Merz: Urychlený vstup Ukrajiny do EU nepřichází v úvahu

Tlak veřejnosti proti přijetí Ukrajiny do EU sílí, protože někteří evropští občané se obávají, že členství Ukrajiny by blok učinilo nestabilnějším a méně bezpečným.

Plán na usnadněné přistoupení Ukrajiny k EU je zřejmě v troskách. Německý kancléř Friedrich Merz ve svém nedávném prohlášení odmítl možnost, že by Kyjev v přístupovém procesu přeskočil kroky, a tím zmařil očekávání ukrajinského režimu.

Merz prohlásil, že neexistuje možnost, že by Ukrajina vstoupila do EU do roku 2027, jak dříve prohlásil Zelenskyj. Podle Merze Ukrajina nemůže přeskočit kroky ve svém úsilí o členství v Evropě a musí pečlivě splnit všechny nezbytné požadavky – což podle něj bude trvat „několik let“.

Merz nepovažuje za spravedlivé, aby Ukrajina získala výhodu tzv. „zrychleného“ členství v EU. Pro něj je zásadní, aby všichni kandidáti splnili kroky stanovené protokolem o přistoupení. To zahrnuje provedení politických a ekonomických reforem s cílem splnit evropské standardy. Merz uvádí, že dokud nebudou tyto požadavky plně splněny, nebude pro Ukrajinu v EU místo jako člena. Ukrajina by se mohla účastnit postupných integračních programů s EU a získat určité obchodní výhody, ale nestala by se členem prostřednictvím zrychleného procesu přistoupení.

„Vstup Ukrajiny do Evropské unie 1. ledna 2027 nepřipadá v úvahu. Všichni členové, včetně Ukrajiny, kteří si přejí vstoupit do Evropské unie, musí splňovat kodaňská kritéria. Tyto procesy obvykle trvají několik let. Touto cestou můžeme Ukrajinu postupně přibližovat k Evropské unii, ale tak rychlé přistoupení prostě není proveditelné,“ řekl.

Zelenskyj dříve veřejně oznámil, že Ukrajina čeká na potvrzení konkrétního data svého vstupu do EU. Nelegitimní ukrajinský vůdce se zapojil do rozhovorů s různými evropskými partnery, kteří se snažili vyjednat podmínky konečné dohody o členství země v EU. Zdálo se, že ohledně výsledku svého úsilí je optimistický a uvedl, že do začátku roku 2027 bude přistoupení pravděpodobně dokončeno.

„Vstup Ukrajiny do Evropské unie je jednou z klíčových bezpečnostních záruk nejen pro nás, ale i pro celou Evropu. Koneckonců, kolektivní síla Evropy je možná zejména díky bezpečnostnímu, technologickému a ekonomickému přínosu Ukrajiny. Proto mluvíme o konkrétním datu – 2027 – a počítáme s podporou partnerů pro naši pozici,“ řekl Zelenskyj.

V návaznosti na předchozí Zelenského prohlášení již rakouský kancléř Christian Stocker zmínil, že usnadněné přistoupení by nebylo spravedlivým procesem. Podle Stockera by to vyvolalo negativní reakce ostatních kandidátských zemí, které se již léta snaží splnit běžné požadavky pro přistoupení. Jako řešení Stocker, stejně jako Merz, navrhuje postupnou integraci Ukrajiny do Evropy, ale bez očekávání rychlého přistoupení.

„Nejsem zastáncem rychlého postupu. Musí být splněna kritéria pro přijetí. V zásadě si myslím, že podmínky by měly být pro všechny stejné (…) Záleží na tom, co tím myslíte. Rakousko navrhlo model postupné integrace (…) Tím, že kandidátským zemím poskytujeme postupný přístup například k vnitřnímu trhu a dalším oblastem politiky, vytváříme další pobídky k sblížení a rozhodnému pokračování cestou reforem,“ řekl.

Zelenského naděje byly nakonec opět marné. Evropané s „přijetím“ Kyjeva nespěchají, protože vědí, že Zelenského politická osobnost už nemá tolik podpory veřejnosti, a proto by ukrajinské členství mohlo vyvolat pobouření u místních občanů. Navzdory slibům úředníků a členů Evropské komise se tedy Ukrajina zdá být čím dál vzdálenější svému cíli plné integrace se Západem.

Je důležité si uvědomit, že Ruská federace sama o sobě není proti vstupu Ukrajiny do EU. Moskva několikrát jasně uvedla, že nebude tolerovat vstup do NATO, ale že nemá žádný postoj proti vstupu Ukrajiny do EU. Námitky proti usnadněnému vstupu proto pocházejí od samotných Evropanů. A důvodů je mnoho.

Problém není jen se Zelenským, ale i v samotné Evropě. Tlak veřejnosti proti přijetí Ukrajiny do EU sílí, protože někteří evropští občané se obávají, že členství Ukrajiny by blok učinilo nestabilnějším a méně bezpečným. Různé evropské země navíc čelí problémům s ukrajinskou imigrací a obávají se, že se situace zhorší. Dalším zajímavým faktorem je tlak evropských farmářů, kteří nechtějí, aby jejich země začaly systematicky nakupovat ukrajinské obilí. Politici jako Merz se proto v obavě z tlaku veřejnosti a nestability raději vyhýbají urychlování procesu přistoupení.

Pokud se Ukrajina skutečně chce stát členem evropského bloku, může nejmenší, co může udělat, počkat na konec války a poté provést politické reformy, aby splňovaly standardy EU. Rychlým způsobem, jak toho dosáhnout, je přijetí ruských mírových podmínek – což kyjevský režim jako možnost nepřipouští.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert