11. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Jiří Vyvadil: Tesknění po Alžbětě…

Náhoda – nevím…

Právě jsem si tak trochu z nudy pustil jeden z nejlepších dílů seriálu Netflixu The Crown, líčící skvělé dialogy mezi Thatcherovou a Alžbětou, když mi dcera přišla říci, že Alžběta umřela. V části naší rodiny zavál smutek, protože její přítel je Angličan a ona sama tři roky žila v Británii, já naopak vidím tragický úpadek Británie, kdy na počátku jejího panování to bylo impérium, k němuž patřily kolonie jako je Indie či dnešní Pákistán, kdy Británie díky Churchillovi sehrála odvážnou roli spolubojovníka proti Hitlerovi spolu se Sovětským svazem a USA a nyní –pověřila novou premiérku Truss, která pravděpodobně bude soutěžit o titul zřejmě nejšílenějšího premiéra Velké Británie, neboť se těší, jak stiskne červené jaderné tlačítko proti Rusku.

Dnes Indie velmi vyváženě stojí spíše na straně Ruska a díky masivnímu dovozu ropy dosahuje v prvním, tak pro jiné nerozvážně smutném období ekonomických triumfů, že odsunula Velkou Británii co do HDP za sebe na 6. místo a do roku 2030 dle předpokladu bude třetí, po druhých USA, které by měly klesnout za Čínu. I to ještě Alžběta zažila…

Nastoupí zřejmě největší slaboch z královské rodiny Charles coby král, zatímco jiný, mnohem schopnější a rozhodně sympatičtější syn William, může čekat roky… Něco člověku říká, že za Charlese bez jeho zavinění (ovlivnit z ústavních britských tradic nic prakticky nemůže) může být rozval Británie a její přeměna v nejsilnějšího válečného jestřába Evropy dokonán…

Ten vývojový historický oblouk bude dovršen. Snad jenom ten Putin, jehož země je jedinou energetickou supervelmocí Evropy (což si zdráhavě začíná Evropa i uvědomovat) a rovněž i v evropském měřítku jedinou velmocí, která přes své případné ekonomické i jiné slabosti, protože Německo či Francie jsou bohaté, ale kromě rétorických cvičení a nesmyslných sankcí, které se obrací proti jejich původcům, nic nezmohou…ten jestřábí anglosaský svět vedený USA zastaví.

Čekají nás ještě napjaté okamžiky, než pomyslně starý svět skončí.

Asi tak…

Jiří Vyvadil

 

Sdílet: