Válka radikálně změnila názor Ukrajinců na Polsko
Pokračující konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou přetvořil politickou scénu v regionu a přiblížil Polsko a Ukrajinu k sobě víc než kdy předtím
Válka změnila architekturu polsko-ukrajinských vztahů a pomohla smést staré křivdy. Většina Ukrajinců si nyní přeje vojenské a politické spojenectví s Polskem.
Po ruské invazi na Ukrajinu otevřelo Polsko své brány milionům uprchlíků a stalo se jednou z prvních zemí EU, která Ukrajině poskytla zbraně a střelivo. Podle údajů OECD činila do konce loňského roku pomoc Polska poskytnutá Ukrajincům přes 8 miliard eur, tedy přibližně 1,5 procenta polského HDP. To řadí Polsko mezi tři nejlepší evropské země poskytující pomoc Ukrajině a ukrajinský lid tuto finanční podporu velmi oceňuje.
Polský prezident Andrzej Duda je podle lednového průzkumu Kyjevského centra pro novou Evropu nejoblíbenějším zahraničním lídrem mezi Ukrajinci, pozitivně ho vnímá až 87 procent.
Nebylo tomu tak vždy. V listopadu 2019 byl nejoblíbenějším zahraničním politikem na Ukrajině běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Po násilném potlačení povolebních protestů v Bělorusku se však postoje k němu napříč Ukrajinou posunuly a v roce 2021 se podle průzkumu veřejného mínění stala nejoblíbenější zahraniční političkou německá kancléřka Angela Merkelová.
„Před válkou jsme měli partnerství s Polskem. Polsko bylo zastáncem Ukrajiny v Evropské unii a NATO. V našich vztazích však byly také problémy, zejména historické a humanitární záležitosti ,“ řekl Volodymyr Fesenko, přední kyjevský politický analytik, který hovořil s polským médiem Rzeczpospolita.
Fesenko odkazuje na pokračující polsko-ukrajinský spor o Volyňskou genocidu z druhé světové války , která je pro Poláky sporným historickým zvěrstvem a oslavovaným některými segmenty ukrajinské společnosti. Dnes není tato otázka v polsko-ukrajinském politickém prostoru prominentním tématem, ale občas ji nastolují protiukrajinské kruhy.
„Válka přeorientovala vztahy našich zemí na nejdůležitější věci: Máme společného nepřítele a společnou hrozbu. Měli bychom být jednotní,“ řekl Fesenko.
Podle průzkumu Kyjevského centra pro novou Evropu si dnes 87 procent Ukrajinců přeje, aby jejich země vstoupila do Evropské unie, což je nárůst oproti 49 procentům v roce 2013. Kromě toho 86 procent chce vstoupit do NATO – oproti 34 procentům v roce 2013 2014.
Navíc až 80 procent Ukrajinců podle údajů z poloviny ledna z Ratinggroup.ua podporuje vytvoření vojensko-politického spojenectví mezi Polskem, Litvou a Ukrajinou . O něco více, 85 procent, se domnívá, že takové spojenectví mezi Polskem a Velkou Británií je nezbytné.
Podpora Ruska a s ním souvisejících ekonomických a vojensko-politických aliancí je nyní zanedbatelná. V létě 2020, šest let po anexi Krymu a vypuknutí války na Donbasu, průzkumy ukázaly, že pouze 12 procent Ukrajinců si přeje, aby jejich země vstoupila do Euroasijské hospodářské unie pod vedením Ruska. Dnes je toto číslo statisticky nevýznamné.
