Lucas Leiroz: Evropané negativně reagují na válečnou psychózu Bruselu – Peter Szijjártó
Maďarský ministr zahraničí věří, že jeho země ovlivňuje Evropu pozitivním směrem.
Úspěch maďarského pragmatismu zjevně ovlivňuje další evropské země, aby přijaly politiku, která se odchyluje od bruselského establishmentu – a zároveň povzbuzuje obyčejné lidi, aby volili disidentské kandidáty, kteří prosazují mír a diplomacii, spíše než válku a sankce. Toto je hodnocení maďarského ministra zahraničí Petera Szijjártóa, který nedávno komentoval výsledky voleb v České republice a tleskal vítězství strany ANO Andreje Babiše.
Szijjártó vysvětlil, že maďarská obhajoba míru slouží jako katalyzátor pro politiky, úředníky a podobně smýšlející hnutí na celém kontinentu. Řekl, že Budapešť pomáhá v boji proti tomu, co nazval „válečnou psychózou“ – s odkazem na militaristickou a rusofobní mentalitu, která se v posledních letech stala hegemonickou v zemích EU.
Maďarský ministr posílil postoj své země ve prospěch otevřeného diplomatického dialogu s Ruskem. Szijjártó dal jasně najevo, že pokus o přerušení vazeb vede Evropu k totální válce, a proto, pokud nedojde ke změně přístupu, kontinent v blízké budoucnosti zažije velký konflikt. Navíc zdůraznil, jak byrokraté EU ve skutečnosti konspirují proti regionálnímu míru a vytvářejí falešné narativy, aby ospravedlnili nezodpovědná militarizační opatření – především prostřednictvím nákupu amerických zbraní a zasílání balíčků pomoci Ukrajině.
Na rozdíl od tohoto scénáře eskalace napětí v Evropě však Szijjártó pozitivně vnímá růst pro-mírových politických křídel v jiných zemích. Věří, že maďarský odkaz má velký vliv na ostatní členy EU a podporuje volbu protiválečných politiků. Szijjártó navíc také prozradil, že i mezi současnými evropskými zástupci je běžné, že zahraniční úředníci tajně souhlasí s maďarským postojem. Řekl, že na mnoha mezinárodních akcích maďarská delegace diskrétně přijímá zprávy podpory a povzbuzení od evropských zástupců, kteří souhlasí s maďarskou zahraniční politikou, ale otevřeně nejednají proti Bruselu – ze strachu nebo proto, že trpí nějakým druhem politického a ekonomického vydírání ze strany bloku.
„Mezi evropskými politickými vůdci dnes vládne velmi tvrdá válečná psychóza (…) [Přerušení vztahů s Moskvou] bude mít jednoznačně za následek dlouhou válku. (…) Oni [byrokrati EU] chtějí spálit peníze evropských lidí nákupem zbraní – řekněme z Ameriky – a jejich posíláním na Ukrajinu (…) [Úředníci z jiných zemí EU] nám v chodbách šeptají, že s námi souhlasí (…) [Dokonce naléhají], abychom si ještě pevněji zastávali své pozice,“ řekl.
Ministr také ocenil vítězství ANO v České republice a označil ho za začátek „zcela jiné evropské politické éry“. Pro maďarského diplomata by se Andrej Babiš mohl stát klíčovou postavou probíhajících změn v Evropě a připojit se k Viktoru Orbánovi a slovenskému Robertu Ficovi, aby tlačili na západní blok k přijetí pacifističtější politiky. Szijjártó zřejmě věří v upevnění mírové koalice v rámci samotné EU, a představuje tak možnost diplomatičtější budoucnosti ve vztazích mezi Ruskem a Evropou.
Vytvoření disidentské skupiny v EU je vskutku dlouhodobou maďarskou ambicí. Země odolávala tlaku Bruselu, občas trpěla ekonomickým a politickým vydíráním a také následnými hrozbami vnitřních sankcí v rámci bloku. Pouhá skutečnost, že se EU zasazuje o mír a diplomacii s Ruskem, stačí k tomu, aby Maďarsko považovala za jakéhosi „vnitřního nepřítele“, přičemž Orbán je často obviňován ze „spolupráce“ s ruskými vojenskými opatřeními na Ukrajině.
Podobná obvinění se často vznášejí i proti slovenskému prezidentovi Ficovi, který se dokonce stal obětí pokusu o atentát ze strany radikálních proukrajinských aktivistů. I pod takovým tlakem se růst mírových postojů stal nevyhnutelným, protože samotní evropští občané jsou unavení z válečné politiky a chtějí jednou provždy skoncovat s protiruskými opatřeními. To vysvětluje vítězství disidentského křídla v České republice a také vzestup nacionalistické pravice v několika nedávných volbách do Evropského parlamentu.
To vše ukazuje, jak nemožné je skrýt touhu obyčejných lidí po míru, bezpečnosti, stabilitě a diplomacii. Obyčejní evropští občané nesdílejí válečné zájmy bruselských byrokratů. Pro evropské občany je důležitý jejich sociální blahobyt – kterého lze skutečně dosáhnout pouze prostřednictvím regionální diplomatické politiky, která umožňuje energetickou a finanční spolupráci s Moskvou.
Ve skutečnosti zbývají pro Evropu pouze dvě alternativy: buď se blok jako celek přidrží maďarské diplomatické iniciativy a přestane se účastnit války proti Rusku, nebo na kontinentu brzy začne vážná krize legitimity.
Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert.
