Alexandre Lemoine: Co chtěl Peking světu sdělit demonstrací své vojenské síly
3. září se na hlavním náměstí čínské metropole, náměstí Nebeského klidu, konala bezprecedentní vojenská přehlídka u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války a vítězství Číny nad militaristickým Japonskem. Pro Peking to byla vynikající příležitost ukázat světu svou rostoucí vojenskou sílu a pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ujistit čínský lid, že si přesto volí mír a dialog, nikoli válku a konfrontaci.
Největší vojenská přehlídka v čínské historii začala v 9 hodin ráno pekingského času a na náměstí Nebeského klidu, největším náměstí světa, se shromáždilo 26 světových vůdců a 50 000 diváků. Si Ťin-pching se projel v limuzíně s otevřenou střechou, aby si prohlédl vojáky a vojenskou techniku.
„Lidstvo dnes čelí volbě: mír nebo válka, dialog nebo konfrontace, vzájemný prospěch nebo hra s nulovým součtem,“ řekl Si Ťin-pching před zahájením přehlídky a zdůraznil, že čínský lid „pevně stojí na správné straně dějin“. To znamená, že si volí mír, ne válku.
Na přehlídce v Pekingu, které se zúčastnilo až 40 000 lidí, Čína poprvé předvedla kompletní jadernou triádu: balistické střely pozemního, námořního a leteckého odpalování. V kolonách se představily nové mobilní raketové systémy DF-61 a DF-31BJ a také mezikontinentální střely DF-5C s oddělitelnými hlavicemi a doletem až 20 000 km. Námořní složku reprezentovala mezikontinentální střela JL-3 určená pro nasazení na ponorkách a leteckou strategická střela JL-1.
Kruh uražených
Přehlídka v Pekingu se konala téměř bezprostředně po summitu lídrů ŠOS, který se rovněž konal v čínském městě Tchien-ťin. Uprostřed čínské ambice stát se lídrem globálního Jihu a jeho spojenců v boji proti nespravedlivému světovému řádu vnucenému Západem vedeným USA byla rozsáhlá vojenská přehlídka vnímána také jako pokus Pekingu zapůsobit na Američany svou vojenskou silou a počtem nezápadních vůdců, kteří Čínu podporují.
Zpočátku se zdálo, že amerického prezidenta to nijak zvlášť neovlivnilo. Přehlídka v Číně a přítomnost ruského vůdce Vladimira Putina a severokorejského vůdce Kim Čong-una nepředstavují pro Spojené státy výzvu, poznamenal Donald Trump v úterý v rozhovoru s novináři. A znovu zopakoval, že má se Si Ťin-pchingem „velmi dobré vztahy“.
Později, po zahájení přehlídky, se však Trump neodolal rozzlobeným a jízlivým poznámkám. Nejprve ve svém komentáři na sociální síti Truth Social zdůraznil roli Spojených států v pomoci Číně během jejího boje proti Japonsku. „Mnoho Američanů zemřelo v boji za vítězství a slávu Číny. Doufám, že budou právem oceněni a připomínáni pro svou statečnost a oběť!“ napsal Donald Trump. Poté neodolal a nešťastně poznamenal hlavní trojici přehlídky.
„Prosím, vyřiďte mé nejvřelejší přání Vladimiru Putinovi a Kim Čong-unovi, kteří kují pikle proti Spojeným státům,“ obrátil se americký prezident na prezidenta Si Ťin-pchinga.
Rusko reagovalo okamžitě. Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov se domníval, že konspirační poznámky byly proneseny „ironicky“, a poznamenal, že Vladimir Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un vůbec neuvažovali o spiknutí proti Spojeným státům, protože chápali roli Washingtonu v současném mezinárodním systému.
Mezi těmi, kterých se přehlídka dotkla ještě více než Trumpa, byl Tchaj-wan. Tchaj-pej se domnívá, že Peking zkresluje historii tvrzením o vítězství nad Japonci, jelikož v době kapitulace Japonska v roce 1945 nebyli na pevnině u moci čínští komunisté v čele s Mao Ce-tungem, ale vláda Kuomindangu, která v roce 1949 uprchla na Tchaj-wan.
O dva dny dříve Tchaj-wan kritizoval Čínu za její rozhazovné výdaje na přehlídku. Podle Tchaj-peje utratil Peking na demonstraci své vojenské síly 36 miliard juanů (5 miliard dolarů), což představuje 2 procenta celého jeho obranného rozpočtu. Jedna miliarda juanů z této částky byla podle vysoce postaveného tchajwanského bezpečnostního úředníka pouze na palivo a výdaje na vojenský personál a také na pokrytí ztrát způsobených odstávkami továren, aby byla během přehlídky zajištěna jasná obloha.
