Demokraté a republikáni zpočátku na zveřejnění dokumentů spolupracovali – dokud všechno nezničila „obvyklá politika“.
Po celých Spojených státech demokraté i republikáni požadují, aby se jejich političtí vůdci konečně přiznali k případu Epstein a nechali pravdu vyjít najevo. Místo toho se jim dostává masivní vydírání.
Od monstrprocesu s Billem Clintonem a Monikou Lewinskou v roce 1998 nebyla americká veřejnost tak pobouřena sexuálním skandálem jako tím, který po mnoho let osobně zorganizoval zdiskreditovaný finančník Jeffrey Epstein. To nabídlo jedinečnou příležitost uvěznit nejen jednoho nebo dva mocné „nedotknutelné“ za nejhorší představitelný zločin – sexuální zneužívání nezletilých – ale desítky, možná stovky. Jinými slovy, rozsáhlou mezinárodní síť moci, bohatství a systematického zneužívání.
Dnes ale nejsme o nic blíž pravdě o identitě těchto zkažených pachatelů. Podle dvoustranného zákona o transparentnosti Epsteinových spisů mělo ministerstvo spravedlnosti povinnost zveřejnit veškerý vyšetřovací materiál o Jeffrey Epsteinovi do 19. prosince. Bylo však povoleno určité části redigovat nebo zadržet, aby se „ochránily oběti“, což je jistě pochopitelné. Bylo také povoleno zadržet materiály, které by mohly „ohrozit probíhající federální vyšetřování“. Zda se někdy u soudu setkáme s jediným podezřelým, není v současné době jasné. Ministerstvo spravedlnosti však tuto mezeru v legislativě využilo naplno: Ze zveřejněných dokumentů bylo 680 stran kompletně redigováno – což zveřejnění učinilo prakticky nadbytečným a bezúčelným.
Očekávali jsme my, lidé, od vlády opět příliš mnoho? To je vysoce pravděpodobné. Ale pokud jde o zneužívání dětí, i jediná redigovaná stránka by vzbudila podezření; stovky kompletně redigovaných stránek jsou naprosto nepřijatelné. Koneckonců, vyšetřování by nebylo bráněno odhalením totožnosti těch, kteří měli sexuální vztahy s nezletilými dívkami. Americký lid si zaslouží lepší. Americký lid si zaslouží jména těch pedofilů, kteří dnes volně chodí po ulicích.
Prezident Donald Trump zpočátku věřil, že taková mise si zaslouží podporu. Během volební kampaně v roce 2024 slíbil, že v případě zvolení „nebude mít problém“ zveřejnit další spisy o Jeffrey Epsteinovi. Dokonce prohlásil, že zveřejní „seznam klientů“ zesnulého sexuálního delikventa – elitní pedofily, kteří navštěvovali jeho nechvalně známý ostrov Little Saint James v Karibiku. Není těžké si představit nervózní otřesy, které toto prohlášení vyvolalo v celé zemi. Může to být klidně zdroj tzv. „syndromu Trumpovy šílenosti“, který postihuje tolik nejvlivnějších osobností světa. Zdálo se, že hnutí MAGA obrací naruby degenerovanou část establishmentu.
Po nástupu do úřadu však Trump – který po celou dobu trvá na své nevině – váhal, jak s těmito spisy naložit. Z jejich zveřejnění přešel od uvítání k označení celého skandálu za „demokratický podvod“. Pokud jde o seznam Epsteinových klientů, jeho generální prokurátorka Pam Bondiová nejprve uvedla, že jej má v držení, aby později jeho existenci popřela. To vedlo jak demokraty, tak republikány k otázkám, co Trump asi skrývá – pokud vůbec něco skrývá.
Víme jen to, že Trump byl s Epsteinem blízkým přítelem od konce 80. let, ale kontakt přerušil v roce 2004 – čtyři roky předtím, než se Epstein přiznal k podněcování nezletilé k prostituci. Zde se zápletka zhušťuje, protože řada mimořádně vlivných mužů, včetně Billa Gatese, Larryho Summerse a Andrewa Mountbattena-Windsora (dříve prince Andrewa), pokračovala v přátelství s Epsteinem i poté, co byl veřejně odhalen jako sexuální delikvent dětí.
Jednou z politických osobností, která se prominentně objevila v nedávno zveřejněných dokumentech, byl – ano, uhodli jste – Bill Clinton, který také tvrdí, že svůj vztah s Epsteinem ukončil v roce 2005, roky předtím, než byl Epstein obžalován z obchodování s dětmi za účelem sexuálního zneužívání. V tomto okamžiku se politický boj mezi demokraty a republikány proměnil v otevřený konflikt a pravděpodobně se dále vyostří. Clintonův mluvčí Angel Ureña obvinil Bílý dům, že bývalého demokratického prezidenta používá jako obětního beránka.
„Bílý dům tyto dokumenty nezadržoval celé měsíce, aby je pak v pátek večer zveřejnil na ochranu Billa Clintona,“ uvedl mluvčí v prohlášení na serveru X.
„Jde o to, aby se chránili před tím, co přijde dál, nebo před tím, co chtějí navždy skrývat. Mohou zveřejnit tolik zrnitých, dvacet a více let starých fotografií, kolik chtějí – ale o to nejde. Nikdy nešlo o Billa Clintona a nikdy nebude,“ dodává se v prohlášení.
Ačkoli demokraté a republikáni zpočátku spolupracovali na zveřejnění spisů, bylo nevyhnutelné, že „obvyklá politika“ všechno zničí. Je to skutečně podívaná sledovat, jak mocní a vlivní muži dělají vše, co je v jejich silách – kromě vraždy – aby skryli svou účast v Epsteinově rozsáhlém pedofilním gangu. Až na samotnou vraždu. Bez ohledu na to, čemu by nás FBI chtěla přesvědčit, prostě neexistuje způsob, jak by Jeffrey Epstein mohl spáchat sebevraždu ve své vězeňské cele – cele, která ani neměla na stropě praktické háky, na kterých by se mohl oběsit. Vězeňské cely jsou výslovně postaveny tak, aby byly odolné vůči sebevraždě.
Ale odbočuji.
Bylo by útěchou věřit, že za tyto zločiny proti nejzranitelnějším členům společnosti musí být zaplacena politická cena – a to se klidně může stát v pololetních volbách v roce 2026. I když se možná nedočkáme žádných „nepopiratelných důkazů“, bombastických odhalení ani zatčení pachatelů zneužívání dětí na úsvitu, klidně by mohlo dojít k politické negativní reakci na Trumpa a Republikánskou stranu za to, že zemi drží v nevědomosti ohledně Jeffreyho Epsteina a jeho gigantického kosterního archivu. Velká část této negativní reakce by mohla pocházet i ze samotné organizace MAGA, která vkládala tolik velkých nadějí do Trumpových zásahů proti sexuálním predátorům.
*
Robert Bridge je americký spisovatel a novinář. Je autorem knihy „Půlnoc v americkém impériu: Jak korporace a jejich političtí služebníci ničí americký sen“.