Žádná válka USA proti Íránu: Otevřený dopis Radě bezpečnosti OSN

Vážení členové Rady bezpečnosti,

Prezident Spojených států vážně vyhrožuje Íránské islámské republice silou, pokud nebude vyhovovat požadavkům USA. Jeho činy s sebou nesou riziko velké regionální války s ničivými následky. Na otázku, zda si přeje změnu režimu, odpověděl, že „se zdá, že by to bylo to nejlepší, co by se mohlo stát“. Na otázku, proč byla v regionu nasazena druhá americká letadlová loď, prezident Trump prohlásil: „Pokud nedosáhneme dohody, budeme ji potřebovat… pokud ji budeme potřebovat, budeme ji mít připravenou.“

Tyto hrozby porušují článek 2(4) Charty Organizace spojených národů, který stanoví: „Všichni členové se ve svých mezinárodních vztazích zdrží hrozby silou nebo jejího použití proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu nebo jakéhokoli jiného jednání, které je v rozporu s cíli Organizace spojených národů.“

Tyto hrozby přicházejí v kontextu opakovaných íránských výzev k jednáním. Íránský ministr zahraničí navíc 7. února v Dauhá přednesl projev, v němž navrhl komplexní jednání o regionálním míru – po kole rozhovorů v Ománu, které podpořila diplomacie arabských států a Turecka. I když bylo oznámeno druhé kolo jednání, americká vláda se uchýlila k eskalaci hrozeb násilím.

Otázka, které Rada bezpečnosti v těchto nebezpečných časech čelí, zní: Může se kterýkoli členský stát, použitím síly nebo hrozbou síly, postavit nad Chartu OSN, která nás všechny zavazuje? V sázce je integrita mezinárodního systému založeného na OSN.

Jedním z klíčových úkolů Rady bezpečnosti je naléhat na členské státy, aby řešily spory mírovými prostředky, jako jsou jednání, mediace, arbitráž nebo soudní urovnání – bez hrozby síly nebo použití síly. Svět dnes naléhavě potřebuje obnovený závazek k diplomacii.

Současná hrozba útoku USA nezačala íránským selháním v jednáních. Naopak, začala ukončením jednání, která se již ukázala jako úspěšná, ze strany Spojených států.

Dne 14. července 2015, po letech intenzivní diplomacie, Írán a země P5 a Německo uzavřely Společný komplexní akční plán (JCPOA), který měl zajistit, aby íránský jaderný program zůstal výhradně mírový. Na oplátku měly být zrušeny ekonomické sankce. JCPOA podrobil íránské jaderné aktivity přísnému a nepřetržitému monitorování ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), čímž eliminoval riziko íránského jaderného průlomu – riziko, které Írán soustavně popíral.

Dne 20. července 2015 Rada bezpečnosti OSN jednomyslně přijala rezoluci č. 2231. Tato rezoluce schvaluje JCPOA a vyzývá všechny státy, aby podnikly nezbytné kroky na podporu jeho provádění. Zrušila předchozí rezoluce o sankcích a začlenila JCPOA do mezinárodního práva. Rada bezpečnosti výslovně uznala právo Íránu rozvíjet jadernou energii pro mírové účely v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zavedla robustní ověřovací režim.

Nicméně 8. května 2018 – tři roky po úspěšném schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN – Spojené státy jednostranně odstoupily od JCPOA. Tento krok aktivně podporovala izraelská vláda. Od konce 90. let izraelské vedení opakovaně – falešně a pokrytecky – tvrdilo, že Írán je na pokraji získání jaderných zbraní, zatímco samotný Izrael tajně získal jaderné zbraně mimo Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a nadále odmítá se k ní připojit a monitorovat její aktivity.

Jednostranným odstoupením USA opět uvalily komplexní sankce – v přímém rozporu s rezolucí 2231 – a zahájily kampaň ekonomické války s cílem ochromit íránskou ekonomiku, která pokračuje dodnes.

Současné hrozby ze strany USA jsou proto součástí dlouhodobého vzorce: předstírání zájmu o jednání, zatímco ve skutečnosti vyvíjejí ekonomický a vojenský tlak. V červnu 2025, po obnovených jednáních na začátku roku, vstoupily USA a Írán do šestého kola rozhovorů. USA označily rozhovory za konstruktivní a pozitivní. Šesté kolo bylo naplánováno na 15. června 2025. Nicméně 13. června 2025 USA podpořily izraelské bombardování Íránu. O týden později USA zaútočily na Írán v rámci operace Midnight Hammer.

Útok na Chartu OSN opět eskaloval na pokraj války, s každodenními hrozbami násilí a ekonomické války. USA masivně zvýšily svou vojenskou přítomnost v blízkosti Íránu a opakovaně hrozily bezprostředním útokem.

Vláda otevřeně diskutuje o své strategii ekonomické války. 20. ledna americký ministr financí Scott Bessent v rozhovoru v Davosu prohlásil, že USA úmyslně způsobily kolaps íránské měny, nedostatek dolarů a pokles dovozu, aby vyvolaly ekonomické potíže a masové nepokoje. Výsledné nepokoje označil za „velmi pozitivní vývoj“.

Nejvýraznějším aspektem americké kampaně za změnu režimu je opakovaný požadavek, aby Írán vyjednával. Írán vyjednával – opakovaně. JCPOA byl vyjednán a ratifikován Radou bezpečnosti. I po obnovených jednáních loni v létě čelil Írán masivním leteckým útokům na svém území. Nyní se americká vláda otevřeně zavazuje k politice ekonomického kolapsu a změny režimu.

Žádná země není v bezpečí, když Spojené státy mohou bezostyšně vyhrožovat Íránu a v posledních týdnech i dalším zemím, jako je Kuba, Dánsko a další.

Je smutné i dojemné zároveň si připomenout, že Organizace spojených národů byla zrodem myšlenky prezidenta Franklina D. Roosevelta. Představoval si éru spolupráce velmocí a multilateralismu v rámci mezinárodního práva jako základ míru a bezpečnosti. Jeho manželka Eleanor Rooseveltová stála v čele vypracování a přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.

V té době si USA představovaly éru, v níž bude vzkvétat diplomacie a v níž bude mít přednost právo a spravedlnost – nikoli hrubá síla. Dobu, kdy se splní slova proroka Izajáše, vyrytá na fasádě OSN na First Avenue: „Překují své meče v radlice a svá kopí v vinařské nože. Národ nepozvedne meč proti národu ani se již nebudou cvičit k válce.“

Do očí bijící porušení Charty OSN – zejména ze strany hostitelské země – vybízí k návratu globální války, tentokrát v jaderném věku. Jinými slovy, vybízí k sebezničení lidstva. Ve jménu „Nás, národů“ nese Rada bezpečnosti pravomoc a závažnou odpovědnost za udržování míru.

S nejhlubšími pozdravy,

Jeffrey D. Sachs,
univerzitní profesor na Kolumbijské univerzitě

Dodatek: Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti,

s odkazem na cíle a zásady Charty Organizace spojených národů, zejména na povinnost všech členských států podle článku 2(4) Charty zdržet se jakékoli hrozby silou nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu,

znovu potvrzujíc, že ​​udržování světového míru a mezinárodní bezpečnosti je založeno na respektování mezinárodního práva, autority Rady bezpečnosti a mírovém řešení sporů,

s odkazem na rezoluci 2231 (2015), jednomyslně přijatou dne 20. července 2015, která schválila Společný komplexní akční plán (JCPOA) a vyzvala všechny členské státy k podpoře jeho provádění,

znovu potvrzujíc svůj závazek k dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a práva všech smluvních států podle článků I a II na výzkum, výrobu a využívání jaderné energie pro mírové účely bez diskriminace,

jedná v souladu s Chartou Organizace spojených národů a

• vyzývá všechny členské státy, aby okamžitě a bezpodmínečně ukončily veškeré hrozby silou nebo její použití a aby plně dodržely své závazky podle článku 2(4) Charty OSN;
• Uznává, že JCPOA byla platnou mnohostrannou dohodou schválenou Radou bezpečnosti, a konstatuje, že její opuštění bylo důsledkem jednostranného odstoupení Spojených států;
• rozhodla se v rámci své pravomoci požadovat od všech dotčených států, aby okamžitě zahájily jednání o obnoveném komplexním urovnání íránské jaderné otázky, a to na základě zásad JCPOA a v plném souladu se Smlouvou o nešíření jaderných zbraní;
• vyzývá všechny členské státy, aby se zdržely akcí, které podkopávají diplomatické úsilí, zhoršují napětí nebo oslabují autoritu Organizace spojených národů;

se rozhodne, že se bude v dané záležitosti i nadále aktivně angažovat.

ZDROJ