Ne všechny viry jsou protivné – některé dokonce chrání naše zdraví

Viry jsou většinou známé svou agresivní a nakažlivou povahou. Naše vyvíjející se poznání by však mohlo změnit způsob, jakým léčíme některá onemocnění.

Je pravda, většina virů má se svými hostiteli patogenní vztah – což znamená, že způsobují celou řadu onemocnění, počínaje mírnou rýmou až po vážné stavy, jako například těžký akutní respirační syndrom (SARS).

Fungují tak, že napadnou hostitelskou buňku, převezmou její buněčnou mašinérii a vylučují nové virové částice, které pokračují v infikování dalších buněk a způsobují onemocnění.

No ne všechny jsou špatné. Některé viry dokáží ve skutečnosti zabíjet bakterie, zatímco jiné dokážou bojovat proti nebezpečnějším virům. A tak podobně jako ochranné bakterie (probiotika), máme v našem těle i několik ochranných virů.

(Poznámka redakce: Existuje i teorie, která říká, že viry jako takové neexistují a jde jen o takzvané exozomy, které jsou produktem samotných buněk určené k mezibuněčné signalizaci. Tuto teorii však v tomto článku rozebírat nebudeme.)

Ochranné ‚fágy‘

Bakteriofágy (nebo také „fágy“) jsou viry, které infikují a ničí konkrétní bakterie. Nacházejí se ve sliznicové výstelce trávicího, respiračního a reprodukčního traktu.

Sliz je hustá, želatinu podobná hmota, tvořící fyzickou bariéru proti útočícím bakteriím a chránící před nakažením buňky, které jsou pod ní. Nedávný výzkum naznačuje, že fágy přítomné ve slize jsou součástí našeho přirozeného imunitního systému, chránícího lidské tělo před útočícími bakteriemi.

Fágy se ve skutečnosti téměř sto let využívají k léčbě dyzentérie, sepse způsobené zlatým stafylokokokm ( Staphylococcus aureus ) , salmonelových a kožních infekcí. Zájem opět přitáhli díky pokračujícímu nárůstu infekcí, vzpurných léčbě.

Nedávno fágy úspěšně použily k léčbě závažné infekce rezistentní na antibiotika u teenagera ve Velké Británii, který byl údajně na pokraji smrti.

Dnes se fágy geneticky upravují. Jednotlivé kmeny fágů se testují proti cílovým bakteriím a ty nejúčinnější kmeny se purifikují do silné koncentárie.

Ty se ukládají buď jako bakteriofágové zásoby (koktejly), které obsahují jeden nebo více kmenů fágů a dokáží se zaměřit na širokou skupinu bakterií, nebo jako přizpůsobené bakteriofágy, které se zaměřují na konkrétní bakterie.

Před léčbou se z nakažené oblasti pacienta provede výtěr, ten se kultivuje v laboratoři kvůli určení bakteriálního kmene a testuje terapeutickými fágovými koktejly.

Léčbu lze bezpečně podávat orálně, aplikovat přímo na rány nebo bakteriální léze, či dokonce natírat na infikované povrchy. Probíhají klinické testy intravenózního podávání fágů.

Prospěšné virové infekce

V mladém věku jsou virové infekce důležité pro zajištění správného vývoje našich imunitních systémů. Kromě toho je imunitní systém stále stimulován systémovými viry v nízkých hladinách, postačujících k vytvoření odolnosti vůči dalším infekcím.

Některé viry, se kterými se setkáváme, chrání lidi před nakažením jinými patogenními viry.

Například latentní (nesymptomatické) viry herpesu mohou pomáhat přirozeným lidským zabijáckým buňkám (konkrétnímu druhu bílých krvinek) identifikovat rakovinné buňky a buňky infikované jinými patogenními viry.

Vyzbrojují přirozené zabijácké buňky antigeny (cizí látkou, která dokáže v těle vyvolat imunitní reakci), což jim umožní identifikovat nádorové buňky.

U virů zde jde jednak o taktiku přežití, aby déle vydrželi ve svém hostiteli, a také aby se zbavili konkurenčních virů a zabránili jim hostitele poškodit. V budoucnu by mohly být modifikované verze takových virů potenciálně využity k zacílení na rakovinové buňky.

Pegivirus C nebo také GBV-C je virus, který nevyvolává klinické symptomy. Několik studií prokázalo, že pacienti s  HIV infikovaní GBV-C žijí déle ve srovnání s pacienty jím neinfikovanými.

Virus zpomaluje postup onemocnění tím, že blokuje hostitelské receptory, požadované pro vstup viru do buňky a podporuje uvolňování virus detekujících interferonů a cytokinů (bílkovin vytvářených bílými krvinkami, které aktivují zánět a odstraňování nakažených buněk či patogenů).

V jiném případě bylo prokázáno, že noroviry chrání střeva myší, kterým byla podávána anitibiotika. Po zabití ochranných střevních bakterií antibiotiky se myši staly náchylné ke střevním infekcím.

V nepřítomnosti dobrých bakterií však byly tyto noroviry schopny chránit své hostitele.

Budoucnost léčivých virů

Současná technologie nám umožnila lépe pochopit složitosti mikrobiálních komunit, které jsou součástí lidského těla. Nyní víme, že kromě dobrých bakterií existují také prospěšné viry, přítomné ve střevě, kůži a dokonce i krvi.

Naše chápání této virové složky je zatím většinou jen v plenkách. Má však obrovský potenciál pomoci nám pochopit virové infekce a, co je důležité, jak bojovat s těmi špatnými.

Mohlo by také osvětlit evoluci lidského genomu, genetických chorob a vývoj genových terapií.

Autorka: Cynthia Mathewová, Zdroj: theepochtimes.com , Zpracoval: Badatel.net