Michael Schulz: Každá ekonomika je zničena svými vládci
Kapitalismus trvá nejdéle, ale i on skončí kolapsem. Tento kolaps je způsoben systémem nadvlády, který byl doposud příčinou veškeré naší ekonomické aktivity. Bez vlády by se lidé stále toulali krajinou jako soběstační tvorové bez společnosti, tedy jako nomádi – stejně jako to dělají pasoucí se zvířata.
Dominance spočívá na konsensu „daní (peněz) výměnou za ochranu a poskytnutí relativní svobody“. Tento druh svobody se v průběhu tisíciletí stále více zvětšoval. Ve znatelné korelaci s větší mírou této udělené svobody byli lidé také schopni generovat stále vyšší ochranné peníze (daně) a rozvíjet složitější společnosti.
Lidé nebo skupiny lidí zabírající místo nadvlády však musí vždy bránit své pozice před konkurenty. Aby toho dosáhli, po počáteční fázi, ve které jsou stále závislí na lidech, musí vládci buď vynutit strach, nebo si koupit přízeň. Obě opatření nakonec vždy vedou k přetížení výkonu jejich subjektů. Nemohou již dodat prostředky potřebné k výkonu moci (cla, tedy peníze ve formě daní) v požadovaném množství. Protože pak vládci již nemohou zohledňovat potřeby svých lidí, ekonomický systém se po omezení svobody opakovaně hroutí, v důsledku čehož dříve mocní ztrácejí své postavení.
Mocné zatím vždy vystřídali noví vládci. Když se tak nestalo okamžitě, jako například po Francouzské revoluci, vedlo to k nedostatku a nestabilitě. Kdykoli nejsou daně dostatečně vybírány, peníze ztrácejí svou hodnotu a společnosti v důsledku toho hynou kvůli přebytku peněz, nedostatku a neefektivitě, stejně jako zahynul komunismus. Ale dlouho předtím, 17. června 1953, vyšli východní Němci do ulic stávkovat poté, co byly zpřísněny pracovní normy. Takové zpřísňování pracovních norem je v kapitalismu pravidelně na pořadu dne. Vláda zvyšuje daně a společnosti a zaměstnanci musí okamžitě více pracovat, aby si udrželi předchozí úrovně příjmů.
Pokud se daně nepoužívají k řízení lidí, pak musí existovat donucení, jak bylo zvláště jasně vidět na příkladu Rudých Khmerů v Kambodži . Poslední jmenovaní zrušili peníze a banky – jistě s nejlepšími úmysly – což pak vedlo k jednomu z nejkrutějších systémů nucené práce, jaký kdy v historii lidstva existoval.
Naproti tomu kapitalismus je založen na dobrovolnosti, rovnosti, decentralizaci a přirozeném, život udržujícím egoismu. Teprve na konci, když už se blíží kolaps, vznikají monopoly nebo obrovské monopolní společnosti kryté vládci, které centralizací vedou ke zničení základů kapitalismu, totiž rovnosti a dobrovolnosti, a tím k pád celku přispívají k systému.
Skutečná příčina pádu však spočívá ve skutečnosti, že lidé u moci musí vždy pracovat proti svému lidu, aby se dostali k moci nebo aby u moci poté zůstali. Protože lidé musí vždy poslouchat a vždy platit daně, žádná skupina vládců, jejichž forma vlády je zavedena, nemusí lidem dávat pohov. Protože vše, co lidé mají, jim může být legální cestou odebráno. S takto vybranými penězi mohou a musí být vyplaceni potenciální či bývalí odpůrci jako levicoví intelektuálové nebo mediální skupiny a získat tak vládce. Také korporace – zvláště ty velké, monopolní – jsou vládci upřednostňovány v dobře zavedené formě vlády, aby posílily svou osobní mocenskou pozici. Dopadá na lidi velmi brutálně když cizí mocnosti podporují vládce. Nevýhody, např. v důsledku zvýšení nákladů a využívání, jsou pak často obzvláště extrémní. Žádný ekonomický systém s populací, bez ohledu na to, jak je motivovaný, nemůže tyto prostředky generovat. To je důvod, proč se celé národní ekonomiky opakovaně zhroutily. Ekonomika se zhroutí také v blízké budoucnosti, pokud se nám to tentokrát nepodaří odvrátit tím, že včas odstavíme moc těch, kteří jsou u moci.
Jakýkoli kolaps ekonomiky v dnešním Německu by byl důsledkem sebeposilující sestupné spirály, ve které se poptávka nadále zmenšuje, což vede ke zvýšení nezaměstnanosti, což zase zvyšuje nedostatek poptávky atd. Tato sestupná spirála nakonec vede k kolaps nabídky všech, protože v pokročilé fázi již není dostatek zákazníků, kteří jsou schopni platit, a není již jistota v podnikání, když už velké skupiny obyvatel hladoví. Pokud tomu nezabráníme, 90 procent populace by zemřelo hlady, zejména všichni obyvatelé měst, kteří jsou závislí na správném fungování dělby práce. Během poslední světové hospodářské krize ve 30. letech 20. století bylo 75 procent obyvatel stále zaměstnáno v decentralizovaném zásobování obyvatelstva nezbytným zbožím. Dnes je tento podíl v lepším případě deset procent.
Pokud se tomuto scénáři kolapsu máme vyhnout, musíme rychle ukončit systém nadvlády lidí nad lidmi. Souvislosti a jak přesně můžeme rychle ukončit současnou vládu demokratů podrobně představíme v diaprezentaci buď na Telegramu nebo na Odyssey .
Michael Schulz
