Slovensko se v Bruselu zavázalo, že se bude podílet na přerozdělení 40 000 migrantů z Afghánistánu…
Slovensko se v Bruselu zavázalo, že se bude podílet na přerozdělení 40 000 migrantů z Afghánistánu, kteří ze země prchají do Evropy po stažení amerických vojsk! Z celkem 27 zemí EU se k závazku připojilo jen 15 států a Česko mezi nimi není! Zatím! Evropská komisařka neodhalila počty migrantů pro jednotlivé země, to prý bude ještě předmětem jednání o kompenzačních rámcích, kolik peněz za migranty jednotlivé státy dostanou! Ano, jedná se o kšeft pro spřízněné slovenské neziskovky napojené na současnou vládu a prezidentku! Peníze na integraci migrantů totiž budou čerpat nevládní organizace!
Zatímco český prezident Miloš Zeman připravil nové vládě Petra Fialy hrozivý Danajský dar v podobě škodolibého jmenování nezkušeného piráta Jana Lipavského ministrem zahraničí, který v nastávající krizi na Ukrajině bude ponechán napospas větru z Východu, tak na Slovensku mezitím je tato bezpečnostní eskalace využita k posunutí procesů migrace. Jako blesk z čistého nebe zapůsobila nejnovější zpráva o tom, že slovenský ministr vnitra Roman Mikulec na jednání Rady ministrů v Bruselu zavázal [1] Slovensko k tomu, že se země pod Tatrami bude spolupodílet na přerozdělení balíku 40 000 migrantů prchajících z Afghánistánu před Talibanem.
Obrovský balík Afghánců si přitom mezi sebe nerozdělí celá EU, ale pouze 15 členských států unie a Slovensko je jedinou zemí skupiny V4, která se připojila k rozdělování migračního paketu z Afghánistánu. Jedná se konkrétně o skupinu, která se momentálně nachází v několika okolních zemích, především v Pákistánu a v Uzbekistánu. Část těchto uprchlíků již byla evakuována do Turecka do sběrných Euro táborů. To jsou ty tábory, které Erdoganova vláda v Turecku provozuje od roku 2015 z peněz Evropské unie. A právě 40 000 migrantů si nyní rozdělí 15 zemí EU.
Komisařka Ylva Johansson sdělila [2] novinářům po zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA), že k současné kvótě 20 000 migrantů pro tento rok se 15 členských zemí EU zavázalo přerozdělit si navíc k tomu paket dalších 40 000 migrantů z Afghánistánu. K tomuto závazku se připojilo 15 z celkem 27 zemí EU a jedná se o tyto státy: Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko.
Jak je vidět, mezi zeměmi chybí Polsko, Maďarsko i Česká republika jako země skupiny V4, chybí i Rakousko. Zatím není jasné, kolik migrantů z těch 40 000 uprchlíků Slovensko přijme, může se jednat o pár desítek Afghánců, ale může jít i o stovky, v extrémním případě i o nižší tisíce osob. Proč se slovenský ministr vnitra k tomuto přerozdělování připojil, to je veřejné tajemství na Slovensku. Jedná se totiž znovu o peníze. Za vším totiž hledejte peníze. O co se jedná?
Neziskovky na Slovensku mohou očekávat obrovské peníze z EU na integraci Afghánců
Přerozdělovací mechanismus v EU totiž není žádní charita. Za každého migranta dostává hostitelská země od Evropské komise určitý balík peněz na integraci tohoto migranta a jak ukazují fakta z Německa, ani zdaleka nejde o jednorázové platby, ale o celý program navázaných dotací po dlouhá následující léta. A kam tedy vede stopa peněz z Bruselu? Vede do neziskového a nevládního sektoru. O migranty se totiž nestarají státní organizace, protože žádné takové státní zaopatřovací ústavy ani neexistují v žádné evropské zemi.
Všichni tito migranti totiž končí v péči nekonečných zástupů integračních neziskovek a nevládních organizací, které čerpají tyto peníze z Bruselu do své kapsy. Migranti samozřejmě dostávají nějaké peníze, které třeba tady v Německu dosahují až na 3 500 EUR měsíčně poté, co migrant splní nárokové požadavky, chodí na kurzy jazyka, chodí do sociálních skupin, kde se seznamují se způsoby západního života a na všechny tyto aktivity jsou ze stran neziskovek čerpány dotační tituly.
Když se ale podíváme, kdo stojí v majetkových strukturách těchto neziskovek, tak narazíme na lidi, kteří jsou napojeni příbuzensky či pracovně na politiky, rodiny politiků, městských a zemských zastupitelů, rodiny poslanců v Bundestagu, osoby napojené na podnikatelské struktury výukových center zřizovaných německými GmbH eseročkami, které jsou majetkově napojené na příbuzenské vztahy na politiky, a to buď na regionální úrovni, nebo přímo na politiky v Berlíně. Dcera nebo synek zemského politika si otevře neziskovku na integraci migrantů a otec potom nepřekvapivě hlasuje v zemské radě anebo v Bundestagu pro přijímání migrantů. A pokud si myslíte, že neziskový business nesype, tak to jste na omylu. Na integračních titulech a dotačních programech tady v Německu může neziskovka za rok vytočit až 1,5 milionu EUR na jednoho jediného migranta, jak nedávno odhalila reportáž na ARD.
Neziskové podnikání je obrovský kšeft se zaručeným “ziskem”
Ty kurzy, školení, přednášky, exkurze, poznávací a naučné výlety, výukové programy, intenzivní školící kurzy, překladatelství a další aktivity stojí obrovské peníze za rok, a to všechno je hrazeno z rozpočtu EU. Je to obrovský business, větší business než se zlatem nebo diamanty. Na obchodu s diamanty se dá vytočit za rok zhruba 50% zisku, pokud nakupujete surové diamanty a necháte si je v Antverpách fazetovat a certifikovat, to znamená vybrousit, deklarovat a potom je prodáte.
Ale při provozu neziskovky získáte migranta za 0 EUR a za rok na něm bez problému vytočíte tady v Německu přes půl druhého milionu. Burzovní spekulace jsou ve srovnání s tím podnikání pro amatéry. A úplně stejně to funguje ve všech zemích, pouze vytočené peníze se mohou lišit, ale ne až tak moc zásadně. Dotační rámce Evropské komise jsou každým rokem navyšovány a nevládní sektor je na dotacích z Bruselu plně závislý. Tady vám vysvětlím jednu zásadní věc.
Víte, proč ani v Česku dosud nikdo neskočil na krk neziskovým organizacím vrtajících do politiky? Protože velká část těchto evropských dotací jde do nevládních organizací nepřímo skrze vlády jednotlivých zemí. Evropská komise pošle peníze vládě a vláda je povinna peníze přesunout neziskovkám. Není to o dobrovolnosti, je to povinnost vlády. A kdyby Andrej Babiš nebo kdokoliv jiný zařízl neziskovky, omezil jejich vliv, jejich provoz, tak by tím došlo k likvidaci integračního mechanismu financovaného Bruselem a taková vláda by okamžitě začala čelit sankcím od Evropské komise.
Ty neziskovky jsou pátou kolonou financovanou jednak z Bruselu, ale také z globálních fondů, avšak naoko to vypadá, že je platí jen a pouze státní rozpočet. Proto si žádná vláda nedovolí jejich financování omezit. A když se podíváte na struktury neziskových organizací, najdete tam osoby napojené na Open Society George Sorose, najdete tam nadace napojené na Billa Gatese, najdete tam lidi napojené na struktury OSN. Není dovoleno proti takovým neziskovkám zakročit, protože to by se rovnalo vyhlášení války globalistům.
Američané sestřelili slovenského premiéra kvůli Sputniku, ale do politiky Sórošových migračních plánů na Slovensku nezasahují
Na Slovensku došlo v roce 2018 ke státnímu uličnímu převratu zorganizovaného ze zahraničí, konkrétně z operačního zázemí Open Society George Sorose. Převrat probíhal za plné podpory slovenského nevládního sektoru. Prezidentkou Slovenska se následně stala žena, která pracovala v neziskovce financované Georgem Sorosem. A vláda vzešlá z voleb minulý rok na Slovensku toto spojení s globalisty dovršila. Proto se nemůžete divit, že najednou se slovenská zahraniční politika tak moc liší od politik zbývajících 3 zemí skupiny V4. Veškerá zahraniční politika Slovenska se nyní bude velmi často lišit od zbytku V4, a to pokaždé, když se bude jednat o migraci.
Už ne tak často, pokud půjde o vojenské transporty a účast ve válce proti Ruské federaci, která je na Ukrajině na spadnutí, i když se odehraje v lokalizovaném formátu. Američané ovládají skrze své kanály zahraniční politiku Slovenska ve vztahu k Rusku, o tom svědčí i likvidace a odstranění Igora Matoviče z funkce premiéra poté, co měl tu “drzost” a dovolil si nakoupit v Moskvě a přivézt na Slovensko vakcíny Sputnik.
Druhý den ráno už drnčel telefon z amerického velvyslanectví u prezidentky, u koaličních partnerů a požadavek z Washingtonu zněl jasně: Matovič musí pryč z pozice premiéra! Ta rychlost sesazení Matoviče byla neuvěřitelná. Dokud Matovič terorizoval občany špejlemi, omezeními svobod, omezeními pohybu, nic se nedělo a Matovič byl pevný v pozici. Jakmile ale nakoupil Sputnik, okamžitě byl odstřelen. Američané plně ovládají slovenskou zahraniční politiku, o nějaké suverenitě se nedá mluvit ani omylem. Úplně stejně ovládají Američané i českou a polskou zahraniční politiku.
Nová česká vláda s Piráty může posunout vnitřní migrační politiku ČR do slovenského modelu
Tato epizoda potvrdila, že Američané si udělali ze Slovenska 51. stát americké unie, ale nikomu o tom neřekli. To samé si udělali z Česka. A dávno předtím z Polska. Jenže jedna věc je na Slovensku odlišná od zmíněných zemí skupiny V4. Pokud jde o migraci, o tomto nesmí na Slovensku rozhodovat nikdo jiný než neziskový sektor a kádři okolo Open Society. Američanům to nevadí, protože migrace je interní politika směrem dovnitř Slovenska, která americké neocony naprosto nezajímá. To je potřeba rozlišovat. Proto nijak nezasahují do procesů nasunování migrantů a nebrání v islamizaci a arabizaci Slovenska. Neoconům jde pouze o to, aby vnější politika Slovenska byla proti Rusku, ale nikdy proti USA, i kdyby o to prosila EU a Brusel.
A přesně toto platí. Slovensko tak odmítlo a vrátilo Rusům vakcíny Sputnik, na pokyn Američanů odvolalo premiéra, který Sputniky nakoupil a protiruskou rétoriku na Slovensku obstarává anti-Rus č. 1 v současné Hegerově vládě, ministr obrany Jaroslav Naď. Slovenské občany odmítající vakcíny a covidový teror nazývá opicemi. Kdykoliv se ale začne řešit vnitřní politika migrace, tak v tom okamžiku tyto procesy přebírají kádři nevládního sektoru napojení na George Sorose. Jestli se postoj k migraci změní i v ČR s novou vládou, to si budeme muset počkat. Piráti ve vládě, kteří budou mít i svého ministra zahraničí, naznačují možnost slovakizace české migrační politiky. Navenek zůstane česká zahraniční politika silně pro-americká, ale dovnitř se politika může změnit na globalistickou a pro-migrační.
-VK- Šéfredaktor AE News
