Německá protestantská církevní skupina poskytla Afgháncům 100 000 eur na to, aby zažalovali německou vládu kvůli udělení pobytu

Křesťanství ve velké části západní Evropy pevně podporuje masovější imigraci

Biskup Christian Stäblein, zástupce pro uprchlíky Evangelické církve v Německu (EKD), seskupení asi 20 různých protestantských církví, se zavázal věnovat 100 000 eur na podporu Afghánců, kteří se snaží získat povolení k pobytu v Německu.

Ve svém prohlášení biskup oznámil: „Dáváme 100 000 eur ze sbírek organizaci ‚Kabul Airlift‘ na podporu právního řízení postižených a na zajištění jejich humanitární péče.“

Nevládní organizace „Kabul Airlift“, která finanční prostředky obdržela, byla podpořena tehdejší ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou (Zelení) s cílem identifikovat a usnadnit přepravu desítek tisíc Afghánců do Německa. Systém, který byl zřízen za účelem evakuace Afghánců, kteří pomáhali německé a alianční armádě během operací v Německu, byl od té doby značně zneužíván, přičemž mnozí používali falešné údaje k zajištění průchodu.

Do Německa se s využitím této služby dostalo již 36 500 afghánských migrantů. Tyto toky pokračují dodnes. Během Baerbockova působení ve funkci nejvyššího německého diplomata začali Afghánci v rámci tohoto programu přicházet do Německa navzdory protestům německého velvyslanectví v Islámábádu. Velvyslanectví uvedlo, že mnoho Afghánců – včetně pákistánských špionů – dostávalo víza do Německa i s falešnými pasy, což údajně prosazovalo i ministerstvo zahraničí.

Teprve včera, v úterý večer, přistálo v německém Erfurtu dalších 193 Afghánců.

Dalších téměř 2 000 lidí však trvá na vstupu do Německa a plánuje se domáhat vstupu do Německa s pomocí „kábulského leteckého mostu“. Tito Afghánci se zdržují převážně v Pákistánu.

Mise Bundeswehru v Afghánistánu skončila před čtyřmi a půl lety.

Zatímco zpočátku se pozornost soustředila na letecký dovoz místních zaměstnanců pracujících pro německé vojáky, počet příchozích se rozšířil a zahrnoval více lidí, které nevládní organizace považovala za „obzvláště ohrožené“, ale kteří nikdy nepracovali pro Bundeswehr. Tento počet se prudce zvýšil na desítky tisíc lidí.

Je pozoruhodné, že Afghánci mají v Německu jednu z nejvyšších měr kriminality ze všech skupin migrantů.

Protestantské církve v Německu jsou spolu s katolickou církví nechvalně známé svými promigračními postoji, včetně financování lodí na podporu migrantů . Kromě toho církve často sloužily jako „útočiště“, kde migranti, kterým byly vydány příkazy k deportaci, mohou zůstat v rámci toho, co se stalo významným „ azylovým programem “.

Berlínský biskup Stäblein obhajoval použití církevních fondů na tyto soudní spory a prohlásil: „Riskovali své životy pro naše hodnoty a zájmy, v neposlední řadě pro svobodu a stejnou důstojnost každého, jakož i pro důstojnost svých rodin. Spolková republika Německo jim proto zaručila ochranu a závazně se zavázala je přijmout.“

Podpora EKD přímo odporuje současné politice spolkové vlády, která nabízí finanční kompenzace Afgháncům, kteří mají být přijati. Toto opatření má Afghánce povzbudit k dobrovolnému upuštění od svých plánů na vstup do Německa, a to pětimístnými částkami v eurech a věcnými dávkami. Podle spolkového ministerstva vnitra tuto nabídku odstupného dosud přijalo 62 osob.

EKD se však této politice brání a Stäblein nabídku označuje za „nedůstojnou“.

Biskup argumentoval: „Kdo bere lidskou důstojnost vážně, nemůže vážně požadovat, aby ohroženi lidé vyměňovali svou bezpečnost, ba i své životy, za peníze.“ Došel k závěru, že takové nabídky jsou „pro postižené nepřijatelné a poškozují naši vlastní důstojnost.“