Peter Haisenko: Rusko získá největší vrakoviště v Evropě

Válka a ochrana životního prostředí jsou neslučitelné. I v dobách míru patří armády k největším znečišťovatelům. Pokud ale dojde k ozbrojenému konfliktu, postižená oblast se stane obrovským úložištěm kovového šrotu, toxického odpadu a smrtícího dědictví.

77 let po konci války se v Německu stále nacházejí bomby v zemi a jsou stále živé. V Baltském moři se na pobřeží stále vyplavuje fosfor, který vážně zraňuje neopatrné chodce. Pochází z fosforových bomb, které Anglie údajně nikdy neshodila. 50 let po skončení vietnamské války se na půdě Vietnamu, Laosu a Kambodže stále skrývá smrtící dědictví americké armády. Ve Vietnamu jsou stále zdeformované děti způsobené defoliantem Agent Orange. Části Jugoslávie jsou kontaminovány uranem, stejně jako oblasti Iráku. I tam jsou děti deformované. Jak bude vypadat oblast bývalé Ukrajiny po skončení bojů?

Rusko tvrdí, že zničilo asi 7000 tanků a obrněných vozidel patřících ukrajinské armádě. Zničeno neznamená, že zmizeli z povrchu zemského. Za předpokladu průměrné hmotnosti 20 tun na vozidlo u těchto 7 000 vozidel máme nyní co do činění se 140 000 tunami šrotu. Existuje také nezveřejněné množství ruské vojenské techniky, která je také pouhým šrotem. V troskách se povalují i ​​houfnice, raketomety a jednoduché „pick-upy“. Nemluvě o mnoha milionech kusů munice, která se navíc skládá z kovu a škodlivin. Rozhodně tedy není špatné mluvit o více než 200 000 tunách železného šrotu a barevných kovů, které se tam již povalují. Je to každým dnem víc. Jen se slíbenými zhruba 100 tanky Leopard přibude dalších 6000 tun šrotu. Ale to není vše.

Politika spálené země

Největší ocelárna v Evropě, Azovská ocelárna v Mariupolu, je jen obrovská hromada šrotu. Tento osud postihl i nespočet dalších průmyslových závodů. Důvodem je to, že ukrajinské jednotky se zabydlely uvnitř těchto děl. Jak to tak je, s jasným cílem odejít zničilo vše, co může být pro lidi obživou, když už Kyjev neovládá. Říká se tomu politika spálené země a je to nelidské, protože nemá vojenské využití. Nedokážu ani odhadnout, kolik tam je šrotu kromě zničené vojenské techniky. Ale se 100 000 tunami nejsem příliš vysoko. Dosáhli jsme tedy již kolem 300 000 tun šrotu a barevných kovů. Pro upřesnění řádové velikosti: To je 10.

Předpokládejme, že pouze jedno procento všech vojenských výbušných zařízení jsou hlupáci, pak desítky tisíc smrtících pozůstatků již číhají v zemi na své oběti. Nesmíme zapomenout ani na minová pole položená ukrajinskou armádou, včetně zakázané kazetové munice a protipěchotních min, které také kyjevští obyvatelé pálili přímo na Doněck a další města. Nezbývá než doufat, že budou uklízeny rychleji než v Laosu a Kambodži. Nechybí ani sestřelená bojová letadla, z nichž většina stále obsahuje ostrou munici a jinak hliník a další drahé kovy. To vše je hypotéka, kterou Rusko ponese, protože všechno haraburdí je na územích, která si vybrala Ruskou federaci.

Západní Ukrajina vyvázla lehce

Dále na západ je také šrot. Transformátory, které byly zničeny, obsahují tuny železa a mědi. Nemluvě o někdy vysoce jedovatých chladicích kapalinách, které při jejich zničení prosakovaly do země. Pokud tedy hledáte výhodný podnikatelský nápad, který vydrží mnoho let, doporučuji obchodníka se šrotem. Není to však bez nebezpečí, protože výbušná munice se bude stále nacházet i ve vyhořelých tancích. Ach ano, bude toho ještě hodně, než se život v těchto regionech vrátí do „normálu“. S výjimkou transformátorů se to týká téměř výhradně oblastí, které Kyjev ztratil. V západních oblastech, které zůstávají v Kyjevě, ve městech, jsou budovy jen málo poškozeny. Bude to tedy Rusko, které vlastní největší vrakoviště v Evropě,

Zejména naši rozhodovací činitelé v Německu by měli vědět, jaký druh destrukce je způsoben válkou a jak je udržitelná. Hluky se stále vykopávají. A právě Merkelová stála v popředí pachatelů těchto válečných činů na Ukrajině. Stejně jako její přítel Porošenko a Francouz Hollande veřejně přiznala, že neměli v úmyslu uzavřít mír na Ukrajině podle dohod z Minsku. Hrdě oznámili, že těmito dohodami chtějí pouze získat čas, aby byla Ukrajina schopná bojovat proti Rusku. Merkelová byla také tou, kdo vždy trval na prodloužení sankcí proti Rusku.

Je třeba se vypořádat s největším podvodem 21. století

Rozhodně tedy není špatné v této souvislosti mluvit o největším politickém podvodu 21. století. Podvod, který vedl k současné devastaci a který Rusku znemožňuje vstupovat do jakýchkoli jednání či smluv se Západem. Jak může někdo v Moskvě stále věřit, že Západ bude dodržovat smlouvy? Po rozšíření NATO na východ, které bylo v roce 1990 vyloučeno, a po zradě Minských dohod? V důsledku toho si Moskva nemůže pomoct, než donutit ukrajinskou armádu ke kapitulaci a poté provést úplnou demilitarizaci Ukrajiny jako předpoklad trvalého míru.

To pak pomůže zbytku Ukrajiny posunout zemi kupředu bez výdajů na armádu. Zbytek Ukrajiny, tedy to, co zbylo poté, co Polsko anektovalo kus a také Rumunsko a Maďarsko. Nezapomínejme, že „ekonomický zázrak“ ve zbytku Německa byl možný jen proto, že tam až do roku 1955 nebyly žádné vojenské výdaje, a to platí i pro Japonsko. Jak dobře by si Německo, USA a celý svět vedly bez šílených vojenských výdajů! Načasování by bylo správné poté, co byla většina zbraní NATO sešrotována na Ukrajině. V každém případě se tanky v moderním válečném světě moc nehodí. Ale vojensko-průmyslový komplex může klidně dýchat. Konečně tu máme paní Baerbock, pana Stoltenberga a další válečné štváče. Pokud je necháme pokračovat…

Peter Haisenko