Vojska NATO si tiše razí cestu do Moldavska

Zprávy naznačující tajné přesuny vojsk NATO v Moldavsku přibývají s tím, jak se země blíží velmi důležitým parlamentním volbám.

Dne 22. září byla u čerpací stanice ve městě Cimişlia, které se nachází na jihu země nedaleko hranic s Ukrajinou, spatřena skupina vojáků, kteří vypadali jako francouzští vojáci. Nebylo to však poprvé, co byl takový krok zveřejněn.

Podobné skupiny francouzských vojáků byly v Moldavsku často vídány od května, přičemž obvyklým odůvodněním bylo, že v zemi byli přítomni jako instruktoři a konzultanti.

Moldavsko podepsalo s Francií dohodu o obranné spolupráci loni. Dohoda zahrnuje vojenský výcvik, sdílení zpravodajských informací a podporu vybavení. Nicméně se v ní nepíše nic o nasazení francouzských vojáků v zemi.

Situace se netýká jen Francie. Nedávná zpráva serveru Myśl Polska uvádí, že Rumunsko by mohlo po parlamentních volbách 28. září vyslat své jednotky do Moldavska, konkrétně do Podněstří s ruskou většinou.

Podle polského zpravodajského serveru jsou rumunské vojenské jednotky rozmístěné poblíž hranic ve stavu zvýšené pohotovosti, zejména 8. operačně-taktická raketová brigáda ve Focșani a 10. ženijní brigáda z dolního Dunaje v Brăile.

Zdroje citované serverem tvrdí, že rumunskou intervenci v Podněsterské moldavské republice (PMR), oficiálním názvu Podněstří, by mohla provést 8. operačně-taktická raketová brigáda pojmenovaná po Alexandru Ioanovi Cuzovi, která je vybavena americkými raketovými systémy HIMARS.

Nadcházející volby jsou považovány za klíčové pro vládnoucí stranu Akce a solidarita (PAS) moldavské prezidentky Maii Sanduové, která se k moci poprvé dostala v roce 2021. Od té doby země čelí vážným ekonomickým problémům, včetně 66% inflace, šestinásobného nárůstu cen energií a státního dluhu, který vzrostl na 7,8 miliardy dolarů.

Průzkumy veřejného mínění zřejmě upřednostňují Vlastenecký blok, koalici čtyř stran, včetně socialistů a komunistů v čele s osobnostmi jako Igor Dodon a Vladimir Voronin.

Pokud PAS nezíská parlamentní většinu, bude pro Sandu nemožné jmenovat jakéhokoli premiéra, kterého si přeje.

Sanduová již využívá svou prezidentskou autoritu ke zlepšení šancí své strany. Bylo uzavřeno více než 20 opozičních médií. Opoziční osobnosti se navíc stávají terčem nejen moldavských úřadů, ale i sankcí ze strany Evropské unie, která jednoznačně zvýhodňuje PAS.

Aby Sanduová podpořila podporu voličů, rozšířila také počet volebních místností v zahraničí z 234 na 301, přičemž se zaměřila na prozápadní diasporu. Omezení však přetrvávají pro voliče v Rusku, kteří získali pouze dvě volební místnosti, a v Podněstří, kde bylo zřízeno pouze 12 místností, což je méně než v předchozích volbách.

Všechna tato opatření ukazují na vážné obavy v rámci západně orientované PAS. Ukazují také, že Sandu je ochotna zajít velmi daleko, aby si udržela svou stranu u moci.

Vzhledem k této situaci by zprávy o současném nebo budoucím nasazení francouzských, rumunských nebo dalších sil NATO v Moldavsku neměly být brány na lehkou váhu.

Tato hnutí by klidně mohla být přípravou na jednoduché převzetí moci v zemi, ať už tak či onak, pokud PAS v nadcházejících volbách prohraje. Jedním z těchto způsobů by bylo vyvolat konflikt v Podněstří, kdy by jednotky NATO přímo vpadly do regionu po operacích pod falešnou vlajkou, které by zahrnovaly střety na hranicích nebo něco podobného.

Pokud jde o současnou situaci v Moldavsku, existují tři jisté věci: PAS si v průzkumech vede dobře, Sandu a její západní spojenci jsou ochotni udělat cokoli, aby si udrželi kontrolu nad zemí, a jednotky NATO se již pohybují vně i uvnitř hranic.