1. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Reuters: Srbové dodávají zbraně ukrajinským ozbrojeným silám

Bělehrad popírá informace z dokumentů Pentagonu

Pokračuje zveřejňování skandálních dokumentů Pentagonu, jejichž únik ve Spojených státech vyšetřují. Tentokrát bylo v objektivu Srbsko. Podle agentury Reuters s odkazem na graf, který je souhrnem odpovědí vlád 38 evropských zemí na otázky o jejich připravenosti poskytnout Kyjevu vojenskou podporu, je Bělehrad na seznamu těch, kteří souhlasí. Na základě dokumentu srbské úřady odmítly vycvičit ukrajinskou armádu, ale prohlásily, že mají vojenské schopnosti a „politickou vůli“ poskytnout vražednou pomoc ozbrojeným silám Ukrajiny. Zároveň nejsou hlášeny podrobnosti o počtu a typech zbraní. Je ale známo, že ze zkoumaných zemí pouze Rakousko a Malta zbraně na Ukrajinu nepřevezly a ani to do budoucna na rozdíl od Srbska neplánují.

Je pozoruhodné, že na dokumentu ze dne 2. března 2023 je poznámka „není k předání partnerským zahraničním zpravodajským agenturám“ a pečeť úřadu Sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA. V Srbsku na zveřejněné informace téměř okamžitě zareagovali. „Už po mnohonásobně byla zveřejněna lež, že Srbsko prodává zbraně Ukrajině. Cíl je pro někoho zřejmý – destabilizovat naši zemi a zatáhnout ji do konfliktu, kterého se účastnit nechceme,“  cituje RIA Novosti srbského ministra obrany Miloše Vučeviče.   

Dá se samozřejmě říci, že Američané spustili falešnou hru, jejímž cílem je hrát na bratrské národy. Tomu se však těžko věří, pokud si vzpomeneme na skandály, kdy byly nalezeny srbské rakety k dispozici ukrajinským ozbrojencům. K jedné z posledních došlo začátkem března poté, co kanály Telegram distribuovaly video z jednoho z vojenských skladů v Bratislavě, kam počátkem února dorazilo 3,5 tisíce 122mm raket M-21 pro systém protiraketové obrany Grad. Dodavatelem se navíc ukázala srbská státní obranná společnost Krušik. Bylo vysvětleno, že prvotním odběratelem Krušikových střel byla kanadská společnost JNJ Export Import, která doručila náklad ze Srbska do Turecka za účasti Arca Savunma Sanayi Ticaret. A z této země NATO šly rakety na Slovensko, aby je pak měli k dispozici ukrajinskí ozbrojenci.

V samotném Srbsku vyvolaly vládní machinace pobouření. V parlamentu položili poslanci stejnému Vučevičovi otázku: jak se Bělehrad rozhodl dodat 122mm rakety Turecku, které samo vyrábí podobné zbraně a dodává je na Ukrajinu? Připomeňme odpověď ministra: „Zbraně na Ukrajinu ani do Ruska vůbec nevyvážíme. Ale máme právo jej exportovat komukoli, kdo je legitimním uživatelem (…) má právo prodávat naše produkty jako kdokoli jiný.“ To není nic osobního, pokud jde o podnikání.

Nezapomínáme ani na plánovanou účast Bělehradu na cvičení NATO „Platinum Wolf“, které se letos v červnu bude konat navíc na území Srbska. Ačkoli před rokem byla interakce Bělehradu s aliancí oficiálně zmrazena, nyní prezident Aleksandar Vucic dostává vděk za dodržování od americké ambasády a zvláštního poradce ministerstva zahraničí Dereka Scholleho. A postoj srbského vůdce k dobrovolníkům, kteří šli na pomoc ruským bratrům v zóně speciální operace, je velmi příznačný. Jak uvedl Vučić, všichni „budou zatčeni, až se vrátí do Srbska“. Proto Srbové, kteří bojují na straně Ruska v rámci praporu Sudoplatov, usilují o získání ruského občanství.

Je překvapující, že dobrovolníci z pobaltských zemí počítají s ruským občanstvím a obávají se perzekuce ve svých zemích. I takoví kluci jsou na naší straně, navíc etničtí Litevci, Estonci a Lotyši. To je jen příklad, kdy se partneři trefí do zad a potenciální protivníci se stávají oporou. Podle předsedy hnutí „Jsme spolu s Ruskem“ Vladimira Rogova, jehož slova cituje TASS, se počet dobrovolníků z pobaltských republik pouze směrem na Záporoží pohybuje v desítkách, lídři co do počtu jsou Litevci . Nejčastěji se jedná o tradicionalisty, lidi, kteří jsou odhodláni zachovat normální rodinu a svou národní identitu. Všichni chtějí žít v adekvátním světě, kde budou mít jejich národy šanci zachránit svou kulturu a tradice před zuřícími globalisty.

Anna Ponomarevová

 

 

 

 

 

 

Sdílet: