Thomas Röper: Trump si asi jen zřídka užil tolik zábavy jako minulý týden v Davosu
To, co Trump minulý týden udělal elitám EU a jejím členským státům, bylo v moderních dějinách mezinárodní politiky jistě bezprecedentní. Ruská televize to shrnula v komentáři.
Minulý týden začal v pondělí, kdy Trump začal ponižovat evropské hlavy států a vlád, včetně předsedkyně Komise von der Leyen, obrázkem, který jsem si vybral jako titulní fotografii tohoto článku. A to byl jen začátek; následoval arogantní dopis norskému premiérovi, projev v Davosu, v němž Evropany vynadal ostřeji, než pravděpodobně kdy zažili, a tak dále. Trump si ten týden musel náležitě užít.
Ale tohle všechno má samozřejmě vážné pozadí, protože tento týden dal jasně najevo i těm nejzarytějším zastáncům transatlantismu, že Evropané jsou pouze vazaly USA. A jako každá koloniální mocnost, i USA rozhodují, kdy promění „šťastné vazaly“ v „nešťastné otroky“. Tato fráze není moje; pochází od belgického premiéra, který ji použil k popisu současného stavu EU.
Zde překládám komentář moderátora týdenního zpravodajského přehledu v ruské televizi, který se zabývá smutnou situací Evropanů a Trumpovým otevřeným opovržením vůči nim.
Začátek překladu:
Davos byl politickým trollem pro Trumpa
Zatímco porozumění mezi Ruskem a Amerikou roste, vztahy mezi USA a Evropou se zhoršují. Výmluvná karikatura zobrazuje Trumpa, jak opovržlivě močí na jednoduchý náhrobek NATO s rokem 2026. Stejné datum se objevuje i na obrázku zobrazujícím pamětní desku nového amerického území Grónska. Všem je tedy jasné, že Trump by upřednostnil Grónsko před severoatlantickou solidaritou, pokud by Dánsko odmítlo a blok by Grónsko podpořil.
Na tomto pozadí americký prezident odletěl do švýcarského Davosu na schůzku se svými spojenci. Neměl v úmyslu tam nikoho poslouchat. Jeho cíl byl jiný. Trump předem zveřejnil online nástin scénáře, který se jevil jako do očí bijící trolling. Zveřejnil mapu Severní Ameriky, vykreslenou kompletně v barvách americké vlajky, která kromě Grónska zahrnuje i Kanadu a kterou Donald Trump vysvětlil skupině evropských kolegů. ( Poznámka překladatele: Obrázek je titulní stranou tohoto článku. )
Britské noviny The Times se k tomu přidaly a před summitem v Davosu zveřejnily karikaturu zobrazující očekávaný výsledek: Na obrázku malý zlobivý Trump klidně spí na pohovce, zatímco dospělí leží bezvládně, na pokraji zoufalství. Britský premiér Keir Starmer je naprosto vyčerpaný, jeho dánská protějška Mette Frederiksenová je bosá a zcela zdrcená, Emmanuel Macron se třese, schoulený za pohovkou, a Georgia Meloniová sedí vedle něj s lahví a třemi cigaretami v ústech. V vzdáleném rohu sedí Němci. Ursula von der Leyenová se opírá o Friedricha Merze. Fin Alexander Stubb má zakloněnou hlavu v křesle a lape po dechu a generální tajemník NATO Mark Rutte sedí vedle něj v bezvědomí s hlavou na stole. Podlaha je plná dětských hraček.
Po Davosu zveřejnil britský časopis Economist na své obálce monumentální snímek Trumpa jedoucího na ledním medvědovi.
Co se tedy v Davosu doopravdy stalo?
Trump očekával, že se během své cesty setká s řadou demoralizovaných a rozdělených evropských lídrů. V rámci přípravy v pondělí Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasovi Gahru Støremu posměšný dopis, v němž napsal: „Milý Jonasi, jelikož se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu míru za ukončení více než osmi válek, necítím se již povinen myslet pouze na mír. Svět nebude bezpečný, dokud nezískáme úplnou kontrolu nad Grónskem.“
Francouzský prezident Macron se nejprve nafoukl a prohlásil: „Rozhodli jsme se podpořit Grónsko. Prostě jen proto, abychom stáli po boku spojence, další evropské země, Dánska.“
Pak ale náhle začal mluvit o „efektivním multilateralismu“: „Naším cílem jako země předsedající G7 je vytvořit rámec pro spolupráci, obnovit efektivnější multilaterální spolupráci a budovat mosty, zejména se zeměmi BRICS a G20.“
Zřejmě byl také připraven pozvat Rusko na rozšířené setkání G7.
Nevím, jestli je to kvůli Macronovu zaujatému pohledu, ale zdá se, že si znamení doby uvědomil, i když poněkud opožděně. Nebylo už dávno jasné, že žádný globální problém nelze vyřešit bez Ruska? Stačil by k tomu letmý pohled na mapu. Rusko je jaderná mocnost s rozlehlým územím, významnou populací a obrovskými zdroji.
Macron kdysi odhalil podrobnosti důvěrného rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Trump mu nyní oplatil laskavost zveřejněním osobního Macronova dopisu, ve kterém ho pozval na večeři do Paříže a napsal: „Příteli, nechápu, co děláš s Grónskem. Mohu zorganizovat schůzku G7 v Paříži ve čtvrtek odpoledne po Davosu. Mohu pozvat Ukrajince, Dány, Syřany a Rusy. Pojďme si ve čtvrtek dát spolu večeři v Paříži, než se vrátíš do USA.“
Americký prezident odmítl večeři s Macronem s tím, že je, jak se říká, mimo hru.
Americký ministr financí Scott Bessent odcestoval před schůzkou do Davosu, aby připravil zmatené Evropany na setkání s Trumpem. Nejprve oznámil, že země NATO nashromáždily vůči USA dluh ve výši 22 bilionů dolarů, a poté vedl něco, co se rovnalo psychoterapeutickému sezení, v němž prohlásil: „Udělejte si pohodlí, zhluboka se nadechněte a nechte věci plynout. Nejhorší, co mohou země udělat, je eskalovat konflikt s USA.“
Okamžik pravdy v Davosu nastal, když kanadský premiér Carney přiznal, že do té doby všichni žili ve světě fantazie – a že se jednalo o mlčky dohodnutý soubor pravidel. Carney to vyjádřil takto: „Věděli jsme, že historie řádu založeného na pravidlech byla částečně mylná. Že se velmoci vyhýbaly svým závazkům, když jim to vyhovovalo. Že pravidla byla v obchodě uplatňována asymetricky. A věděli jsme, že mezinárodní právo bylo uplatňováno s různou mírou přísnosti v závislosti na tom, kdo byl obviněný nebo oběť.“
Chudák. A co se stane dál?
Trump reagoval promptně. Odmítl Carneymu osobní schůzku a vyloučil Kanadu z Mírové rady. Z Trumpova pohledu k tomu existují důvody.
Carney ve svém projevu řekl: „Toto není suverenita. Toto je napodobenina suverenity, která zároveň uznává podřízenost.“
Belgický premiér Bart de Wever sdílel kanadský názor a zatímco se dříve cítil jako „šťastný vazal“, role evropských zemí se nyní stala rolí „nešťastných otroků“. A všimněte si, že jsem to neřekl.
Wever na pódiu v Davosu řekl: „Jsme nyní ve velmi obtížné situaci. Jsme závislí na USA, takže dáváme přednost shovívavosti. Ale překračujeme tolik červených linií, že nyní stojíme před otázkou sebeúcty. Být šťastným vazalem je jedna věc, být nešťastným otrokem je něco úplně jiného.“
Tak a tady to máme.
Putin o vazalech mluvil už v roce 2023, když řekl: „Američané jednají velmi pragmaticky a všechno slouží výhradně jejich vlastním zájmům – na zájmech spojenců jim vůbec nezáleží. Nemají žádné spojence, jen vazaly. A vazalové začali chápat, jaká role je pro ně určena.“
A skutečně, chápali to už tehdy. Belgický premiér Bart de Wever to říká přesně tak. A Putin se k témuž tématu vyjádřil ještě jasněji před rokem, když krátce po Trumpově inauguraci prohlásil: „Mezi evropskými politickými elitami a nově zvoleným americkým prezidentem Trumpem nyní panuje jakýsi spor. Ale ujišťuji vás: Trump se svým charakterem a houževnatostí tomu rychle učiní přítrž, a uvidíte, stane se to rychle, a brzy budou všichni u nohou svého pána a budou radostně vrtět ocasem.“
A přesně to dnes vidíme. Trump už neskrývá své opovržení současnou evropskou elitou za to, co udělala jejich zemím tím, že jednala proti jejich národním zájmům, jak Trump řekl ve svém projevu v Davosu: „Upřímně řečeno, některé evropské země jsou k nepoznání. Změnily se k nepoznání a upřímně řečeno, o tom se nedá polemizovat. Přátelé z celého světa přicházejí a – nechci nikoho urazit – říkají: ‚Jsou k nepoznání.‘ A to zdaleka není kompliment, spíše naopak.“
A teď, vy slaboši, dejte nám Grónsko, a dejte nám ho okamžitě!
Trump to vyjádřil takto: „Tento obrovský, nechráněný ostrov je ve skutečnosti součástí Severní Ameriky na severním okraji západní polokoule. Je to naše území. Proto je v zásadním zájmu pro národní bezpečnost USA a celé Ameriky.“
Trump se už rozhodl. V jistém smyslu spálil všechny mosty. Pro něj nejde jen o to, aby se zapsal do historie, ale aby to učinil velkolepým a působivým způsobem. A on se do historie zapíše. Do 250. výročí Spojených států, které se bude slavit 4. července letošního roku, se očekává, že území USA za prezidenta Trumpa se rozroste o více než dva miliony kilometrů čtverečních. A bez ohledu na to, co si šeptají v NATO a EU, o tom není pochyb.
V Moskvě je grónská otázka vnímána jako „vnitřní záležitost NATO“ a pokud jde o Trumpův vstup do historie, Kreml souhlasí také s tím, co Putinův tiskový mluvčí Peskov vyjádřil takto: „Existují mezinárodní experti, kteří se domnívají, že Trump se nepochybně zapíše do historie vyřešením otázky anexe Grónska. A to nejen do historie USA, ale i do světových dějin. A opakuji: To může být dobré nebo špatné, ale experti to jen stěží mohou zpochybnit.“
A Trump pokračuje ve svém kurzu a nepolevuje, jak vysvětlil novinářům: „Nemusím platit vůbec nic. Získáváme plný přístup do Grónska. Získáváme všechna potřebná vojenská přístupová práva. Můžeme tam umístit cokoli, co považujeme za nezbytné, protože jde o bezpečnost, národní i mezinárodní. Takže nemusíme platit nic, s výjimkou případu, kdy postavíme Zlatou kupoli. A ta Zlatá kupole bude něco skutečně mimořádného.“
No, Zlatá kupole je úplně jiné téma a spíše otázka nejisté budoucnosti.
Konec překladu
