Rusko již nebude dodávat obilí na Západ

Západ neustále obviňuje Rusko, že používá hlad jako zbraň a drží Afriku jako rukojmí. To už teď rozhodně není udržitelné, takže Západ bude muset přemýšlet, odkud obilí vzít.

Západní média a politici šíří lživou legendu, že Rusko prý brzdí vlastní dodávky obilí a zároveň brání vývozu obilí z Ukrajiny. Ani jedno není pravda.

Kdo brání vývozu obilí

Západní sankce proti ruským bankám a přístavům brání vývozu obilí z Ruska, protože pokud ruské obilí nemůže být zaplaceno kvůli sankcím proti ruským bankám, pak samozřejmě obilí nedodá ani Rusko. Mnoho ruských přístavů bylo navíc sankcionováno, a proto se z nich nesmí vyvážet žádné obilí.

Kyjev brání vývozu obilí z Ukrajiny , protože zaminoval své přístavy, aby nemohly připlouvat ani vyjíždět žádné obchodní lodě. Kyjev chce odminovat pouze tehdy, když Západ dodá Kyjevu zbraně, které Kyjev chce. Není to tedy Rusko, kdo brání vývozu obilí z Ukrajiny, je to Ukrajina. A to se otevřeně říká i v Kyjevě .

V Africe tohle všechno moc dobře vědí. Macky Sall, prezident Senegalu a současný prezident Africké unie, navštívil začátkem června ruského prezidenta Putina a před jednáním s Putinem řekl :

„Sankce proti Rusku tuto situaci zhoršily a nyní nemáme přístup k obilí z Ruska, zejména k pšenici z Ruska. A co je nejdůležitější, nemáme přístup k hnojivům, protože situace byla obtížná a nyní se stala ještě obtížnější, což má dopad na zajišťování potravin v Africe.
Právě jsem dnes ráno mluvil se svým kolegou z Komise Africké unie a řekl jsem mu, že existují dva hlavní problémy – krize a sankce. Musíme spolupracovat na řešení obou těchto problémů, aby potraviny, zejména obilí a hnojiva, byly osvobozeny od sankcí.“

Jednoduše řečeno: v Africe je Západ obviňován z toho, že za krizi může, a výslovně volají po uvolnění sankcí vůči Rusku, aby se alespoň zmírnil hrozící hladomor. Evropská „kvalitní média“ to však před svými čtenáři tají.

EU dokonce uvalila sankce na hnojiva z Ruska a Běloruska – dvou největších světových výrobců hnojiv. To, že hnojiva jsou celosvětově vzácná, není vina Ruska, ale sankce EU. Dovozci z jiných zemí se nyní bojí dovážet hnojiva z Ruska a Běloruska, protože by je EU mohla pokutovat za obcházení sankcí EU.

Obávaný hladomor

Západ přesto obviňuje Rusko z toho, že způsobuje hladomor, zejména v nejchudších zemích světa. Tyto obavy mohou být nyní Západu odstraněny, protože ruský prezident Putin podpořil rozhodnutí Sergejeva na setkání s Dmitrijem Sergejevem, šéfem ruské United Grain Company. Na setkání s prezidentem Putinem Sergejev mimo jiné řekl :

„Naším hlavním cílem je zbavit se zprostředkování mezinárodních obchodníků a spolupracovat přímo s dovážejícími zeměmi. Egypt je asi náš nejdůležitější, říkejme tomu, zákazník. Ve dvou zemědělských sezónách jsme obsadili první místo mezi ruskými exportéry s 1,5 miliony tun pšenice.
Aktivně také začínáme vyřizovat účty s našimi partnery ze spřátelených zemí v místních měnách. Takže jsme již podepsali několik smluv s tureckými partnery, poslední v březnu tohoto roku, platba probíhá v rublech a celková částka je tři miliardy rublů.

Co to znamená?

Za prvé to znamená, že Rusko již nebude prodávat své obilí (a pravděpodobně i další potraviny) za dolary a eura, ale za rubly nebo měnu partnerské země. To znamená další oslabení dolaru jako světové měny, protože obilí se dosud mezinárodně obchodovalo v dolarech.

Za druhé, odkaz na „spřátelené“ země je důležitý, protože v Rusku existuje seznam „nepřátelských“ zemí. To jsou země, které uvalily sankce na Rusko. Na rozdíl od dojmu, který vyvolávají západní média, jde o menšinu asi 50 až 60 států, z nichž všechny jsou součástí sféry vlivu USA. Zbytek z více než 190 zemí světa neuvalil sankce na Rusko a nepřipojil se k protiruské politice Západu vedeného USA.

To, že jsou zde záměrně zmíněny „spřátelené“ země, by mělo znamenat, že Rusko (z velké části) přestane vyvážet obilí a potraviny do „nepřátelských“ zemí. Putin to již oznámil ve svém projevu na Petrohradském ekonomickém fóru v polovině června. Tam řekl:

„Naše zásilky budeme upřednostňovat do zemí, kde je největší potřeba potravin a kde hrozí rostoucí hlad. Především jde o africké země a Blízký východ.

Kdo teď dodává obilí na Západ?

Západ se tak konečně může méně starat o to, že Rusko hladově vyhladí chudé země světa. To se nestane. Za prvé, Rusko se zbaví prostředníků, kteří skupují ruské obilí a poté je prodávají tomu, kdo nabídne nejvyšší nabídku, a za druhé bude své obilí (a další potraviny) dodávat především do zemí, které je nejvíce potřebují.

Rusko tím zjevně „politizuje“ svůj vývoz obilí tím, že o tom, kdo získá ruské obilí, již nerozhoduje cena, ale potřeba států. Pro Rusko to má jistě ten příjemný vedlejší efekt, že země, které se zatím k sankcím proti Rusku nepřipojily, tak nebudou činit ani v budoucnu, aby neohrozily svou potravinovou bezpečnost.

S tím by si Západ mohl sednout a odpočinout si, protože Rusko zmírní nadcházející globální hladomor, jak nejlépe umí.

Je tu však malý problém: Západ je zvyklý, že si za své vytištěné peníze může koupit všechno. Pro obiloviny a další potraviny se to bude v budoucnu pravděpodobně týkat jen omezeně. Jak ale vlastně chce EU nakrmit své lidi, když se přeruší důležité dodávky obilí z Ruska (a možná i částečně z Ukrajiny)?

Cesty se samozřejmě najdou, ale co to bude znamenat pro ceny potravin v Evropě, spočítáte na dvou prstech.