MMF vnucuje světu zničující energetickou reformu

Současně se zahájením COP26 vydal svou zprávu Mezinárodní měnový fond (MMF). Zpráva navrhuje zrušit státní podporu všech odvětví fosilních paliv. Podle MMF dostávají tato odvětví každou minutu dotace ve výši 11 milionů dolarů. „MMF zjistil, že v roce 2020 byla těžba a spalování uhlí, ropy a plynu dotována částkou 5,9 bilionu dolarů, což způsobilo, že ceny ropy, plynu a uhlí jsou dramaticky nízké.“

„Dotace přilévají olej do ohně klimatické krize,“ uvádí se ve zprávě, „a to v době, kdy je naléhavě nutné rychle snížit emise uhlíku.“ Podle MMF byly díky vládním dotacím „ceny 99 % uhlí, 52 % nafty a 47 % zemního plynu v roce 2020 nejméně o 50 % nižší než jejich skutečné náklady„. Dvě třetiny dotací směřovaly do pěti zemí: Číny, USA, Ruska, Indie a Japonska.

Podle analytiků MMF by stanovení cen fosilních paliv, které by odrážely jejich skutečné náklady, snížilo celosvětové emise CO2 o více než třetinu. Jedním z hlavních cílů klimatického summitu OSN COP26 by proto mělo být zrušení vládní podpory ropného, plynárenského a uhelného průmyslu. „Dalším cílem COP26 je dohodnout pravidla pro trhy s uhlíkem, která stanoví správnou cenu za znečištění. Reforma cen fosilních paliv nemůže čekat,“ tvrdí analytici MMF.

Zpráva MMF ukazuje, že zrušení dotací na uhlovodíková paliva by způsobilo další nárůst cen ropy, plynu a uhlí nejméně o 50 %. To, že to způsobí celosvětový hospodářský kolaps, chudobu a hlad, lze jen těžko popřít, ale ve zprávě se to úhledně nazývá „ekonomickým a sociálním rozvratem“.

Ian Parry, vedoucí týmu analytiků MMF, argumentuje svérázně: „Některé země nechtějí zvyšovat ceny energií, protože si myslí, že to poškodí chudé. Udržování nízkých cen fosilních paliv je však velmi neefektivní způsob, jak pomoci chudým… Bylo by lepší nasměrovat zdroje na přímou pomoc chudým a zranitelným.“ Není těžké uhodnout, že „přímá pomoc“ se týká půjček MMF.

Zpráva také vyjadřuje nelibost nad tím, že fosilní průmysl vynakládá příliš mnoho prostředků na domácí investice (tj. na vlastní rozvoj) a příliš málo na boj proti globálnímu oteplování. Mezitím je známo, že čínské „domácí investice“ do uhlí výrazně snížily uhlíkovou stopu Číny a zbavily mnoho čínských měst smogu.

V roce 2013 vyhlásil premiér Li Keqiang válku znečištění ovzduší. Do provozu byla uvedena řada uhelných elektráren postavených podle nových čínských ekologických norem. Požadavky na emise uhelných elektráren byly od roku 1996 do roku 2012 zpřísněny v průměru 5,5krát pro oxidy dusíku, 13krát pro oxidy síry a 70krát pro popílek – a staly se přísnějšími než požadavky USA, Japonska nebo Evropské unie. Rozsah přípustných hodnot koncentrací znečišťujících látek byl snížen třikrát až šestkrát pro oxidy a třistakrát pro popel.

Kdyby Čína nepostavila nové ekologické uhelné elektrárny a nevěnovala miliardy dolarů na boj proti globálnímu oteplování, obyvatelé Pekingu by se stále dusili smogem.

Samozvaní mluvčí světové vlády, za něž se MMF, Světová banka a Mezinárodní energetická agentura prohlašují, nutí vedení suverénních států, aby zničilo energetickou základnu národních ekonomik, a nabízejí jim výměnu energetické nezávislosti za vázané půjčky MMF a šikmou plochu „zelené ekonomiky“, která údajně slibuje prosperitu.

O tom, jak taková prosperita vypadá, se můžeme přesvědčit v Austrálii, která je celosvětovým etalonem čisté energie, a zejména v Jižní Austrálii, která provedla kompletní přechod na obnovitelné zdroje energie.

Protože Austrálie má největší zásoby levného energetického uhlí, neměla žádné problémy, dokud vláda nezačala likvidovat výrobu elektřiny z uhlí v Jižní Austrálii, která sloužila jako testovací území pro přechod na novou energetiku. Okamžitě se objevily problémy v podobě výpadků proudu v důsledku nestability výroby elektřiny ze slunečního a větrného záření.

V roce 2017 bylo nutné odstranit vzniklý nedostatek, a to odpojením zbývajících uhelných elektráren a opětovným spuštěním odstavených plynových elektráren. „Růst větrné a solární energie v Austrálii by měl být pohřebním zvonem pro využívání uhlí, ale fosilní paliva nacházejí nový život a mohou přilákat dotace na udržení světel,“ napsala agentura Reuters.

Pro spotřebitele to od roku 2000 znamenalo trojnásobné zvýšení účtů za elektřinu. Oceláři ve společnosti BlueScope Steel začali reptat, že ceny elektřiny v Austrálii jsou 5-10krát vyšší než v USA.

Sazby za elektřinu v Austrálii od přechodu na ekologické hospodářství neustále rostou a není důvod očekávat jejich další pokles.

Nezávislí australští odborníci dospěli k závěru, že země nemůže dosáhnout stabilních dodávek elektřiny bez uhelných elektráren.

V USA, domově zelené energie, se však rozhodli jinak a experiment ukončili. Elon Musk slíbil, že postaví výkonnou baterii, která vyřeší všechny problémy Jižní Austrálie. Australský vládní meteorologický úřad začal falšovat klimatické statistiky, aby podpořil zahraniční investice do zelené energie. Ze záznamů mizely údaje o nízkých teplotách, aby nikdo nezpochybňoval globální oteplování.

1 700 000 obyvatel Jižní Austrálie má nakonec nejvyšší účty za elektřinu v zemi (1884 dolarů ročně). Australská vláda však hodlá přechod na solární energii ještě více urychlit a slibuje občanům neúměrné zvýšení účtů za elektřinu.

Plány samozvaných spasitelů lidstva zkrátka neobstojí ve zkoušce časem. Ukázkovým příkladem je „superzelená“ elektrárna společnosti Drax v severním Yorkshiru ve Velké Británii, která jako palivo využívá biomasu. Tato elektrárna se stala hlavním emitentem skleníkových plynů v Británii.

Rusko se vážně připravuje na nadcházející konferenci OSN o změně klimatu. „Moskva má co nabídnout,“ říká Sergej Lavrov. A je důležité, aby problematika změny klimatu zohledňovala zájmy všech zemí.

Vladimir Prochvatilov