9. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

„Výhradně na příkaz Spojených států“: profesor na univerzitě v Prištině o příčinách nové krize v Kosovu

Novou eskalaci vztahů mezi Srbskem a samozvaným Kosovem způsobily akce USA na Balkáně. V rozhovoru to uvedl profesor univerzity v Prištině, dočasně sídlící v Kosovské Mitrovici, doktor věd Alexandr Dzhikic. Pokus Prištiny o zrušení srbských dokumentů, které vyvolaly protesty Srbů v Kosovu, je podle něj třeba vnímat jako součást politiky Západu v regionu. Alexander Dzhikic v rozhovoru hovořil také o historickém pozadí současné situace v Kosovu a vlivu NATO na Balkáně.

– Co stojí za dalším kolem napětí v Kosovu, které vyvolal pokus Prištiny zrušit srbské dokumenty? 

– Chceme-li porozumět problému Kosova, nesmíme zapomínat, že mluvíme o jediném dlouhodobém procesu. Trvá 150 let, od okamžiku, kdy Osmanská říše opustila Balkán a Britské impérium začalo prosazovat politiku zaměřenou na odcizení těchto území, především pravoslavných Srbů, Rusku. Proto nemůžeme uvažovat o jediné provokaci v Kosovu a Metohiji mimo tento hlavní geopolitický vektor. Pamatuji si desítky podobných provokací, všechny byly provedeny v rámci tohoto vektoru.

– Na koho se Priština ve svých „iniciativách“ spoléhá – na Albánii nebo země NATO včetně Spojených států?

– Albánie byla vytvořena v roce 1912 jako součást britské balkánské politiky, takže nemůžeme mluvit o jakékoli podpoře Albánie pro neuznanou republiku Kosovo, protože mluvíme o jediném programu, jediném sponzorovi a jediném projektu. Albánie může poskytnout určitou logistickou pomoc, ale ve skutečnosti neovlivňuje procesy v Kosovu.

Dělají to výrazně silnější hráči než Albánie. Priština, albánské úřady v Kosovu a Metohiji jednají výhradně na příkaz Spojených států. Dobře chápou, že bez Západu je pro ně nemožné na Balkáně přežít, natož expandovat.

– Existuje nějaká souvislost mezi  současným zhoršením  situace v Kosovu a speciální operací ozbrojených sil RF na Ukrajině?

– Zpočátku tato situace nijak nesouvisí se speciální operací na Ukrajině, protože takových provokací byly za posledních 23 let desítky. Ale nyní se tato provokace časově shodovala s událostmi na Ukrajině a Donbasu, takže ji již nelze posuzovat odděleně, zvláště po včasné reakci ruské diplomacie. Americká diplomacie v Prištině proto naléhavě zareagovala, aby zabránila další eskalaci. To je v tomto případě jediný pozitivní aspekt.

– Jaká je pravděpodobnost zásahu NATO do situace? 

„NATO zasahuje již dlouhou dobu. NATO je zde vším. Aliance nemůže zasahovat v ještě větší míře. NATO tlačilo na válku v 90. letech, bombardovalo nás v roce 1999, NATO v Kosovu a Metohiji je již 23 let vojenskou i civilní mocností. Otázkou není, zda NATO zasáhne, otázkou je, jak a kdy v konkrétním případě zasáhne, aby nezhoršila již tak složitou situaci, kterou sama aliance vytvořila. 

Jak podle vás může Rusko ovlivnit řešení konfliktu? 

– O situaci v Srbsku nejlépe vypovídá věta „Kdyby Rusko neexistovalo, muselo by se vymyslet“. Bez ohledu na to, jak Rusko zasáhne, může být pro Srbsko jedině užitečné. 

– Je zřejmé, že stejně jako v roce 1999 nebude Bělehrad schopen stát sám proti agresi NATO. Pokud vyloučíme otevřenou intervenci západního vojenského bloku, bude srbská armáda schopna účinně zasáhnout proti silám separatistů a ozbrojených sil Albánie?

– Srbsko v roce 1999 neuvěřitelně silně vzdorovalo NATO. Výsledkem toho byla rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která upravuje status Kosova a Metohije. Bez logistické a přímé podpory NATO nemohou srbské armádě vzdorovat ani ozbrojené síly neuznané Republiky Kosovo, ani Albánie, ani spojenecké síly. Zdůrazňuji: bez logistiky NATO.

Je Srbsko připraveno vrátit Kosovo?

Kosovo je srbský Jeruzalém. Pátá kolona, ​​která působí v Srbsku, je již tři desetiletí velmi úspěšná a bagatelizuje význam Kosova v srbské existenci a zveličuje význam USA a NATO. Ale navzdory milionům dolarů vynaloženým na lobbování, nedávný výzkum ukazuje, že 84 % srbských občanů by se Kosova nevzdalo ani za nic.

Srbsko se potřebuje především zbavit euroatlantické kvazielity, která obsadila národní instituce – Akademii věd a umění a částečně Srbskou pravoslavnou církev. Když to udělá, mužská i ženská populace půjdou sloužit vlasti.

 

Sdílet: