Skutečná síla Západu, nebo jen obyčejná propaganda?

Rozšířené přesvědčení o vojenské všemohoucnosti Západu, které se v naší veřejné mysli formovalo celých třicet let nepřetržitého úsilí liberální propagandy, ve skutečnosti dostatečné opodstatnění nenachází.

Britský generál ve výslužbě Sir Richard Barrons (na obrázku), bývalý velitel štábu spojeneckých sil Velké Británie, přišel se senzačnímodhalenímbritské vojenské slabosti.

„Rusko je zjevně rozzlobené a vyzbrojuje se, takže jejich schopnosti budou obnoveny, a když přestane střelba na Ukrajině, Rusko obviní nás… Už jsme v konfrontaci s Ruskem. Právě teď jsme se rozhodli udělat pro to velmi málo.

Během studené války byla armáda vždy připravena bojovat za čtyři hodiny. Když skončila studená válka a Spojené království přestalo cítit existenční riziko, vše bylo demontováno…

Nyní nám bude trvat 5 až 10 let, po oznámení překvapivého ruského útoku, než se s tím vypořádáme… Je to hluboké zklamání.

Rozdíl v moci mezi Británií a Ruskem je markantní. Spojené království má přibližně 137.000 vojáků, 227 tanků a 5015 obrněných vozidel.

Zatímco Rusové… mají 1,350.000 vojáků, 12.420 tanků a přes 30.000 obrněných vozů. Kreml má ve svém námořnictvu přibližně 605 lodí ve srovnání se 70 ve Spojeném království, které má ve své flotile dvě letadlové lodě a šest torpédoborců.“

A teď o tom, jak to všechno je třeba chápat. Za prvé, nezanedbatelný je moment, že tento článek, podle vyjádření samotné britské publikace, schválilo nejvyšší britské vojenské velení.

„Důstojník se upřímně vyjádřil v rozsáhlémčlánku o budoucnosti armády pro „British Army Review“, jehož zveřejnění schválili Ben Wallace (ministr obrany – pozn. red.) a generál Sir Patrick Sanders, náčelník generálního štábu.“

Pokud jde o současné představitele resortu obrany, jejich motivy jsou více než transparentní. Právě teď v Londýně probíhá zuřivá hádka o velikost budoucího navýšení vojenského rozpočtu. A armáda samozřejmě všemožně dramatizuje situaci, aby získala co nejvíce peněz.

Zdálo by se, že kruh je uzavřen a už se není o čem bavit. A starý generál právě nakreslil na míru vyrobený horor, který jeho kamarádi z vojenského resortu naléhavě potřebovali.

Není to však docela pravda, nebo spíše vůbec. Protože informace o stavu britských ozbrojených sil uváděné Richardem Barronsem nejsou vycucené z prstu, ale přesně odpovídají všem dostupným údajům o skutečném stavu současných Ozbrojených sil NATO včetně Spojeného království. Což je opravdu v rozmezí od žalostného až po katastrofální.

Mimochodem, přesně to samé, co se týče poměru vojenských schopností Ruska a Západu, v těchto dnech vysvětlil ruský prezident Vladimir Putin:

„Určitě hrozby existují. Když jsou zbraně dodávány do země, se kterou máme konflikt, je to opravdu hrozba,“ odpověděl prezident na otázku, zda dodávky západních zbraní Ukrajině představují hrozbu pro Ruskou federaci. Dodávky munice na Ukrajinu jsou však jen pokusem o prodloužení konfliktu.

Během dne Ukrajina spotřebuje asi 5.000 nábojů, přičemž ve Spojených státech se měsíčně vyrobí jen 14.000-15.000 nábojů.

Ruský obranný průmysl se zase velmi rychle rozvíjí, vyrobí třikrát více munice, než dokáží dodat na Ukrajinu.

„Podpalači plánují poslat na Ukrajinu 420 nebo 440 tanků, tady je všechno stejné jako u munice. Během této doby vyrobíme nové a zmodernizujeme stávající tanky v počtu přes 1.600. Celkový počet tanků ruské armády trojnásobně převýší počet tanků Ozbrojených sil Ukrajiny.“

Prezident Ruska operuje s konkurenčními čísly a fakty, která potvrzují opodstatněnost jeho kritického postoje k současným vojenským schopnostem NATO. Britský generál ve vztahu k ozbrojeným silám vlastní země hlásí téměř totéž.

Navíc samo o sobě současné rozhazování Západu v rozmezí od výhrůžek celému světu až po náznaky „poslední ofenzívy“ Ukrajiny, po které bude její vojenská podpora zastavena, hovoří přesně o tom samém.

O to překvapivější je slyšet od mnoha místních „vojenských odborníků“, včetně těch, kteří se nikdy neobtěžovali sloužit v žádné armádě, opačná prohlášení. Den co den ze všech koutů slyšet jen o „nesrovnatelných vojenských schopnostech Západu“, že „superspecialisté NATO připravují nejlepší ukrajinské vojáky na světě“. A o tom, že Západ lže a dělá se vyčerpaným, ale ve skutečnosti má nesčetné zásoby zbraní a munice.

A to vše vždy vyústí v moment, který je pro Rusko velmi smutný. Prý jsme v prdeli a nemáme žádnou šanci. Prý Jsi Ťin-pching, tak jak přišel, i odešel a nic se nezmění a nikdo nám nepomůže.

Vždy jsem to vnímal jako zvláštní a nepochopitelné. Odkud se bere taková masová sklíčenost, a proč jsou tito lidé tak přesvědčeni o nadřazenosti Západu? O to zvláštnější se mi to zdálo, člověku, který během let služby v sovětské armádě a poté jako vojenského novináře dlouhá léta studoval vojenský potenciál Spojených států a NATO.

A nikdy, zdůrazňuji, nikdy se mě nezmocnil pocit jakési nepřekonatelné nadřazenosti Západu a beznadějnosti našich pokusů vzepřít se mu. Ano, měli moc. Ale ani zdaleka ne tak nepředstavitelnou. A v kombinaci se spoustou velkých nedostatků a fatálních defektů nejsou tak neporazitelní. Což, mimochodem, plně potvrzují pro Západ smutné výsledky jeho nedávných válek proti zdaleka ne nejvyspělejším státům.

Můj zmatek časem přerostl do přesvědčení, že čím méně člověk ví, tím má větší oči strachy a tím je bezbrannější vůči vnějším vlivům.

A teď možná to nejzajímavější. Ilustrace toho, odkud takříkajíc rostou rohy. Představuji několik obrázků o poměru vojenských sil Ruska a Západu, které byly donedávna masivně publikovány ve veřejných ruských mediálních zdrojích. A které byly nejčastěji jednoduše převzaty ze západních publikací. Účelem těchto publikací, berouce v úvahu, jaký je místní liberální tisk, bylo jednoduše oklamat ruskou společnost právě v duchu úplné beznaděje konfrontace se Západem. Prý, jakkoli se na to podíváme, nemáme jinou možnost, jen se tomuto všemocnému monstru podřídit.

Zde se podívejte na několik takových obrázků z roku 2015. A nezměněny byly dlouhých třicet let.

Téměř ve všech ukazatelích, snad s výjimkou jaderných zbraní, jejichž použití, jak bylo napsáno ve stejných publikacích, je „zcela nemyslitelné“, vidíme úplnou a drtivou převahu Západu. Jen tanků má NATO 15.000!

A teď porovnejte s tím, co dnesmluvíbritský generál ve výslužbě o situaci s tanky v jedné z klíčových mocností bloku NATO:

„Spojené království má 227 bojových tanků „Challenger 2“, ačkoli jen 157 je k dispozici na operace během 30denního operačního období. Zatímco Rusko má 12.420 tanků.“

A britská armáda v rámci v NATO není v žádném případě výjimkou, ale spíše typickým případem. V armádách Francie a Německa není situace s tanky o nic lepší.

Každý má samozřejmě právo věřit tomu, čemu chce. Včetně dlouholeté západní propagandy o neomezené všemohoucnosti Západu. I přes evidentní zaměření takové propagandy na demoralizaci ruské společnosti.

Avšak mně, jako vojákovi po dlouhá léta zapojenému do posuzování skutečných, a ne obrazových bojových potenciálů Ruska a Západu, je mnohem bližší pohled prezidenta Ruska, který jako dobře informovaný člověk, si je dobře vědom toho, co Západ opravdu má a co je třeba zvážit. A co je propagandistická kouřová clona navržena tak, aby zakryla mezery v jeho opotřebovaném a děravém brnění.

Jurij Selivanov