Nesvaté války Billa Gatese: Charita pohánějící byznys. Depopulace skrze vakcíny? Sledování každého, zrušení hotovosti a vypnutí nepohodlných. Mocnější než Soros
WOJCIECH GOLONKA přináší profil jednoho z nejmocnějších a nejdiskutovanějších byznysmenů a „filantropů“, který se svými totalitnímmi a depopulačními plány ani příliš netají
Majitel společnosti Microsoft má nápad, jak vyřešit pandemii a vytvořit po ní nový lepší svět. Jeho hlas, dychtivě reprodukovaný médii, se promítá do rozhodnutí globálních agentur nebo dokonce vlád. Jak se vizionář z IT branže překvalifikoval na pandemického věštce a co nás čeká, pokud se jeho ambice naplní?
Bill Gates, už léta jeden z nejbohatších lidí na světě, je osoba, kterou netřeba nijak zvlášť představovat. Stojí však za to věnovat pozornost některým aspektům jeho cesty k závratnému úspěchu, které osvětlují jeho osobnost a metody práce.
Vyrůstal v bohaté americké rodině (jeho otec byl vlivný právník v Seattlu, matka pocházela z rodiny bankéřů) v duchu pracovitosti a neustálé soutěživosti, kde se úspěch odměňoval a neúspěch zatracoval. Brilantní matematik se spolu s kolegou Paulem Allenem, se kterým později založil společnost Microsoft, nadchl pro programování a první peníze si vydělal jako teenager na školním počítači (počátkem 70. let byl počítač ještě velkou vzácností). Rodiče chtěli z něho mít právníka, ale nakonec studium na elitní Harvardově univerzitě zanechal, aby mohl psát programy, které i laikům umožňují používání počítačů.
Zlomem v jeho životě byla spolupráce s IBM díky matčiným konexím. IBM chtěla hromadně vyrábět „PC“ (osobní počítače), ale neměla pro ně vlastní operační systém. Jak uvádí dokumentární film Bill Gates: Microsoft Saga (Stephane Malterre, Tac Presse 2012), na obchodním setkání 25letý Gates blufoval, že jeho společnost vytvoří vhodný operační systém pro počítače IBM a pak koupil od informatika Tima Patersona jeho Q-DOS, který upravil a přejmenoval na MS-DOS. Klíčem k finančnímu úspěchu byla jeho obchodní strategie, která byla v této oblasti novinkou – Microsoft nejenže prodal společnosti IBM možnost využití svého softwaru, ale také účtoval poplatek za každý počítač prodaný s operačním systémem MS-DOS.
Svaté války Microsoftu
Počítače IBM byly na trhu velmi populární a začaly zaplavovat americké kanceláře a domácnosti, jejich dominantní postavení však velmi rychle začal ohrožovat konkurenční produkt Apple: počítač Macintosh s atraktivním rozhraním, s ikonami programů, s první myší a kurzorem na obrazovce, byl velmi snadno využitelný i dětmi. Gates tím byl nadšený a viděl v tom velký potenciál.
Ve filmu The Microsoft Saga vypráví tehdejší inženýr společnosti Microsoft Marlin Eller o tom, jak mu jeho šéf položil Macintosh na stůl s tím, aby z něj využil vše, co se jen dá. Tehdy vznikl první Windows a protože PC v prodeji byly dvakrát levnější než Macintosh, v 90. letech přes 90 procent počítačů na světě používalo operační systém Microsoft. V roce 1995 se Bill Gates stal nejbohatším člověkem na světě a obálka časopisu The Times ho dokonce nazvala „Pánem světa“.
Mezitím, o tři roky později, utrpěl bolestivý pád. Gates, který dokonale vycítil a využil příchozí éru osobních počítačů, však zaspal začátek internetové revoluce. Jelikož nepostřehl potenciál tohoto nového komunikačního nástroje, čekal, zatímco prohlížeč Netscape začal dobývat trh. Microsoft se pustil dohánět svého konkurenta svým Internet Explorerem a dělal to bezohledně, dokonce se mluvilo o vydírání, jak to popsal investigativec Christopher Sprigman. Dal výrobcům počítačů na výběr: buď přestanou instalovat program konkurence, nebo přijdou o přístup k systému Windows a už nebudou zajímaví pro trh. Jak ukázalo později vyšetřování amerického ministerstva spravedlnosti, tato taktika, interně známá jako „džihád“ (svatá válka), se osvědčila. Společnost Microsoft však porušila antimonopolní zákony, začalo se vyšetřování a výslechy nejbohatšího člověka na zemi sledovaly živě miliony Američanů.
Pohled na Billa Gatese, muže s vynikající pamětí, který se po otázkách, které mu byly kladeny, tvářil jako hlupák předstíraje, že jim nerozumí, jako by ztratil paměť, způsobil zhoršenní image „Pána světa“. Akcie společnosti klesly o 30 procent a impérium mělo rozhodnutím soudu (oddělení vlastnictví operačního systému od zbytku softwaru) rozdělit na dvě samostatné společnosti. Firma se však odvolala a dohoda uzavřená s ministerstvem spravedlnosti zachránila Microsoft před rozdělením. Zbývalo opravit silně pošramocenou image samotného Gatese.
Filantrop…
V roce 2000, ve věku 45 let, Gates odstoupil z funkce prezidenta společnosti Microsoft a pět miliard dolarů v akciích společnosti věnoval jako dar Nadaci Billa a Melindy Gatesových, která absorbovala Nadaci Williama Gatese založenou v roce 1994. Z vizionáře, programátora a úspěšného monopolního byznysmena v oboru IT se Bill Gates stal filantropem působící v oblasti boji o vymýcení chudoby a nemocí ze světa a podpořil programy v oblasti vzdělávání, zdraví a ochrany klimatu. Filantropem dost osobitým, jehož francouzský investigativní novinář Lionel Astruc, autor knihy The Art of False Generosity – the Bill and Melinda Gates Foundation (ACTES Sud, 2019), nazval výstižně – filantropokapitalistou.
Nadace Gatesových ve skutečnosti funguje na základě přebytků přidruženého investičního fondu (Bill & Melinda Gates Foundation Trust), který zas investuje do zbrojního odvětví farmaceutického průmyslu, průmyslu, GMO, fosilních paliv (čti: energetický průmysl na bázi uhlí nebo ropy), odvětví rychlého občerstvení (fast food) či nealkoholických nápojů. Média si poměrně rychle všimla, že podobné investice nejsou kompatibilní s deklarovanými cíli opatření v oblasti zdraví nebo snižování emisí CO2. Jak však informovaly Los Angeles Times v roce 2007, fond si navzdory kritice zachoval svou investiční politiku a kritiky obvinil z … naivity.
Druhým prvkem, na který Astruc poukazuje, je vazba mezi granty nadace a aktivy, do nichž fond investuje. Například v roce 2014 investovalo portfolio fondu do společnosti Coca-Cola více než 530 milionů eur a nadace zároveň uspořádala programy na školení padesáti tisíc lidí – rolníků pěstujících plody mučenky, ovoce, které se často používá v nápojích vyráběných tímto koncernem. Heslo nadace: „Jsme nezisková organizace bojující proti chudobě, nemocem a nerovnosti ve světě„, zní sice pěkně, ale v praxi je to charita, která pohání velký byznys, jehož akcie Gates de facto vlastní.
Podobné korelace si všiml i známý časopis Lancet, který v květnu 2009 věnoval samostatné číslo aktivitám Nadace Gatesových. Redakce se pochvalně vyjádřila o výdajích na projekty v oblasti zdraví, které podle ní také stimulovaly státní aktéry ke zvýšení jejich vlastních výdajů. Zároveň při analýze grantů udělených nadací v letech 1998 – 2007 v oblasti politiky zdraví dospěl Lancet k závěru, že projekty financované nadací neodpovídají prioritám v oblasti zdraví ve světě a že granty jsou udělovány na základě osobních konexí a vazeb. Lancet také vyjádřil politování nad tím, že mu nadace nechce prozradit, jakou roli hraje v globální zdravotní politice, a řídí se, jak je uvedeno v jejích zprávách, výlučně „zájmy rodiny Gatesových.“
Tvrdí se také, že příjemci zdravotnických projektů určených pro chudé země jsou ve skutečnosti subjekty ze západních zemí, zejména z Ameriky. Astruc poznamenal, že Gatesovy aktivity v Africe ve skutečnosti slouží k vytvoření odbytiště pro zahraniční koncerny. Plán očkovacího desetiletí tuto analýzu potvrdil.
2010 – 2020: Očkovací dekáda
Kritické hlasy nezabránily Gatesovým podnikat další kroky podle jejich zájmů. Gates, pravidelný účastník Světového ekonomického fóra, v lednu 2010 v Davosu prohlásil, že vakcíny budou mít v příštím desetiletí neslýchaný význam, a proto se zavázal, že v tomto období vynaloží na očkování více než 10 miliard dolarů.
Nadace ve skutečnosti financovala očkovací programy již od konce 20. století. V roce 1999 dostala nově vytvořená aliance pro vakcíny – Globální aliance pro vakcíny a imunizaci (The Global Alliance for Vaccines and Immunisation – GAVI) – od Gatese počáteční injekci 750 milionů dolarů a příslib dalších 4 miliard dolarů. GAVI je zajímavý projekt PPP ve věci zdraví, především „zdraví odbytišť“. Mise prezentována na oficiálních webových stránkách zní: „Formování trhů. Práce na zlepšení zdraví trhů s vakcínami a jinými imunologickým produkty.“
Aliance financovaná Gatesem mající za cíl zlepšit receptivnost trhu (čti: regulaci států a jejich imunizační programy) ve prospěch výrobců, takže je to vlastně organizace lobbující za očkování.
Podobný mechanismus velmi dobře pochopila a popsala parlamentní vyšetřovací komise v Indii ve své zprávě č. 72 z roku 2013 o možném zneužití vakcíny proti HPV, jejíž zkušební očkovací program v Indii byl realizován díky grantu nadace Gates Foundation. Vyšetřovací výbor zjistil, že americký výzkumný program úmyslně obešel „náročnou a přísně regulovanou cestu klinických zkoušek“ a snažil se o „bezproblémové“ zařazení vakcíny do očkovacích programů:
„Výbor považuje celou záležitost za úskočnou. Výběr zemí a skupin obyvatelstva, monopolní povaha propagovaného produktu, neomezený tržní potenciál a příležitosti v univerzálních očkovacích programech těchto zemí (Indie, Uganda, Vietnam a Peru) ukazují na dobře naplánovaný model komerčního využití vakcinace. Pokud by se PATH (projekt financovaný z Programu pro technologie ve zdravotnictví) podařilo zařadit vakcínu proti HPV do obecných očkovacích programů v daných zemích, přineslo by to výrobci nevídané zisky z automatického ročního prodeje bez jakýchkoli nákladů na propagaci nebo marketing. Pokud se totiž jednou určité očkování zavede do očkovacích programů, z politického hlediska není možné toto očkování zrušit.“
Výrobcem předmětné vakcíny byla britská společnost Glaxo-SmithKline (GSK), do které Gates investoval po tom, co odstoupil z představenstva Microsoftu – spolu s akciemi společností Pfizer, Johnson & Johnson, Merck & Co. a dalších lékařských gigantů. Jinými slovy, nadace využívala svůj finanční dopad na financování očkovacích programů v rámci své zdravotní politiky pro chudší země, na kterých Gates, jako akcionář, zároveň vydělával prostřednictvím svého fondu.
Rekapitulujíc desetiletí očkování z hlediska ekonomické návratnosti v rozhovoru pro CNBC v Davosu v lednu 2019, Gates uvedl: „Svět investoval celkem 100 miliard, z čehož naše nadace něco přes 10 miliard, ale jsme přesvědčeni, že návratnost je dvacet ku jedné. Takže z hlediska samotného ekonomického přínosu, ve srovnání s čímkoliv jiným, je to opravdu silné číslo.“ Podle časopisu Forbes se Gatesův majetek za stejné období zdvojnásobil z 54 miliard dolarů v roce 2010 na 111 miliard dolarů v roce 2020. Jen v prvním roce pandemie vydělal dalších 20 miliard dolarů. Charitativní dárcovství? Nezisková filantropie?
Vojenští spojenci
Pokud má filantropie Gatesových charakteristické znaky investice, neměly by se podobně posuzovat i jeho konexe? Tedros Adhan Ghebreyesus, současný generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), bývalý etiopský ministr zdravotnictví, který v minulosti působil v představenstvech a dozorčích radách institucí spojených s Gatesem: v jím založeném Fondu pro AIDS, tuberkulózu a malárii, ve zmíněném lobbingu GAVI, jakož i v STOP TB Partnership financovaném Gatesem.
Tedros je generálním ředitelem WHO od roku 2017 – do takového vedení se vyplatí investovat, protože v roce 2019 byla Gatesových nadace druhým největším sponzorem WHO po USA, přičemž do organizace přispívala více než Austrálie, Kanada, Francie, Německo, Rusko a Spojené království dohromady. Je třeba připomenout, že ve zmíněném vydání Lancet z roku 2009 byla podrobena kritice závislost WHO od cílených grantů vlád a soukromých dárců, jako například Bill Gates. Co by řekl dnes?
Další fascinující konexe – Anthony Fauci, stratég bojující proti pandemii ve Spojených státech, vědec působící na pomezí světa virologie a velkého byznysu, starý dobrý přítel rodiny Gatesových, člen představenstva Gatesova globálního očkovacího plánu na období 2011 – 2020 a také příjemce jejich charity, „skromných“ 100 milionů dolarů přidělených Národnímu institutu pro alergie a infekční choroby, jehož je ředitelem. Nomen omen. V roce 2001 bylo oceněno Cenou Andrewa Carnegieho sedm významných filantropických subjektů, včetně rodiny Gatesových. Na pamětní fotografii William Gates Sr. (Billův otec), zastupující rodinu, stojí v jedné řadě vedle George Sorose a Davida Rockefellera, nedaleko Anthonyho Fauciho, který byl na události přítomen jako zástupce výše zmíněného ústavu a „uznávaný výzkumník HIV“.
Když už jsme u filantropů Sorose a Rockefellera, ti v roce 2009 spolu s Gatesem založili klub „The Good Club“, ve kterém byli i Warren Buffet, Oprah Winfreyová, Ted Turner, Eli Broad a Michael Bloomberg. „Skupina miliardářů a šlechetných filantropů“, jak je první setkání popsal deník The Guardian, se setkala, aby hledala odpověď na „globální hospodářský pokles a četné zdravotní a environmentální krize, které sužují svět. Svým způsobem to byl summit o záchraně světa. „Dojemné! Ve skutečnosti byl však blíže pravdě titulek článku v The Wall Street Journal : Miliardáři usilují snížit světovou populaci. Filantropové diskutovali o tom, jak využít (investovat?) osobní bohatství na zvrácení růstu světové populace.
Setkání nebylo zbytečné. Melinda Gatesová (nominální katolička) chtěla přes něj prosazovat nejen univerzální antikoncepční programy, ale i očkovací programy. Gates na konferenci TED 2010 uvedl: „V dnešním světě žije 6,8 miliard lidí. A tento počet se blíží k 9 miliardám. Pokud odvedeme opravdu dobrou práci s novými vakcínami, zdravotními službami a službami reprodukčního zdraví, možná dokážeme tento nárůst snížit o 10 nebo 15 procent.“ Snižování porodnosti vakcínami? Gates to pak vysvětloval jako paradox, více zdraví – méně porodů: „Rodiče usilují mít dvě dospělé děti, které se o nich ve stáří postarají, a protože děti někdy i umírají, rodí se jich více, a tedy při péči o zdraví dětí se je jednoduše narodí méně.“ Mimochodem, Bill Gates a Melinda Gatesovi se jako rodiče těší ze tří dcer, které pravděpodobně nesplodili kvůli svému finančnímu zajištění ve stáří. Kdo však zakáže bohatým zakládat šťastné rodiny a jít nad rámec norem kladených na ostatních?
Pandemické věštění
Očkovací dekáda symbolicky vyvrcholila ve formě cvičení pro případ pandemie koronaviru, které v říjnu 2019 organizovala Nadace Gatesových spolu se Světovým ekonomickým fórem (kolegové od Velkého resetu) a Johns Hopkins Center for Health Security (které pak sehrály významnou roli při poskytování statistiky covidu). Účastníci cvičení s názvem „Událost 201“ (Event 201) si zahráli scénář komplexního „řízení“ pandemie. Poukázali na to, že jediným východiskem z podobných hrozeb je spolupráce vlád s globálním byznysem. Zdůraznili, že vlády budou muset sejít z „vyšlapaných cestiček“. Dokonce se zmínili o potřebě cenzury falešných zpráv, čti: informací podkopávajúcich přijaté řešení a strategie. Takové cvičení soukromých subjektů jsou také investicí.
Důležité je, že v roce 2020 poskytl Gates informační granty třem velmi vlivným (a zároveň levicovým) médiím v rámci tématu „Globální zdraví a rozvoj. Veřejná informovanost a analýzy“. Je třeba dodat: tříleté granty – dostatečně spolehlivé informace až do konce pandemie, kterou Gates předvídá, že bude trvat do konce roku 2022. Ve Velké Británii dostal The Guardian na tento účel 3,5 milionu dolarů (za desetiletí 2011 – 2020 dostaly tyto noviny od Gatese spolu téměř 13 miliónů dolarů!), francouzský Le Monde získal 2,1 miliónu dolarů a za oceánem CNN 3,6 milionu dolarů. Nepřekvapuje, že Bill Gates, samozvaný epidemiolog, začal v médiích opakovaně předkládat řešení pandemie, v němž „se situace nevrátí do normálu, dokud nezískáme skvělou vakcínu pro celý svět„. Toto řešení pak politici a jejich experti opakovali jako mantru, pravděpodobně v souladu s tímto partnerstvím mezi globálním byznysem a vládami.
Svět podle Gatese
Připomeňme „svatou válku“ z dob Microsoftu: monopolizaci trhu a úplné odstranění konkurence. Vezměme si opět paradigma očkovací dekády: Nové vakcíny zajistí snížení světové populace. V této obchodně-pandemické strategii není podle uvedené definice žádný prostor pro produkty, na kterých by „globální byznys“, ve kterém je Gates akcionářem, nemohl vydělat. Zároveň je třeba nejen dobýt trh, ale také neustále prodávat, podobně jako u předplacených aplikací nebo IT služeb.
S Gatesem spojení lobbisté GAVI od roku 2017 prosazují biometrický identifikační průkaz, který bychom dnes už nazvali očkovacím pasem. „V konečném důsledku budeme muset mít osvědčení o tom, kdo je očkován,“ doporučoval Gates na TED 2020. Ačkoli samotný očkovací certifikát lze zfalšovat, Gatesovi nechybí představivost: Z jeho iniciativy výzkumníci z Massachusettského technologického institutu (MIT) – (kteří v minulosti vyvinuli dálkově ovladatelný čipový dávkovač antikoncepčních hormonů k subkutánní implantaci, fungující šestnáct let) vyvinuli neviditelný podkožní infračervený kód, který lze implantovat vakcínou a který pak bude možné číst z kůže například mobilem.
Univerzální covidový pas je také gigantickou databází neustále se měnících dat a osob vyžadujících příslušné informační sledování. Žádný problém, v roce 2018 se Gates zapojil do projektu Earth Now – vytvoření sítě satelitů, které umožní monitorování celé Země v reálném čase.
Ještě jeden důležitý prvek – bezhotovostní svět. Již v roce 2012 pomohla nadace Gates Foundation založit alianci Better than Cash Alliance s cílem urychlit přechod od hotovosti k digitálním formám transakcí. Gates se netajil tím, že jde o vynikající způsob boje proti „zakázaným“ transakcím, podvodům atd, čti: Úplné vyloučení nepřizpůsobivých a odbojných osob z finančního systému, jak se to právě teď realizuje v Číně.
Třešnička na dortu: Podle Billa Gatese bude v novém světě nutné rozloučit se s konzumací živočišného masa, protože „metan, který vypouštějí (chovaná zvířata), každý rok produkuje stejný skleníkový efekt než dvě miliardy tun oxidu uhličitého a představuje 4% globálních emisí„, a cílem jsou nulové emise CO2 do roku 2050, které vytyčil Gates v TED v roce 2010, šest let před Pařížskou dohodou. Dobrou zprávou je, že Gates se díky svým nedávným investicím stal největším vlastníkem zemědělské půdy v USA a zřejmě se postará o produkci „masa“ na rostlinné bázi, na které – jak tvrdí – se dá zvyknout.
Kdo zastaví „džihádistu“?
Když ředitel Rob Flynn ze společnosti The News-Hour, která v roce 2008 dostala od Nadace Gatesových grant ve výši 3,5 milionu dolarů na přípravu informací o globálním zdraví, dostal od agentury Reuters otázku, zda musí informovat o tématech, která jsou pro nadaci důležité (otázka se částečně týkala střetu zájmů), odpověděl: „z jistého pohledu není, sakra, toho příliš mnoho z oblasti globálního zdraví, kde by Gates neměl své chapadla.“
Následující přirovnání bude tvrdé, ale nebude první, protože po skandálu v roce 1998, kdy vyšly najevo jeho monopolní praktiky, se objevily karikatury znázorňující Gatese jako fašistického diktátora.
O osudu Evropy nebylo rozhodnuto, když Adolf Hitler napsal svůj Mein Kampf, Ale tehdejší (ne)zodpovědní politici nebrali v úvahu jeho šílené a strašné plány, které pak důsledně realizoval. Bill Gates se v podstatě netají svými idejemi a v současnosti stojí v čele nejmocnější nevládní organizace na světě (vlastně nevládního koncernu) s ročním rozpočtem téměř 5 miliard dolarů.
Vedle Gatese je Soros se svými nadacemi otevřené společnosti trpaslík, ačkoli Gates méně tlačí na prosazování ideologie a chce pouze uspořádat Zemi ke svému obrazu a z toho profitovat. Nedávný případ Švédska, jehož vláda nakonec odmítla Gatesovi dovolit vypouštění aerosolů na oblohu za účelem ochlazení podnebí však ukazuje, že Gates ještě není všemohoucí. Pokud si chceme uchovat naše svobody a zvyky z předpandemické „normálnosti“ – jediné normálnosti – musíme klást odpor a bránit se před jeho nesvatých válkami.
