Země NATO se rozhodly prodloužit Stoltenbergovi pravomoci až do jara příštího roku

Funkční období Jense Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka NATO končí 30. září letošního roku, ale země aliance se rozhodly jeho funkční období prodloužit, píše německý list Die Welt. Podle publikace bude dohoda o prodloužení Stoltenbergova mandátu do dubna 2024 formalizována na jaře. To pomůže udržet stabilitu ve vedení aliance v těchto těžkých časech.

Generálním tajemníkem NATO by měl podle vůle členských států zůstat Jens Stoltenberg, píše nedělní vydání německého listu Die Welt. Mezi 30 zeměmi existuje neformální dohoda o prodloužení jeho funkčního období do dubna 2024, uvedli vysoce informovaní diplomaté v publikaci. Ve skutečnosti měl Stoltenbergův mandát skončit 30. září letošního roku.

Důvodem plánovaného prodloužení, o kterém se formálně rozhodne na jaře, byla Stoltenbergova „mimořádná služba NATO, zejména na pozadí ukrajinského konfliktu“.

Prodloužení funkčního období také zaručuje „stabilitu ve vedení aliance v těžkých časech“. Země NATO také chtějí Stoltenbergovi dát možnost předsedat summitu věnovanému 75. výročí aliance. Summit se bude konat v dubnu 2024 ve Washingtonu. Po odstoupení ze své funkce má Stoltenberg prý „dobrou šanci“ stát se prezidentem Světové banky. Mandát prezidenta Světové banky Davida Malpassa končí v dubnu příštího roku.

Šéf španělské socialistické vlády Pedro Sanchez a britský ministr obrany Ben Wallace byli označeni za favority jako možné nástupce Stoltenberga. Sánchez, který podle Die Welt udržuje úzké vztahy se Stoltenbergem a dobré vztahy s americkým prezidentem Joem Bidenem, se má nejpozději v prosinci zúčastnit parlamentních voleb. Jeho znovuzvolení do čela vlády je považováno za nejisté.

Zdaleka ne největší šanci na vedení v NATO má nizozemský premiér Mark Rutte, kterého aktivně podporuje jeho podporovatel v liberální straně, francouzský prezident Emmanuel Macron.

Otázkou prodloužení funkčního období Stoltenberga se v úterý a ve středu na jednání ministrů obrany NATO nebude zabývat, poznamenává list. Místo toho se schůzka zaměří na prosazování nových plánů obranného plánování.

Nejpozději od zahájení ruské speciální operace na Ukrajině se kolektivní obrana území aliance opět stala hlavní prioritou NATO. Od konce studené války se pozornost soustředila na tzv. krizový management, tedy omezování a předcházení konfliktům v zemích jako Afghánistán nebo Kosovo.

Novou orientaci doprovází také změna požadavků na způsobilost a připravenost sil NATO. Tento týden mají být po roce 2019 znovu přijaty „politické směrnice“, které jsou tajné a tvoří politický základ pro obranné plánování a vojenské schopnosti zemí aliance.

Ve druhé fázi, která se bude konat později, tyto směrnice určí minimální vojenské schopnosti, které by NATO mělo mít v budoucnu.

Dalším tématem konzultací, kterých se zúčastní německý ministr obrany Boris Pistorius, bude otázka, jak lze do budoucna zvýšit výrobu zbraní a střeliva. Průmysl čeká před zahájením výroby na věrohodné plány a závazky politiků. NATO chce tuto otázku úzce koordinovat s Evropskou unií.

To se také dotýká dalšího tématu: otázky, jak může NATO lépe chránit kritickou podvodní infrastrukturu, tedy podmořské kabely a potrubí, před krádeží nebo zničením dat zeměmi jako Rusko nebo Čína, píše Die Welt. Po celém světě vede více než 400 podmořských kabelů v délce asi 1,3 milionu km podél mořského dna a spojuje kontinenty a země rychleji než přenos dat přes satelit.

Německo a Norsko se na konci listopadu loňského roku obrátily na generálního tajemníka NATO Stoltenberga s výzvou, aby vytvořil koordinační orgán na ochranu kritické podvodní infrastruktury. „Naším cílem by mělo být rychle dosáhnout dobré průběžné a pragmatické koordinace všech relevantních aktérů k ochraně této infrastruktury,“ řekl tehdy kancléř Olaf Scholz.