Jan Campbell: Siova návštěva tří zemí jihovýchodní Asie jako prodloužení výzvy …

… k budování komunity se sdílenou budoucností se sousedními zeměmi Číny

Úvod

Americký prezident Donald Trump vyhlásil celní válku světu, jen aby na 90 dní poslal vše k ledu s obratem o 180 stupňů. Byl to plán génia od samého počátku, podle vyprávění jeho následovníků: obchodní partneři USA mu prý „líbají prdel“ (výraz prezidenta) a mnozí chtějí uzavřít s ním novou dohodu. Ve skutečnosti ale někdo prezidentovi poradil zpomalit a dát zpátečku, alespoň na část zboží. Mega cla na smartphony a notebooky z Číny nebude platit Peking.

Číně se proto nabízí unikátní příležitosti. Jaké? Za prvé: Přehodnotit taktiku v obchodních vztazích s EU a se zeměmi jihovýchodní Asie. Za druhé: Uvědomit si, že myšlení západních vojenských stratégů, kteří dlouho snili o rozhodných a rychlých vítězstvích s pomocí technologické převahy a drtivé síly, neodpovídá duchu nové doby a objektivním trendům formujících nový světový řád.

Konflikty ve Vietnamu, Afghánistánu, na Ukrajině a v Gaze dokazují, nehledě na některé překvapivé akce, jak obtížné je dovést válku k uspokojivému konci. Přehnaná sebedůvěra Západu znamená, že si neuvědomuje meze vojenské síly. Stanovuje si cíle, kterých lze dosáhnout, pokud vůbec, pouze prostřednictvím dlouhodobého boje. Jedním z mýtů vojenské síly je to, že slibuje přivést konflikty k rychlému a rozhodnému konci. V praxi, jak můžeme pozorovat se to stává jen zřídka. Proč? Protože vojenská strategie musí být spojena s jasným a omezeným politickým účelem. A ten často chybí. Deficit má své kořeny v iluzi o vědění.

Prezident Trump si je uvedených skutečností plně vědom. Proto vyhlásil světu celní a obchodní válku v naději, že vznikne fronta vyjednávání nových dohod a investic ve Spojených státech. Mezitím však celní a obchodní válka ohlašuje svoji cenu.

Celní a obchodní válka vyhlášená prezidentem Trumpem představuje hluk, který otřásá světem, burácí uši a odvádí pozornost od toho podstatného. Den za dnem tlačí na publikum a bere mu čas a sílu soustředit se. A jako by to nestačilo, vrchol domýšlivosti a drzosti teprve přijde. Spočívá v tom, že bylo dohodnuto, že hluk naší doby bude nazván kulturou. Jako by kultura nebyla něčím zcela jiným než narychlo hozenými produkty bulváru, které v každém případě stále více okrádají nervy těm, kteří pohrdají rozptýlením. Proto doporučuji: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Podobné se traduje i v Číně a reakce Číny na cla to potvrzuje.

Vize budování komunity se sdílenou budoucností lidstva

Vize, kterou navrhl prezident Si Ťin-pching, se stala celosvětovým konsensem a byla převedena do realizace a činů. V kontextu vize se nachází pojistky pro řízení extrémních situací, z nichž jednu představuje celní a obchodní válka. Jedná se o intensivní rozvoj a podporu bilaterálních vztahů, rozvoj a podpora BRI a obchodu v jihovýchodní Asii a v neposlední řadě podpora vnitřního konsumu, růstu a inovací, především v době po covidu. Potvrzuje to pondělní prohlášení na tiskové konferenci náměstka generálního ředitele čínského Generálního celního úřadu Wang Lingjuna: Tváří v tvář americkým clům má Čína v úmyslu rozvíjet vzájemně výhodnou a oboustranně výhodnou obchodní a ekonomickou spolupráci se všemi zeměmi…Čína bude důsledně prosazovat otevření se vnějšímu světu na vysoké úrovni a rozvíjet vzájemně a oboustranně výhodnou obchodní a hospodářskou spolupráci se všemi zeměmi.

V kontextu napsaného a vysloveného ředitelem Generálního celního úřadu se nachází důležitý projev prezidenta Si na ústřední konferenci o práci související se sousedními zeměmi v Pekingu. Konference se konala od 8. do 9. dubna. Prezident Si vyzval k vybudování komunity se sdílenou budoucností se sousedními zeměmi a otevření nových možností pro spolupráci. Ve svém projevu systematicky shrnul úspěchy a zkušenosti čínské práce v nové éře, vědecky analyzoval současnou situaci a nastínil cíle, úkoly, nápady a opatření pro další fázi sousedské spolupráce. Na takovou spolupráci je potřeba se dobře připravit, protože se jedná o potenciální zvýšení objemu spolupráce s Japonskem, Jižní Koreou a dalšími státy, které byly neočekávaně postiženy americkými cly a jsou více závislé na USA, než je Čína. A také o důležitou bezpečnostní a diplomatickou záležitost, která vyžaduje nahlížení na sousední regiony z globální perspektivy ve smyslu odpovědnosti při prosazování práce v sousedství Číny.

Proto i premiér Li Čchiang při zasedání zdůraznil potřebu důsledně uplatňovat ducha důležitého projevu prezidenta Si a svědomitě plnit různé úkoly v práci související se sousedními zeměmi.

Konference se zúčastnili také členové stálého výboru politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, včetně Li Čchianga, Čao Le-ťiho, Wang Chu-ninga, Cchaj Čchiho, Ding Süe-sianga a Li Siho, a viceprezident Chan Čeng.

Pětidenní cesta do sousedních zemí

Prezident Si Ťin-pching koná návštěvu tří zemí jihovýchodní Asie – Vietnam, Malajsii a Kambodžu. Pětidenní cesta do sousedních zemí představuje první zahraniční cestu prezidenta Si v tomto roce.

Návštěvy lze hodnotit jako prodloužení výzvy k budování komunity se sdílenou budoucností se sousedními zeměmi Číny. Sousední země jsou prioritou čínské diplomacie i proto, že jsou dobrými sousedy, přáteli a partnery se společnou budoucností a mají zásadní význam pro Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) jako celek.

Cesta do Vietnamu se shoduje se 75. výročím diplomatických vztahů mezi Čínou a Vietnamem. Si naposledy navštívil Vietnam v prosinci 2023, kdy se obě strany dohodly na vybudování čínsko-vietnamského společenství se společnou budoucností. Pro informaci uvádím, že Čína je největším obchodním partnerem Vietnamu od roku 2004, zatímco Vietnam je největším obchodním partnerem Číny v rámci ASEAN od roku 2016. Podle údajů čínského ministerstva obchodu objem bilaterálního obchodu přesáhl čtyři roky po sobě 200 miliard dolarů a v roce 2024 dosáhl 260,65 miliardy dolarů.

Co se týče Malajsie, prezident Si naposledy navštívil Malajsii v roce 2013, kdy obě země povýšily vztahy na komplexní strategické partnerství. O deset let později Si a malajsijský premiér Anwar Ibrahim dosáhli dohody o společném budování čínsko-malajsijského společenství se společnou budoucností. Čína je největším obchodním partnerem Malajsie již 16 let, přičemž objem v roce 2024 dosáhl historického maxima 212,04 miliardy USD.

Návštěva prezidenta Si v Malajsii bude znamenat důležitý milník v podpoře zlepšování vztahů mezi Čínou a Malajsií v chaotické době zvyšování napětí na mořských obchodních trasách.

Co se týče Kambodže, to lze hovořit o neochvějném přátelství, upevněném návštěvou prezidenta Si v Kambodži v roce 2016 a návštěvou kambodžského premiéra Huna Maneta ihned po nástupu do úřadu v září 2023. Jedná se symbolické gesto odrážející diplomatickou prioritu Kambodže a bezpochybnou podporu spolupráce v rámci projektu Diamond Hexagon. Jedná se o rozvoj průmyslového koridoru pro ryby a rýži. Dohoda o volném obchodu mezi Čínou a Kambodžou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2022, představuje vůbec první dvoustrannou dohodu o volném obchodu v Kambodži. V roce 2024 dosáhl objem obchodu mezi Kambodžou a Čínou 15,1 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 23,8 procenta.

Závěr

Dosavadní snaha prezidenta Trumpa rozvíjet obchodní vztahy s Moskvou za účelem stabilizace regionu představuje příležitost pro Čínu, protože se ve své podstatě jedná o přiznání mýtu o vojenských technologiích a síle jako instrumentu pro řešení globálních problémů a současně o potvrzení důležitosti obchodní spolupráce pro podporu míru a bezpečnosti a tím i budování komunity se sdílenou budoucností lidstva.

Je nezbytné uvědomit si, že nové technologie se vyvíjejí příliš rychle, sektorová, mezistátní a civilizační konkurence v době antropologické války je extrémně tvrdá a nepřítel nikdy nespí.

Vedení KS Číny to ví a proto nepanikaří. Přístup k nové situaci se mi jeví jako předem velmi připravený, protože se vyhýbá rétorické eskalaci, prezidenta Trumpa rétoricky nenapadá, reaguje rázně a nebude lehkovážně ustupovat. Čína tím dává najevo, že veškerá odpovědnost za turbulence v mezinárodním obchodu náleží administrativě ve Washingtonu. Proto prezident Si nekontaktoval prezidenta Trumpa, aby se spolu pokusili celní válku urovnat.

Jan Campbell