9. 5. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

„Už jdou!“: 800 000 afghánských uprchlíků z Íránu míří do Německa

Afghánistán je již více než tři desetiletí jednou ze zemí, ze kterých lidé utíkají do Německa. Válka, teror, politická nestabilita a v poslední době i návrat Tálibánu motivovaly miliony lidí k útěku – mnozí z nich našli a nadále nacházejí útočiště v Evropě. Zejména v Německu.

K 31. prosinci 2024 žilo v Německu přibližně 461 000 osob s afghánským imigračním původem. Z nich přibližně 366 000 vstoupilo do země jako „žadatelé o ochranu“. Z nich bylo 282 700 uznáno za uprchlíky. 

Díky tomu jsou Afghánci druhou největší skupinou tzv. „žadatelů o azyl“ v Německu – hned po syrských uprchlících.

Pohled na důvody jejich pobytu ukazuje, že drtivá většina přišla z „humanitárních důvodů“. 

Cesta k integraci je však stále dlouhá: zatím má německé občanství jen několik Afghánců.

Afghánští uprchlíci v Německu – muži, mladí lidé a málo žen

Afghánští uprchlíci jsou převážně „muži a mladí lidé“. Pouze třetinu tvoří ženy. Další třetinu tvoří nezletilí – mnozí z nich nyní vyrůstají v nové společnosti, jejíž jazyk, kulturu a pravidla se teprve musí naučit. Nebo je dokonce odmítnout.

Studie z roku 2024 s názvem „Arrived and Transnationally Connected – Afghani Immigrants in Germany“ (Přijeli a propojeni mezinárodně – Afghánští imigranti v Německu), kterou vypracovala Německá rada expertů pro integraci a migraci, ukazuje, že podíl žen v afghánské populaci v Německu je pouze 35,5 % (Spolkový statistický úřad 2024a: tabulka 12521-03). To je něco málo přes třetinu.

Při pohledu na skupinu afghánských žadatelů o azyl v roce 2023 byl podíl žen ještě nižší, a to 18 % (BAMF 2024a: 20).

Respondenti ve studijním vzorku byli v průměru 35 let. Každý desátý měl 16–24 let a dvě třetiny (66 %) byly ve věku 25 až 44 let. 

Naproti tomu afghánská populace v Německu je podstatně mladší. V roce 2023 byla dobrá třetina (34 %) ve věku 16 až 24 let a něco málo přes polovinu (52 %) ve věku 25 až 44 let (Spolkový statistický úřad 2024b; vlastní výpočty). 

Masivní migrace uprchlíků kvůli převzetí moci Talibanem

Převzetí moci Talibanem v srpnu 2021 masivně prohloubilo uprchlickou krizi. Tisíce lidí se pokusily opustit zemi – nejen dramatickými leteckými přepravami z Kábulu, ale také přes pozemní hranice do Íránu a Pákistánu.

Mnoho Afghánců, kteří nakonec požádali o azyl v Německu, již v těchto sousedních zemích žilo roky. 

Írán zpřísňuje politiku vůči afghánským uprchlíkům 

Podle oficiálních informací vlády v Teheránu má být do 20. března 2026 – konce íránského kalendářního roku – deportováno dalších 800 000 afghánských občanů. Ministr vnitra Eskandar Momeni to oznámil v provládních novinách Tehran Times .

Počet repatriací je již obrovský: jen letos muselo zemi opustit více než 1,2 milionu Afghánců – což je historické maximum. 

Podle Momeniho se více než 70 % případů jednalo o „dobrovolné návraty“. Organizace pro lidská práva a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) však tuto verzi vyvracejí a poukazují na nátlak a nejisté podmínky.

UNHCR rovněž uvádí, že jen mezi lednem a červencem 2025 – během pouhých sedmi měsíců – bylo z Íránu deportováno více než 700 000 Afghánců. Mezi nimi bylo mnoho rodin, které tam žily roky nebo desetiletí, uvedla německá poslankyně Evropského parlamentu Hannah Neumann.

Íránské ministerstvo zdravotnictví však oficiálně ujišťuje, že všem postiženým se během deportačního řízení dostane lékařské péče a bude jim k dispozici potřebná léčba. Organizace pro lidská práva však o tom pochybují.

Masové deportace „ilegálních“ imigrantů

Íránský ministr vnitra dále zdůraznil, že deportace se týkají pouze lidí, kteří v zemi pobývají „nelegálně“. Podle oficiálních údajů se v Íránu již nachází přibližně 6 milionů cizinců, včetně několika milionů Afghánců.

Vláda je ze zákona povinna deportovat migranty, kteří nemají platné doklady. Momeni prohlásil: „Každý, kdo chce žít v Íránu, musí dodržovat předepsané postupy.“ Přítomnost neregistrovaných uprchlíků představuje velkou zátěž. Má „negativní dopad na ekonomiku, sociální sektor a bezpečnostní sektor,“ pokračoval Momeni.

Írán nakonec dosáhl toho, co němečtí politici soustavně popírají: totiž že masové deportace nemohou být prováděny! A to proto, že si to Teherán přeje !

Írán: Konkurence mezi imigranty a místními obyvateli

Kompromisní postoj Íránců pravděpodobně úzce souvisí s napjatou ekonomickou situací v zemi. Nezaměstnanost zůstává vysoká, zatímco inflace nadále zvyšuje životní náklady. V mnoha velkých městech konkurují nízkopříjmoví íránští pracovníci afghánským imigrantům, což vede k rostoucí nespokojenosti.

Otázky migrační politiky hrály ústřední roli i v prezidentské volební kampani v roce 2024: Řada kandidátů veřejně vyzvala k většímu počtu deportací Afghánců ze země. Kromě toho se na sociálních sítích v perštině stále častěji objevují hanlivé a nepřátelské příspěvky namířené proti afghánským migrantům.

Momeni dokonce zašel tak daleko, že na konci června 2025 ve státní televizi obvinil některé uprchlíky ze spolupráce se zahraničními zpravodajskými službami: „Někteří Afghánci v posledních letech přišli s úmyslem provádět sabotáže a pracovat pro Mosad (izraelská zpravodajská služba/GG).“ 

Evropa – Německo – jako dlouhodobý cíl

Velká část těch, kteří byli deportováni z Íránu, končí zpět v Afghánistánu bez peněz a bez vyhlídek. Někteří – zejména svobodní muži – se snaží pokračovat do Evropy přes Turecko.

Často jim však chybí peníze a struktury, aby tak mohli učinit, a proto se spoléhají na pašerácké sítě. Ti, kteří mají rodinné vazby v EU, je využívají k podnikání nebezpečné cesty. 

Například v Německu podali Afghánci v letech 2021 až 2023 23 000 až 51 000 žádostí o azyl. Ročně, a to pozor!

S masivními repatriacemi z Íránu i Pákistánu se zvyšuje tlak na Afghánistán – a tím nepřímo i na Evropskou unii. UNHCR již varuje: „Nemůžeme vyloučit možnost, že se někteří z postižených dostanou do Evropy.“ 

Již tak napjatá situace podél uprchlických tras hrozí dalším zhoršením – s nepředvídatelnými důsledky pro Afghánistán, sousední země a EU. A tedy zejména pro cílovou destinaci číslo jedna: Německo!

Nezapomeňme – tyto možnosti vstupu Afghánců do Německa již existují:

Zdroj snímku obrazovky/citace obrázku: https://www.svr-migration.de/wp-content/uploads/2024/10/SVR-Studie_Afghanische-Zugewanderte-in-Deutschland.pdf

Morální pobouření CDU kvůli „přijímacím programům“

Když bylo v březnu 2025 letecky převezeno do Německa 155 údajně afghánských „místních zaměstnanců“, CDU vyjádřila pobouření.

Alexander Throm, mluvčí pro domácí politiku parlamentní skupiny CDU/CSU, vyjádřil své pobouření: „Paní Baerbocková (bývalá ministryně zahraničí Strany zelených/GG) se stále snaží ignorovat svůj neúspěšný program přijímacích akcí. Tyto lety financované z daní poplatníků musí okamžitě přestat.“ 

Throm také kritizoval skutečnost, že se do celé věci již neúčastní místní zaměstnanci, kteří pracovali pro Německo. „Téměř všichni u nás pracují už dlouho,“ řekl. CDU byla od začátku proti tomuto projektu „a z dobrých důvodů v něm nebudeme pokračovat.“ 

Ukázalo se, že několik Afghánců bylo zařazeno na seznam pro vyslýchání navzdory zjevně padělaným nebo pochybným dokumentům, což nakonec vedlo k bezpečnostnímu problému v Německu. 

Nový spolkový ministr zahraničí Johann Wadephul rovněž zdůraznil, že by neměly být zahajovány nové přijímací programy, ale že stávající závazky zůstanou v platnosti. Berlínský správní soud rozhodl, že dřívější závazky týkající se přijetí musí být splněny.

Wadephul dále pokračoval, že ministerstvo vnitra jasně uvedlo, že schválení víza bude platné dva roky – tedy dobu, během níž lze o vízum požádat. Samotný proces udělování víz však bude podléhat bezpečnostní kontrole.

To vše navzdory skutečnosti, že koaliční dohoda mezi CDU/CSU a SPD požaduje ukončení programů dobrovolného přijímání. Nesmysl!

Teď se to konečně děje: Berlín „evakuuje“ Afghánce z Pákistánu

Die Welt 26. srpna 2025 informoval: „Konec blokády – Berlín umožňuje vstup Afgháncům z Pákistánu. Nová německá vláda měsíce bránila evakuaci „obzvláště zranitelných“ afghánských občanů do Německa. Po několika soudních rozhodnutích proti Berlínu nyní vláda reaguje.“

Ale kolik Afghánců bude z Pákistánu skutečně „evakuováno“? A kolik dalších přijde do Německa prostřednictvím různých programů a samozřejmě únikovými cestami?

Další slučování rodin je nevyhnutelné

Z výše zmíněné studie „Arrived and Transnationally Connected – Afghánští imigranti v Německu“ jasně vyplývá: „Respondenti z afghánské komunity mají intenzivní nadnárodní vazby na příbuzné a přátele, z nichž většina stále žije v Afghánistánu.“ 

A dále: „Respondenti se v Německu v drtivé většině cítí vítáni a spjati s touto zemí. Téměř všichni zde vidí svou budoucnost a rádi by se naturalizovali (…). Jejich nejdůležitějším zájmem je přivést k nim příbuzné, kteří jsou stále v Afghánistánu.“

Na otázku „Jaké jsou tři největší výzvy, kterým v současné době v Německu čelíte?“, se Afghánci v Německu umístili na prvním místě (44 %): „Převoz mé rodiny do Německa“ (sloučení rodiny). Pouze 27 % považovalo za důležité „vydělat si dostatek peněz na to, aby uživili sebe a svou rodinu“, pouze 15 % zvažovalo „nalezení práce“ a pouze 1 % zvažovalo plánování návratu.

K tomu není co víc dodat.

Guido Grandt  (* 1963) je investigativní novinář, publicista, televizní redaktor a nezávislý producent. Jeho práce se zaměřuje na výzkum organizovaného zločinu, tajných společností a kontroverzních témat v politice, obchodu, financích, armádě a bezpečnosti. Věnuje se také odhalování skrytého či tabuizovaného pozadí soudobých historických událostí. Guido Grandt vydal přes 40 knih literatury faktu a je autorem přibližně 6 000 článků. 

Zdroje:

 

Sdílet: