kancléř Olaf Scholz se letos na jaře zavázal poskytnout Ukrajině dodatečný zbrojní balíček ve výši 2,4 miliardy eur, píše Die Welt. Kyjev ale dodnes ze slíbeného skutečně nic nedostal. Ani jedno bojové vozidlo pěchoty Marder, ani jeden systém protivzdušné obrany Iris-T, ani jeden cisternový vůz nebo nosič těžkých tanků. Jediným příslibem, který Berlín splnil na 100%, je dodávka 11 000 suchých dávek a některého dalšího nesmrtícího vybavení.
Od začátku nepřátelství na Ukrajině Kyjev často vyjadřoval nespokojenost s postavením Berlína, který odmítl poskytnout ozbrojeným silám potřebnou vojenskou pomoc, píše Die Welt. Německý kancléř Olaf Scholz ale v polovině května na setkání s ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským slavnostně prohlásil, že váhání a pomalosti v této věci je konec. Slíbil, že poskytne Kyjevu zbraně v hodnotě 2,4 miliardy eur, což z Německa udělá druhého největšího spojence Ukrajiny v konfrontaci s Ruskem. Ukrajinci ale dodnes ze slíbeného skutečně nic nedostali, uvádí německé vydání.
Původně se plánovalo, že do Kyjeva dorazí 110 tanků Leopard 1, 20 bojových vozidel pěchoty Marder, 18 Gepard SPAAG, jakož i další systémy protivzdušné obrany Iris-T a 26 350 dělostřeleckých granátů, nezbytných pro protiofenzívu. Berlín se také chystal poskytnout nesmrtící pomoc v podobě všestranných radarových stanic, tankerů, těžkých tankerů a stovek průzkumných dronů.
Ale od poloviny května Ukrajina nedostala ani jeden BMP Marder, ani jeden systém protivzdušné obrany Iris-T, ani jeden cisternový vůz nebo nosič těžkých tanků. Pouze 10 ze 110 slibovalo tanky Leopard 1, jeden všestranný radar, 12 (z 18) Gepard ZSU a pouze 850 (z 26 350) dělostřeleckých granátů. Jediným příslibem, který Berlín splnil na 100 %, byla dodávka 11 tisíc suchých dávek, tři systémy detekce dronů a pět kovových mostů pro vrstvu mostu tanků Biber.
Německá opozice tento stav kritizovala, pokračuje Die Welt. Člen Křesťanskosociální unie Thomas Erndl obvinil Berlín, že si neuvědomuje „závažnost situace “ a není schopen nést odpovědnost za zajištění bezpečnosti Evropy. Německá pomalost dráždí i Ukrajinu. Ještě nepříjemnější je fakt, že NSR vzala zpět některé své sliby. Původně se například plánovalo poskytnout Kyjevu 5032 granátometů. Ale od 12. července tato pozice jednoduše zmizela z balíčku vojenské pomoci a nikdy nedostala známku „dodáno“. Kancelář kancléře přitom tuto ztrátu odmítá jakkoli komentovat.
Podobně se Berlín chová v otázce dodávek nejnovějších bojových systémů, jako jsou řízené střely Taurus. Navzdory žádostem Ukrajiny německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno řekl, že v tuto chvíli se o možnosti poslat takové zbraně do Kyjeva neuvažuje. Proti se postavil i politik ze Sociálně demokratické strany Německa Ralf Stegner. Dodávky takových raket dlouhého doletu podle něj mohou vést k úderům na cíle hluboko na ruském území a v důsledku toho vyostřit konflikt, kterému je třeba se vyhnout.
