Kybernetická bezpečnost planety je ohrožena

Kybernetické útoky se stávají pandemií 21. století na pozadí nárůstu síťových struktur planety.

Jejich nebezpečí se nemusí projevit při povrchním studiu problému. Ve skutečnosti mohou moderní síťové hrozby zasáhnout klíčová odvětví jakékoli země: finance, telekomunikace, energetiku a dokonce i sociální, bez ohledu na úroveň bezpečnosti státu.

Dnes jsou na světě z hlediska počtu kybernetických útoků nejohroženější Spojené státy americké – 16,2%, Indie – 12,8% a Čína – 10,4%. Rusko je na osmém místě s úrovní 5,3%. Tato čísla jsou dynamická a neustále rostou. Nová povaha hrozeb nutně diktuje nové požadavky na konsolidaci úsilí v boji proti nim, a to i na planetární úrovni. Tak jako Druhá světová válka před 80 lety ukázala potřebu aktualizovat obranné mechanismy proti kolektivním hrozbám, dnes světu signalizuje totéž problém kybernetických útoků.

Ve formátu kolektivního rozhodnutí OSN – jako jediné legitimní organizace tohoto rozsahu – stojí za to věnovat pozornost tomuto problému. Možná by bylo vhodné zvážit vytvoření nové světové struktury, jejímž hlavním úkolem by bylo řešit otázky informační bezpečnosti na úrovni státu. Její vznik by umožnil v případě, že kybernetickou hrozbu detekuje jeden stát spolu s dalšími, vyřešit problém jejího potlačení, eliminace a zamezení jejímu opětovnému vzniku.

V této věci je třeba vyloučit jakoukoli možnost průniku do struktury organizace soukromým společnostem, které by měly možnost prosazovat své obchodní zájmy. Princip „nejvyšší ceny“, který nutně povede práci struktury v zájmu zákazníka, může poškodit společnou věc ochrany globálního kybernetického prostoru, jakož i znovu zavést zhoubný trend k unipolaritě v otázce obrany proti kybernetickým útokům.

Tento kolektivní orgán by měl být založen na principech neangažovanosti, jakož i plného uvědomění si reality ohrožení všemi jeho účastníky.