10. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Dokument: 22 let zločinu České televize proti pluralitě a svobodě slova

Dlouhých, dlouhých 22 let jsme čekali, až lidé pochopí, že to byla tenkrát komedie. Ta spacáková vzpoura byla zahájena prý proto, aby už neměly politické strany vliv na výběr radních a aby prý mohla být „konečně“ Česká televize veřejnoprávní nezávislou a hovořit za lid. A ten lid jde dnes říct, že svoboda slova není chválení úzkou partičkou kolem Moravce Brusel a USA, a plácat se po zádech, ale právo říkat i názor lidu. A chceme zpravodajství zpět: pluralitní, svobodné.

 

Jedna skupina dávala rozhovory, že bojuje za svobodu slova. A druhá skupina? Dávala rozhovory, že bojuje za… Svobodu slova. Zahraniční redakce tehdy byly na kolaps. Pochopit se nedalo.

A až teprve poslední dva roky si lidé začínají uvědomovat ten rozdíl: zatímco my kolem divadla Ta Fantastika jsme peticí žádali skutečnou svobodu slova pro všechny, ta mainstreamová v čele s Rumlem, Halíkem, Havlem, rodinným klanem Pajerových a dalšími žádala svobodu slova – tu správnou, jedinou, unijní a proamerickou, posvěcenou Bruselem a nikdy jinak. Karta se obrátila: totalita přešla na západ a my se začali obracet na východ s prosbou o svobodu slova. Svět se zbláznil a zvrátil.

Všechna jména jako Bobošíková, Hodač a další jsou sice výrazná, ale v tomto procesu naprosto bezvýznamná: ten boj za skutečnou svobodu slova jsme prohráli a zvítězila ta jediná správná svoboda slova – mainstreamová a úžasně americká. Už 21. prosince začala naše podpisová akce, později začala podpisová akce iniciativy Česká televize – věc veřejná, jejímž mluvčím se stal Jan Kraus. K 2. lednu 2001 ji podepsalo přes 120 tisíc lidí. Naopak pod výzvu Občanská podpora legálního vedení ČT, kterou organizovalo Divadlo Ta Fantastika, se ke stejnému datu podepsalo 3 500 lidí. I zde je vidět, jakou měli zpočátku převahu „Rumlové a spol“. Česká televize v roce 2000 a dnes: kolik lidí jí tenkrát věřilo a co se z toho vyklubalo.  Nyní je stále větší odpor k jejímu dnešnímu prolhanému zpravodajství lze to předložit jako překrásnou ukázku, zda vždy musí mít velká většina pravdu. A i zvětšující se odpor k Evropské unii je tomu důkazem!

I když vláda a televize tvrdí (neprolhaně) opak!

Doba temna trvá dodnes. Pouze malé servry a redakční stránky se pokouší nahradit disent a předkládat i jiný pohled, než ten zaručeně správný, bruselský. 

A o tom ten pochod k České televizi dnes je: vraťte nám svobodu slova, nikoliv tu vaši, zvrácenou, ale skutečnou, nezmanipulovanou, prostě svobodu slova a pluralitu.

Petr Pokorný

 

Sdílet: