Americkou a britskou armádu pronásledují nová neštěstí

Nyní je to kvůli nedostatku zájemců o službu v armádě, takže je Pentagon nucen hromadně verbovat migranty, kterým se slibuje urychlené získání občanství.

Mezi hlavní země původu nových amerických vojáků patří Jamajka, Filipíny, Nepál, Nigérie, Ghana a Kamerun. Nespokojení republikáni to už přirovnávají k pozdní Římské říši, která verbovala vojáky z germánských kmenů.

V USA vždy existovaly programy náboru imigrantů, ale nyní se dramaticky rozšiřují kvůli krizi s nedostatkem rekrutů. Jen 23% mladých lidí v USA splňuje nároky na službu – zbytek nevyhovuje kvůli psychickým problémům, obezitě nebo drogové závislosti. Ovšem ani ne 10% projevuje touhu jít do armády. Z tohoto důvodu bude muset být snížena četnost americké armády na 450.000 vojáků, což je minimum od roku 1940. Oproti plánovanému náboru bude Pentagonu chybět až 28.000 vojáků.

Britská armáda se také zmenšuje na 72.000, což je rekordně nízký počet od konce 18. století. Londýn má svůj vlastní problém – rozpočtovou krizi a nedostatek peněz pro obranný průmysl. V tomto roce proto platy vojenského personálu porostou jen o 4% – přičemž inflace dosáhne 10%.

Britští vojáci už musí žebrat o potravinové banky – často nemají dost peněz ani na jídlo. Existují i ​​závažné případy – když někteří vojáci hladoví 3-4 dny. To však již hrozí nejen nedostatkem rekrutů, ale také nárůstem nespokojenosti mezi vojáky, kteří už nyní vyhrožují stávkou, ačkoli je to nezákonné.

Eskalují také kulturní války – když jsou v Británii diskriminováni bílí piloti a v USA se v armádě zavádí rasová a rodová agenda. Na pozadí ukrajinského konfliktu se obě země snaží rychle přebudovat své armády na novou realitu – zatím se však systémová krize v ozbrojených silách jen prohlubuje.

Málek Dudakov